Dotační čistka v zemědělství začíná

Dotační škrty tvoří zhruba polovinu úspor na výdajové straně v masivním vládním balíčku, který má ozdravit veřejné finance. V zemědělství se má v příštím roce ušetřit deset miliard korun.

S dotační „dietou“ se však začalo už letos. Ministerstvo zemědělství s lidovcem Markem Výborným v čele vzkazuje, že sáhne především na národní neinvestiční dotace pro velké firmy. O miliardy korun (v jednotlivých projektech až o desítky milionů) přijdou některé firmy z koncernu Agrofert jako je Mlékárna Hlinsko a Olma, zpracovatelé masa Rabbit Trhový Štěpánov a Drůbežářský závod Klatovy, společnost Hamé, zemědělský koncern Agro - Měřín a mnozí další.

„Škrty se obecně týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací,“ říká mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

V agro- a potravinářském byznysu to vyvolává silné emoce a obavy, co bude příští rok. Ministerstvo uklidňuje, že podporu směřuje do oblasti půjček. Zemědělci totiž budou moci místo dotací získat výhodnější komerční úvěry skrze Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Díky výhodnějším úrokům jednotlivé firmy ušetří až 200 tisíc eur (5 milionů Kč).

Proti tomu však zaznívá námitka, že pro zemědělské a potravinářské podniky je složitější dosáhnout na půjčky, protože obor ztrácí konkurenceschopnost, což údajně zhoršují i  levné dovozy pšenice a drůbežího masa z Ukrajiny. Jak však nedávno v analýze uvedly Seznam Zprávy, leckteré zemědělské a potravinářské koncerny měly loni naopak rekordní zisky. Právě tyto údaje jsou teď jedním z důvodů, proč se Ministerstvo zemědělství nezdráhá na dotace sáhnout.

Jaké dotace se pro příští rok shodí ze stolu, oznámí resort v příštích týdnech. Nedávné škrty však naznačují, kde se bude brát. Už pro letošní rok se objem národních dotací snížil z pěti miliard na 2,7 miliardy korun.

Ministerstvo „z důvodu nedostatku finančních prostředků“ bez náhrad zrušilo program 13, oficiálně pojmenovaný „investiční program na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti v potravinářském průmyslu“. Platily se z něj nové baličky a plnicí linky zpracovatelům masa a mlékařům, drůbežáři si z peněz kupovali moderní systémy pro nakládku a svoz živých zvířat nebo automatické porcovací linky. Z dotací se také nakupovaly roboti, jako jsou paletizační stroje, které částečně pomáhaly řešit problémy s nedostatkem pracovníků. A také technologie na rekuperaci odpadního tepla a moderní chladicí systémy. V roce 2021 se v rámci programu vyplatilo 641 milionů korun, za rok 2022 zatím nebyla administrace ukončena.

„Dopředu jsme počítali s tím, že to zruší v rámci konsolidačního balíčku až příští rok. Je to podraz. Letos už žádat nemůžeme a na příští rok nebudeme mít nic,“ reagoval David Bednář, generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy. Druhý největší zpracovatel kuřat v ČR žádal o peníze na projekt 60 milionů korun, před několika týdny mu SZIF poslal zamítací dopis s tím, že v rozpočtu nejsou peníze.

Potravinářská komora ČR to označila za ránu pod pás. „Mnoho projektů již bylo rozpracováno a podáno. Většina dotčených podniků je na hranici střední velikosti a protože evidují i zaměstnance podnikových prodejen nebo například dopravu, spadnou pak mezi velké podniky,“ uvedla prezidentka Dana Večeřová.

Pro letošek ze stejných důvodů skončily také programy 20a a 20d, určené na zlepšení pohody (welfare) dojnic a masného skotu.

„Ministerstvo vychází z prioritizace a cílení podpory dle porovnání ekonomického výsledku jednotlivých sektorů živočišné výroby v letech 2017–2022. V živočišném průmyslu jsou identifikovány sektory s horší rentabilitou a kumulovanou ztrátou,“ zdůvodnilo ministerstvo.

Na všechny programy pohody zvířat (včetně drůbeže, prasat a býků, které se neruší) se loni vyplatilo 538 milionů korun.

Místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl je překvapený, že se ruší dotace na pohodu skotu, ale zůstávají dotace na prasata. „Ty jsou pochybné. Podniky dostávají dotace na to, že napájí prasnice nezávadnou vodou, že je ve stájích dostatečné osvětlení nebo že wapkou vyčistíte prázdný box. To je přece samozřejmost. Tyto dotace jsou žumpou na peníze,“ říká a dodává, že stav chovů se přesto nezlepšuje, naopak se snižuje soběstačnost ve vepřovém mase.

Podle něj by se příští rok mohlo sáhnout i na jiné „problémové dotace“, jako je podpora regionálních potravin a další příspěvky na akce nevládních organizací.

Aktuálně se mluví o dalších škrtech v dotacích pro drůbežáře. Až o pětinu by se mohly snížit finanční prostředky v programu 8Fc na ozdravení chovu drůbeže. Podle předsedkyně Drůbežářské unie koluje informace, že monogastrům (drůbež a prasata) se národní dotace zkrátí o 10 až 20 procent. „Ještě horší budou očekávané škrty na příští rok,“ míní Dlouhá.

„O tom nic nevím. Bylo by to pro nás ale velice bolavé. Je to klíčová podpora na chov drůbeže včetně krůt,“ uvedl Petr Kubíček, předseda představenstva ZOD Brniště. Podnik z Českolipska je největším producentem krůtího masa v Česku. Také soběstačnost v drůbežím mase klesá, u kuřat domácí produkce pokryje 68 procent spotřeby.

Pro rok 2023 skončil také program 19 na podporu kvality mléka u zpracovatelů. Problematický byl z pohledu letošních výsledků auditu Nejvyššího kontrolního úřadu. Mlékárny se zisky v desítkách až stovkách milionů korun v minulých letech v rámci programu čerpaly peníze na úhradu běžných provozních nákladů souvisejících s režimem jakosti mléka Q CZ. Například na spotřebu energií, plynu, vodné a stočné.