Krize, která nebyla. Potravináři a zemědělci sčítají překvapivé zisky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Loni v říjnu varovali potravináři před kritickou situací v oboru. Cukráři, výrobci masa a uzenin, pekaři a mlékaři tlačili na vládu, aby zastropovala ceny energií.

Vláda Petra Fialy nakonec zastropování pro velké podniky schválila s platností od letošního ledna. Teď se v obchodním rejstříku objevuje čím dál více výkazů firem z oboru, které trochu překvapivě ukazují, že by hodně podniků loňský kritický rok ustálo i bez pomoci státu s účtem za energie.

Redakce SZ Byznys nahlédla do účetních závěrek 28 společností, které se zabývají zemědělskou výrobou nebo produkcí potravin. Většina z nich (16) vykázala loni vyšší čistý zisk než v roce 2021.

Výrobce sýrů, paštik a „nízkonákladového“ másla Dr. Halíř, společnost Alimpex Food, minulý rok zvýšil zisk ze tří milionů korun na 54 milionů. Vzhledem k výsledkům předchozích let je to sice skok z nízkého základu, přesto však byl rok 2022 pro skupinu nejziskovější za nejméně deset let.

V obratu si holding Milana Kincla, prodávající také jogurty Krajanka, ledové kávy Eiskaffee či mléko značky Milkin, polepšil ze 4,2 miliardy korun na více než pět miliard korun.

Výborný rok měla skupina Agrofert. Příjmy zvýšila o 61 miliard korun na 245 miliard a čistý zisk o 124 procent na 13 miliard korun. Ve výroční zprávě koncern uvádí, že se dařilo především v segmentu chemie a zemědělství.

„Loňské zisky zemědělců rostly díky vysokým světovým cenám komodit. Letos očekáváme opačný efekt, neboť světové ceny klesly, ale zemědělci mají na skladech zásoby osiva a hnojiv za loňské extrémně vysoké ceny,“ vysvětlil předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.

Předpovědi zemědělců ohledně aktuálního špatného roku, který bude následovat po zdařilém loňském, jsou poměrně časté. Letošní úroda už stojí na drahých vstupech z minulého roku – výrazně stouply ceny hnojiv, pohonných hmot, osiv i postřiků. Zaměstnanci, kterých je v oboru zoufale málo, tlačí na zvýšení mezd. O část peněz letos větší podniky poprvé přijdou kvůli zavedení redistribuční platby. „Snížení dotací nás vyjde asi na deset milionů korun,“ počítá Jiří Milek, spolumajitel jedné z největších zemědělských skupin v zemi Úsovsko a bývalý ministr zemědělství.

Jeho skupinu 24 podniků ze Šumperska zná v oboru každý. Vedle rostlinné výroby má jeden z největších chovů dojnic v zemi. Vlajkovou lodí, která je téměř ve všech řetězcích, jsou müsli tyčinky Fit.

Úsovsko loni zvýšilo zisk o 58 procent na 201 milionů korun. Letos však Milek čeká černou nulu. „Celý minulý rok byla velice dobrá cena mléka. To udělalo asi úplně nejvíc,“ říká velkostatkář. Zavírat však plánuje ztrátové ovocné sady, kde, jak říká, dotuje každé jablko čtyřmi korunami, tedy celkem 20 miliony korun ročně.

Nejsou to jen dojnice, které z hospodářství na 14 tisících hektarech udělaly velmi ziskový byznys. Úsovsko loni téměř vůbec nezasáhl výrazný nárůst cen energií, protože více elektřiny vyrobí, než spotřebuje. Díky několika bioplynkám a fotovoltaice.

Katastrofické scénáře se nenaplnily ani v masné výrobě. Ředitel druhého největšího zpracovatele s masokombináty v Písku a Poličce Čestmír Motejzík loni v dubnu pro SZ Byznys popsal, že trh kolabuje a prodává se s velkou ztrátou. Tu se však podařilo nakonec vybrat a rok skončil se ziskem téměř 12 milionů. Pravdou však je, že výsledky byly meziročně horší o 77 procent. Firma to ve výroční zprávě zdůvodňuje tím, že se ne vždy podařilo plně promítnout dražší vstupy do prodejních cen.

Výborný rok měla Vodňanská drůbež. Jednomu z nejvýdělečnějších zemědělských podniků z Agrofertu, který je lídrem trhu s masem, vykvetl čistý zisk z 91 na 240 milionů korun, tedy o 165 procent.

„Vývoj marží ani obchodní strategii jednotlivých podniků nebudeme s ohledem na obchodní tajemství a pravidla hospodářské soutěže komentovat. Situace každého podniku je odlišná a hospodářský výsledek odráží nejen provozní činnost, ale také investice zvyšující efektivitu a další aktivity společnosti,“ reagoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Meziročně o 44 procent lépe na tom byla i dvojka trhu s kuřecím masem Drůbežářský závod Klatovy z impéria plzeňského podnikatele Josefa Velíška.

Podle ředitele podniku Davida Bednáře jsou výsledky tak dobré proto, že se začaly projevovat investice z minulých let do automatizace a robotizace. „V průběhu deseti let jsme do firmy napumpovali 1,5 miliardy korun investic. Dnes máme spoustu robotů na vykosťování, robotů, kteří nám dávají řízky do misek, atd. Začali jsme s tím dřív, spousta firem to nemá a postupně se nám to vrací,“ vysvětlil.

S invazí ruských vojsk na Ukrajinu prudce vystřelily ceny energií. Některé firmy, kterým končila fixace nebo dodávky neměly vůbec nasmlouvané dopředu, platily i pětinásobné ceny za elektřinu a plyn. Zdálo se tak, že situace velmi tvrdě dopadne na pět tuzemských cukrovarů.

Výsledky zatím vydal jediný – Cukrovar Vrbátky z Hané, který ročně prodá 40 tisíc tun cukru, tedy zlomek české produkce, která míří také na export. Zisk v uplynulém finančním roce 2022 tento cukrovar navýšil o 47 procent, ze 40 milionů korun na téměř 59 milionů. „Nebudeme to komentovat,“ sdělil pouze předseda představenstva Cukrovaru Vrbátky Zdeněk Kovařík. Kilogram cukru krystal loni v obchodech zdražil ze 16 na 32 korun.

V růstu loni pokračovaly i ceny mouky. Pšenice, hlavní surovina, kterou zpracovávají mlýny, byla velmi drahá, v průměru podle Českého statistického úřadu stála tuna 7605 korun, ale šťastlivci ji prodali i za devět tisíc korun. Pokud mlynáři nakupovali po sklizni v roce 2021 o čtyři tisíce levněji, mohli loni slušně vydělat. Mouka v obchodech loni zdražila z 15 na 22 korun. Na druhou stranu zopakovat podobnou taktiku už může vyjít pěkně draho, protože ceny letěly dolů.

Momentálně v obchodech mouka nezlevňuje, přestože ceny pšenice padají. A mlynáři tvrdí, že mají nakoupenou drahou pšenici.

Většina mlýnů výsledky zatím nezveřejnila. Některé menší si však výrazně polepšily. Pro výrobce Předměřické mouky Mlýny J. Voženílek znamenal loňský rok cestu ze ztráty do zisku 54 milionů korun. Spolumajitel Jaroslav Horák čísla komentovat nechtěl.

Zdaleka ne všechny potravinářské a zemědělské firmy na tom však byly loni lépe. Ve ztrátě skončily některé menší pekárny s výrobou náročnou na energii a lidskou práci. Výrobce sýru Veselá kráva, společnost Bel Sýry Česko, se přehoupl ze zisku 23 milionů do ztráty téměř 38 milionů korun.

Důvody jsou podle odcházejícího ředitele Martina Čermáka dva, a to samotný bezprecedentní nárůst cen vstupů, a to jak surovin, tak energie a dopravy, od konce roku 2021. Ale také to, jak rychle ceny vstupů, které Bel promítl do nákupních cen se zpožděním, rostly.

Důvodů rozdílů ve výsledcích firem (často i ze stejných segmentů) může být obecně celá řada – jak se firmě daří, konkurence, velikost společnosti, efektivita výroby i nabídka. Obecně hůř snášejí nyní situaci některé firmy, které mají prémiové a hůř prodávané výrobky (například Hollandia). Problémy mohou mít podniky s vysokými půjčkami, které potřebují za stávajících úrokových sazeb refinancovat. V případě zemědělců pak ti, kteří nemají vlastní energetické zdroje a provozují živočišnou výrobu.