Článek
Uplynulé pololetí přineslo akciovým trhům jednu z nejbouřlivějších etap posledních let. Od lednových maxim a dramatického obratu v dubnu až po současný návrat optimismu. Politická nestabilita a nejistý výhled ekonomiky otřásaly důvěrou investorů, přesto si některé tituly sáhly na nová maxima. Jednu z hlavních rolí mezi hybateli trhů měl Donald Trump a jeho ohlašovaná, zaváděná a vzápětí rušená cla, což má okamžitý efekt, ale také ukazuje dlouhodobý problém, co ještě se může dít. To vše ve světě, kde se odehrává válka na Ukrajině a čerstvý konflikt na Blízkém východě.
Výhled do druhé poloviny roku je podle SZ Byznys střídmě optimistický, avšak stále mohou nastat výrazné propady.
Americký index S&P 500 zažil během jara mimořádně ostrou korekci, přičemž od lednových maxim klesl o více než 20 procent. V dubnu se ale akcie prudce odrazily ode dna a zaznamenaly nejsvižnější růst za posledních 45 let. „Kombinace výprodejů hlavních tříd aktiv – akcií, dluhopisů a měny – je typická pro rozvíjející se trhy v době odlivu zahraničního kapitálu. Letos jsme ji však pozorovali u největší ekonomiky světa,“ upozorňuje hlavní ekonom skupiny Roklen Jan Berka.
Navzdory celním válkám
Výrazné zisky si připsaly zejména technologické firmy v čele s Nvidií, která se díky 64% růstu během tří měsíců vrátila na pozici nejhodnotnější veřejně obchodované firmy světa. Svoji sílu potvrdil i Microsoft, který posílil díky růstu cloudových služeb a umělé inteligence.
K nárůstu akcií přispěly i technické faktory, přičemž výrazné spekulace na pokles ceny velkých technologických titulů vyústily v tzv. short squeeze. Investoři museli svoje pozice prodávat nebo naopak doplňovat kapitál. Podle analytiků se nyní trh může vydat oběma směry: Dál nahoru, ale ve hře je i prudká korekce směrem dolů.
Makroekonomická situace ve Spojených státech, které jsou stále hlavní ekonomikou světa, zůstává nejednoznačná. HDP v 1. čtvrtletí meziročně kleslo a tzv. měkká data (indikátory důvěry) signalizují pokles nálady mezi firmami i domácnostmi. Zpomaluje i spotřeba, která je speciálně pro USA hlavním tahounem ekonomického růstu.
„Jisté je, že se americká ekonomika letos dostala do stavu rizika slabého růstu a vyšší inflace. Ten se však s přibývajícím časem může proměnit v riziko ještě slabšího růstu, propouštění a celkově slabší inflace. Výsledkem by mohl být rychlý pokles sazeb,“ dodává Berka. Pokud se tak stane, bude to znamenat tlak na dolar i výnosy dluhopisů. Právě střednědobé a americké dluhopisy by podle něj mohly těžit z přelévání kapitálu a slábnoucího dolaru.
Americký prezident situaci nezlepšuje ani tím, že veřejně napadá šéfa Fedu Jeroma Powella a hodlá oznámit předčasně jméno jeho nástupce, který by mohl výrazně spoluurčovat měnovou politiku. Trumpovi se totiž nelíbí, že Fed nechce snižovat úrokové sazby tak jak bych chtěl americký prezident. Powellova opatrná politika podle Trumpa brzdí americkou ekonomiku.
To vše se odehraje v prostředí, kdy na začátku července vyprší pauza v účinnosti nových amerických cel. Jako spodní hranice zatím funguje 10% clo, které bylo uvaleno na všechny země z Trumpova celního seznamu kromě Číny.
Evropě pomáhá stabilita
Pohled do Evropy je o něco pozitivnější. Podle Petra Zajíce, investičního ředitele Amundi, inflace v Česku zůstává pod kontrolou, i když ceny potravin mohou v následujících měsících růst kvůli dražším vstupům. „Spotřebitelská poptávka totiž zůstává robustní a Česká národní banka tak není pod bezprostředním tlakem k rychlému uvolňování měnové politiky,“ říká Zajíc.
S blížícím se koncem června je na trhu cítit jisté uklidnění, které přišlo po oznámení příměří mezi Izraelem a Íránem. Konflikt totiž vyvolal obavy z růstu cen ropy a zemního plynu. Americký akciový index Nasdaq 100 v reakci na příměří vystoupal na historické maximum a investoři se vrátili k nákupům technologických akcií.
Analytici však varují před přehnaným optimismem. „Myslím, že převládl pocit sebeuspokojení. Přestože jsme na mnoha frontách překonali ty nejhorší obavy, ještě není po všem,“ upozorňuje Neil Wilson, investiční stratég Saxo Bank.
Optimistický scénář investiční banky Saxo počítá s tím, že ty nejčernější scénáře jsou již za námi. Jednání o clech totiž běží již delší dobu a jejich efekt na trhy se snižuje. Fed zároveň zvažuje zmírnění měnové politiky, i když předseda Powell zůstává opatrný. Pokud americká ekonomika dál vstřebá dopady cel bez větších šrámů a inflace se udrží v rozumných mezích, může trh pokračovat v růstu.
Pesimistický scénář naopak zohledňuje riziko další eskalace obchodní války s blížícím se datem 9. července, kdy by měla vstoupit v platnost avizovaná americká cla. Evropská unie zvažuje odvetná opatření a inflační dopad cel se teprve začne naplno projevovat.
„Schválení tzv. velkého, krásného daňového zákona tvrdě zasáhne trh s dluhopisy a promítne se i do cen akcií,“ uvádí Wilson. V kombinaci s geopolitickou nejistotou a opatrností Fedu by se trhy mohly dostat zpět pod tlak.
Komentátoři však jednohlasně upozorňují, že situace ve světě se za poslední půlrok dramaticky změnila a jsme uprostřed strukturální změny globální ekonomiky. Především eventuální fiskální chaos Spojených států by mohl ohrozit celý svět. USA totiž pořád zůstávají centrem globálního finančního systému.
