Hlavní obsah

EU zvažuje omezení vysokých cen plynu v případě přerušení dodávek z Ruska

Foto: ČTK

Ilustrační foto.

Reklama

15. 5. 12:09

Ruská invaze na Ukrajinu zhoršila prudký nárůst cen energií v zemích Unie. Komise EU proto vypracovala plán intervencí na trhu s energií. Pracuje také na návodu, jak by mohli odběratelé dál brát ruský plyn a neporušovat sankce.

Článek

Evropská unie by mohla omezit ceny zemního plynu, aby se vyhnula neúnosně vysokým nákladům, pokud Rusko, největší dodavatel v regionu, výrazně omezí nebo přeruší jeho dodávky.

Komise mapuje intervenční opatření na energetickém trhu jako součást balíčku, který má nahradit dovoz ruského plynu po invazi na Ukrajinu. Podle návrhu dokumentu, který viděla agentura Bloomberg News, má doporučit dohodnout se na společných zásadách pro přípravu na rozsáhlejší narušení dodávek a na stav nouze v regionu nebo v celé EU, kdy trhy s plynem už nebudou schopné vyrovnat nabídku a poptávku.

Obavy o dodávky plynu zatěžují evropské energetické trhy, protože Moskva reaguje na sankce EU vlastními omezeními vůči některým plynárenským společnostem v regionu.

Zavedení maximální regulované ceny v případě nouze by bylo omezeno a tržní cena by se měla používat co nejdéle, uvedla komise v návrhu. Dokument se může ještě změnit před přijetím plánovaným na 18. května.

„Jednou z možností je zamezit cenotvorbě zastropováním cen na evropských burzách s plynem. Ale takové omezení cen lze zavést různými způsoby na různých úrovních dodavatelského řetězce,“ uvedla komise v dokumentu. „Pokud se předpokládá kompenzace, mohl by tento typ zásahu vyžadovat nadměrné veřejné financování.“

EU se v rámci své politiky odmítá k návrhům vyjadřovat.

Komise má také dát zelenou krátkodobým opatřením, která mají zmírnit dopady vysokých cen energií na spotřebitele a podniky. Patří mezi ně například umožnit vládám rozšířit regulaci maloobchodních cen zemního plynu. Dále nouzová podpora likvidity pro obchodníky s komoditami, kteří se potýkají s vysokými požadavky na marže v důsledku výrazného kolísání trhu. Nebo také revize limitů uplatňovaných na krátkodobou volatilitu ve vnitřních obchodních pravidlech evropských burz s plynem.

Opatření mají být dočasná a nemají platit po začátku června 2023.

Několik týdnů už také panuje velká nejistota v tom, jak by měli dovozci z EU za ruský plyn platit, aby se vyhnuli porušení sankcí.

Evropská komise aktuálně pracuje na návodu, jak by evropští odběratelé mohli nadále nakupovat ruský plyn, aniž by přitom porušovali protiruské sankce. Ty EU zavedla v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Vodítko má spočívat v tom, že Brusel vyzve evropské odběratele, aby vydávali jasná stanoviska, že považují svůj závazek vůči ruskému dodavateli plynu za splněný přesně tím okamžikem, kdy mu zaplatí eury či dolary. Tedy v souladu se stávajícími smlouvami. Vodítko, které Brusel teprve zveřejní, nemá podle zákulisních informací Bloombergu zapovídat možnost si otevřít eurový či dolarový účet u ruské státní banky Gazprombank.

Kreml svým dekretem z konce letošního března však žádá po odběratelích z „nepřátelských zemí“ – tedy ze zemí uplatňujících vůči Rusku sankce, včetně států EU – zřízení nejen eurového či dolarového účtu, ale také účtu v rublech. To by ale podle dosavadních vyjádření představitelů Evropské komise bylo obcházením sankcí.

„Jenže v připravovaném vodítku Brusel o svém postoji k založení rublového účtu mlčí. To je zarážející, neboť jde o jádro pudla celé věci. Dosud nikde písemně nedeklaroval, že zřízení rublového účtu je porušením sankcí. Takový závěr zní jen vágnější formou, v ústních vyjádřeních bruselských činovníků,“ vysvětluje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zdá se tedy, že Brusel vytváří návod, aniž by v něm ošetřil to nejpodstatnější. Vyzve tedy evropské odběratele plynu, aby si vyžádali stanovisko, že svůj závazek plní okamžikem převodu eur či dolarů – a dá od věci ruce pryč.

„Přitom Brusel dobře ví, že Putinův režim žádá více. Nad zřízením rublového účtu, zdá se nyní, bude přivírat oči. Protože k takovému kroku dosud žádné své jasné stanovisko nevydal a zjevně se ani vydat nechystá. Pokud by totiž oficiálně možnost založení rublového účtu připustil, připustil by též explicitně obcházení svých vlastních sankcí. Tím pádem by zřetelně ztratil tvář a v přetahované s Kremlem tahal za kratší konec,“ míní Kovanda.

Pokud by Brusel ovšem zřízení rublového účtu výslovně, tedy i písemnou formou zapověděl, i další odběratele plynu v EU by podle Kovandy čekal osud polských a bulharských odběratelů. Těm už Rusko v dubnu kohoutky s plynem zavřelo, když na jeho nové platební podmínky nepřistoupili.

Brusel se ocitá pod tlakem zemí, jako je Německo, Itálie, Maďarsko a dokonce Francie, které jeho nový, precizovaný návrh podporují. Italský premiér Mario Draghi dokonce v týdnu pronesl, že evropští odběratelé budou za plyn schopni platit v rublech, aniž by porušili sankce. To je však možné jen tehdy, pokud Brusel zřízení rublového účtu explicitně nezapoví.

„Fakticky tak odběratelé z EU zjevně budou sankce EU vůči Rusku porušovat, ale protože to nebude ‚na papíře‘, všichni se budou moci – poněkud alibisticky – tvářit, že se tak neděje. Že k žádnému porušování sankcí nedochází,“ říká analytik Lukáš Kovanda.

S nově precizovaným vodítkem ovšem podle informací Bloombergu nesouhlasí Polsko. Varšava tedy v této věci zachovává nejzásadovější postoj v rámci EU. Polsko nejhlasitěji žádá další vyjasnění vodítka, evidentně zejména právě otázky zřízení rublového účtu. Varšava chce, aby se Unie zřetelně přihlásila buď k zákazu zřizování rublového účtu, nebo de facto k porušování svých vlastních sankcí. Samo Polsko se přihlásilo k první možnosti. A Rusko mu plyn odpojilo. Jestliže tedy Brusel de facto umožní porušení svých vlastních sankcí, hodí s tím přes palubu Polsko a Bulharsko.

Založení rublového účtu u Gazprombank je tak ožehavým problémem z toho důvodu, že do převodu mezi eurovým a dolarovým účtem u téže banky a právě účtem rublovým bude zasahovat ruská centrální banka. A ta je – na rozdíl od Gazprombank – pod sankcemi.

Ruská centrální banka do převodu mezi oběma účty zasáhne třeba už jen tak, že právě ona stanovuje oficiální směnný kurz rublu. Tento kurz je přitom v současnosti manipulován, i za propagandistickým účelem. Státními zásahy se potlačuje přirozené působení sil nabídky a poptávky na příslušném devizovém trhu.

Gazprom, ruský plynárenský gigant v rukou Kremlu, ovšem v uplynulých dnech obesílal své evropské odběratele s ujištěním, že převod z eur či dolarů v rubly nebude probíhat přes ruskou centrální banku, ale přes ruské Národní zúčtovací středisko.

„Ani ruská strana si tedy zjevně nepřeje přerušení dodávek. Přišla by o podstatnou část svých příjmů. Zároveň ale nechce ztratit tvář. Proto se nyní obě strany snaží přicházet s částečnými ústupky, jež ještě neznamenají ztrátu tváře, přičemž zároveň umožňují, aby plyn proudil dál,“ říká Kovanda. „Takto to však nepůjde činit věčně. Jedna ze stran bude muset udělat přelomový ústupek, kterým tvář ztratí, byť třeba jen poněkud zastřeně. Pokud Brusel jasně nezapoví zřízení účtu v rublech, zdá se nyní, že to bude fakticky nakonec právě on,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované