Pojistka, nebo rozbuška. Ekonomové překvapili a varují před zlatou horečkou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská centrální banka (ECB) ve své květnové zprávě o finanční stabilitě upozorňuje, že trhy se zlatem mohou při vyhrocení geopolitického napětí představovat reálnou hrozbu pro stabilitu finančního systému eurozóny.

Podle čtyř ekonomů ECB, Maurizia Michaela Habiba, Oscara Schwartze Blicka, Emilia Siciliana a Jonase Wendelborna, spočívá problém v kombinaci několika faktorů - silná poptávka po fyzickém zlatu, dominance několika velkých hráčů a nízká transparentnost trhu.

Zlato sice zůstává atraktivním aktivem v dobách nejistoty, ale podle centrální banky mohou prudké přesuny investorů k fyzickému kovu narušit likviditu obchodníků a dalších aktérů na trhu a tím vyvolat tržní otřesy. Ty se pak mohou přenášet do ostatních částí finančního systému včetně bank nebo fondů.

„Pokud by došlo k extrémním událostem, mohly by mít trhy se zlatem nepříznivý dopad na finanční stabilitu,“ varují autoři zprávy. Podle nich se zranitelnost „zlatého trhu“ odvíjí od koncentrace v rukou několika firem, využívání finanční páky a neprůhlednosti, která plyne zejména z rozsáhlého používání mimoburzovních (OTC) derivátů.

Pro vysvětlení, finanční páka znamená obchodování s vypůjčenými penězi – investoři tak mohou dělat větší obchody, než na jaké by dosáhli jen s vlastním kapitálem. To znásobuje zisky, ale když se trhy otočí, tak se násobí i ztráty.

OTC deriváty jsou smlouvy uzavírané přímo mezi dvěma stranami mimo regulované burzy, bez dohledu třetí strany. Například firma jedna se může dohodnout s firmou dva, že za tři měsíce koupí určité množství zlata za předem sjednanou cenu – aniž by obchod proběhl přes burzu. V praxi to znamená, že firma jedna tímto derivátem slíbí zaplatit určitou částku v budoucnu, přičemž zisk nebo ztráta závisí na tehdejší tržní ceně zlata.

S těmito obchody se často pojí nutnost složit marži, tedy zálohu, která slouží jako pojistka pro případ, že se trh vyvine nepříznivě.

Evropská centrální banka v této souvislosti vyjádřila obavy ohledně nedostatečného zajištění a neprůhledných praktik při stanovování marží u mimoburzovních (OTC) derivátů, zejména v některých komoditních segmentech.

Na podobná rizika loni upozornila i britská centrální banka. I podle ní mohou tato slabá místa v systému ohrozit finanční stabilitu zejména v obdobích tržních otřesů. Zlato sice výslovně nezmínila, ale uvedená rizika se vztahují i na trhy s drahými kovy.

Ekonomové ECB upozorňují, že když ceny na trzích rychle kolísají, může to vést k tzv. margin callům – tedy k situaci, kdy investoři musejí doplnit peníze na své účty. Pokud to nezvládnou, jejich obchody využívající půjčené peníze (pákové pozice) jsou nuceně uzavřeny – v daném okamžiku se ztrátou.

To může následně způsobit problémy s likviditou a přenášet nestabilitu i do dalších částí finančního systému.

Zlato se aktuálně obchoduje za více než 3300 dolarů za unci, tedy v blízkosti historických hodnot. Ještě dramatičtější vývoj však trh zaznamenal v dubnu, kdy po oznámení celních opatření prezidenta Donalda Trumpa krátce vystřelila cena nad 3500 dolarů, než následně prudce klesla. Tento výkyv ilustruje, jak silně mohou geopolitické události ovlivnit trh.

Podle zprávy se již letos objevily problémy s dodávkami fyzického zlata – přetížení britských trezorů centrální banky či výpadky v dodávkách do USA vedly ke zvýšení švýcarského přebytku, protože v alpské zemi se přepracovávají slitky pro zámořské odběratele.

„Účastníci trhu mohou čelit výrazným výzvám při zajištění fyzického zlata pro vypořádání derivátových kontraktů, tedy finančních smluv, jejichž hodnota se odvíjí od ceny zlata. Pokud se jim to nepodaří, mohou utrpět značné finanční ztráty,“ dodávají autoři.

Švýcarská národní banka (SNB) v tomto ohledu zastává konzervativní přístup. Od roku 2008 drží stabilní množství přibližně 1040 tun zlata, což představuje zhruba osm procent jejích aktiv. V roce 2014 švýcarští voliči v referendu odmítli návrh na zvýšení zlatých rezerv SNB na 20 procent, což by znamenalo výrazné navýšení držby zlata a změnu dlouhodobé strategie.

Česká národní banka, která v posledních letech obnovila nákupy zlata do svých devizových rezerv a nyní ho drží přes 50 tun, vnímá varování ECB jako důležité, ale v českém kontextu spíše teoretické.

„Z pohledu finanční stability v ČR nejsou diskutovaná rizika relevantní,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. Vysvětluje, že ČNB drží zlato výhradně ve fyzické podobě, převážně uložené v trezorech britské centrální banky, a nikoli prostřednictvím rizikových derivátových obchodů. Menší část je uskladněna přímo v budově ČNB v Praze.

Podle Krejčího díky tomuto přístupu ČNB výrazně omezuje rizika, na která Evropská centrální banka ve své zprávě upozorňuje – například zpožděné nebo nedodané fyzické dodávky zlata, problémy s maržovými požadavky či neseriózní obchodní partnery.

Přesto podle ČNB platí, že i při fyzickém obchodování existuje určité riziko spojené se schopností protistrany dodat zlato. To by měl každý investor podle mluvčího pečlivě zohlednit při sjednávání podmínek a posuzování důvěryhodnosti druhé strany.

Centrální banka rovněž zdůraznila, že spolupracuje výhradně s největšími a nejlépe hodnocenými světovými finančními institucemi, a případné obchodní vztahy s nimi jsou vždy jen krátkodobé a omezené rozsahem.

ECB vyzývá finanční instituce, aby pečlivě sledovaly, jak moc jsou vystaveny rizikům spojeným se zlatými aktivy, především těm vázaným na derivátové kontrakty, a připravily se na možné tržní šoky.