Článek
Už tři roky rostou ceny zlata na nové a nové rekordy. V úterý se dostala cena vzácného kovu nad 3500 dolarů za trojskou unci (31,1 gramu), když v jednu chvíli se prodávala za 3508,5 dolaru. Následně cena klesla pod úroveň 3500 dolarů.
Cena zlata od začátku roku vzrostla o více než třicet procent, což je jeden z nejlepších výsledků mezi hlavními komoditami. V posledních dnech roste cena zlata kvůli očekáváním ohledně snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky Fed, což naznačil její guvernér Jerome Powell. „Oslabování ekonomiky spolu s očekáváním, že v USA klesnou úrokové sazby, podporuje růst cen drahých kovů,“ uvedl pro agenturu Reuters Kyle Rodda, analytik společnosti Capital.com.
Ceně pomáhá Fed
Zlato totiž těží ze snížení sazeb. Jeho cena má tendenci se pohybovat opačně oproti úrokovým sazbám. Když sazby jdou dolů, stává se zlato atraktivnějším vzhledem k dluhopisům, které v prostředí nižších sazeb nesou nižší výnosy. Zlato navíc nenese žádné úroky, což je jeho nevýhoda v době, kdy jsou úroky vysoké.
I další důvod růstu ceny zlata souvisí s americkou centrální bankou. „Dalším faktorem je prohlubující se krize důvěry v dolarová aktiva kvůli útokům amerického prezidenta Donalda Trumpa na nezávislost Fedu,“ dodal Rodda.
Podobně se vyjadřuje rovněž analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba: „Jedním z faktorů růstu zlata coby bezpečného přístavu je i boj o nezávislost Fedu, který je pod tlakem prezidenta Donalda Trumpa. Změna statusu a fungování americké centrální banky by představovala nebezpečí pro globální ekonomiku. Mělo by to silně negativní dopad na ekonomickou stabilitu v USA, a tedy i ve zbytku světa.“
Trump se nyní snaží odstranit centrální bankéřku Lisu Cookovou z vedení Fed, ta ale odmítla funkci složit. Trhy tak čekají na soudní rozhodnutí, zda Trump má pravomoc tento krok udělat.
Trump vyhození Cookové ospravedlňuje tím, že se dopustila hypotečního podvodu. Při žádosti o hypotéku na druhou nemovitost ji totiž označila jako primární domov, čímž získala výhodnější sazbu. Podobné obvinění využila Trumpova administrativa i u dalších oponentů, zatímco u republikánského generálního prokurátora Texasu Kena Paxtona tak při obdobném prohřešku neučinila.
Vyostření útoků na Fed znervózňuje investory, kteří se obávají, že ohrožení nezávislosti centrální banky by podkopalo důvěru v USA. Na to by pak mohly doplatit akciové i dluhopisové trhy.
Už ostatně oslabuje americký dolar, což rovněž pomáhá cenám zlata. „Tím se zlato stalo dostupnějším a zvýšila se poptávka,“ dodává Ryba.
Vedle zlata se daří i stříbru, které zdražilo dokonce víc než žlutý kov. Od začátku roku cena stříbra posílila o více než čtyřicet procent, když v pondělí cena poprvé od roku 2011 prorazila hranici čtyřiceti dolarů za unci. Za poslední tři roky se pak cena obou vzácných kovů více než zdvojnásobila.
Za dlouhodobým růstem stojí několik vlivů. „Hlavním faktorem je vysoká poptávka ze strany centrálních bank. K tomu se přidala poptávka investorů, kteří nakupují ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.) na zlato i fyzické zlato, jako jsou zlaté pruty a svitky,“ říká analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Centrální banky věří zlatu
Podle dat Světové rady pro zlato centrální banky nakoupili přes tisíc tun zlata ročně v každém z posledních tří let, přičemž v předchozí dekádě šlo v průměru o 400 až 500 tun ročně. V průzkumu v 1. pololetí letošního roku mezi zástupci centrálních bank (odpovědělo 73) drtivá většina – 95 procent – věří, že zlaté rezervy centrálních bank ve světě se v příštích dvanácti měsících ještě zvýší.
Do zlata investuje ostatně i Česká národní banka, která nákupy rozjela po nástupu Aleše Michla na post guvernéra. Od jeho nástupu v červenci 2022 se objem zlata v rezervách centrální banky zvýšil z 11,31 tuny na červencových 63,58 tuny.
Zájem centrálních bank o zlato je tak pro jeho cenu příznivý. „Centrální banky nekupují zlato kvůli spekulaci na cenu, tudíž nebudou ochotny jen tak prodávat zlato při rostoucí ceně zpět,“ líčí Roman Pilíšek, spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Na zvýšenou poptávku ze strany investorů ale zatím nereaguje nabídka žlutého kovu. „Produkce už několik let stagnuje. Rozvoj nových dolů je drahý a ani při současných cenách nechtějí těžařské společnosti investovat do nové těžby,“ doplňuje Tomčiak s tím, že těžební firmy spíše splácejí své dluhy, vyplácejí dividendy a odkupují vlastní akcie.
Cena může dál růst
Vzácné kovy představují pro investory „bezpečný přístav“ v dobách, kdy ve světě probíhá řada válečných konfliktů včetně války na Ukrajině, panuje nejistota ohledně Trumpovy obchodní politiky a jsou obavy z budoucího ekonomického vývoje a inflace.
Experti očekávají, že cena zlata může i nadále růst. „Není vyloučeno, že se cena zlata ke konci roku dostane k hranici 4000 dolarů za unci,“ uvádí Ryba. Podle Pilíška bude ale záležet, zda se potvrdí růstový trend, nebo se cena zlata vrátí do pásma mezi 3200 až 3450 dolarů za unci, kde se pohybovala poslední čtyři měsíce.
Prolomení dalších rekordů očekávají i další experti. „Růst cen zlata může jít na 3600 dolarů a ještě výše do konce roku, jestliže Fed skutečně přistoupí k několikanásobnému snížení sazeb a pokud se stále nepodaří uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odhadl pro Reuters Tim Waterer, hlavní analytik společnosti KCM Trade. Podle Tomčiaka trhy očekávají, že američtí centrální bankéři sníží sazby dvakrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Tím by se klíčová sazba dostala z 4,25 až 4,50 procenta na 3,75 až rovná čtyři procenta.
A to opět pomůže nahoru cenám zlata. „Naším základním scénářem je, že cena zlata bude v příštích čtvrtletích dál překonávat nové rekordy. Prostředí nižších úrokových sazeb, slabší ekonomická data a přetrvávající zvýšená makroekonomická nejistota spolu s geopolitickými riziky posilují roli zlata jako aktiva, které pomáhá diverzifikovat portfolia,“ sdělil agentuře Bloomberg Joni Teves, investiční stratég švýcarské velkobanky UBS Group.
