Článek
Německo usiluje o to, aby skupina ekonomicky nejvyspělejších států světa G7, mezi něž patří ještě Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Velká Británie a USA, odvolala závazek, podle něhož se mělo do konce roku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. To by znamenalo zásadní zvrat v otázce boje proti změně klimatu, napsala agentura Bloomberg.
Za německým návrhem patrně stojí fakt, že ruská invaze na Ukrajinu značně komplikuje současnou energetickou situaci. Podle návrhu by skupina G7 „uznala, že veřejně podporované investice do plynárenství jsou nezbytné jako dočasná reakce na současnou energetickou krizi“. Takové financování však přesto musí být provedeno „způsobem, který je v souladu s klimatickými cíli“.
O textu se stále diskutuje a před summitem skupiny G7, který se koná v bavorských Alpách, by se podle Bloombergu ještě mohl změnit. Summit začíná v neděli a hostí ho kancléř Olaf Scholz.
Debata probíhá v době, kdy se Evropa snaží najít alternativní zdroje paliva k ruskému plynu. Německá vláda varovala, že ruské kroky k omezení dodávek představují riziko zhroucení energetických trhů. Německu podle dřívějšího vyjádření vlády hrozí „bezprecedentní riziko, že spotřebitelé budou bez energie“.
Kde jsou v Evropě LNG terminály.
Pokud by země skupiny G7 upustily od závazku, který přijaly v loňském roce a stvrdily v květnu, znamenalo by to podle agentury Bloomberg v celosvětovém úsilí v boji proti změně klimatu zvrat. Bylo by to také v rozporu s doporučením Mezinárodní energetické agentury, že pokud má svět omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, neměly by se rozvíjet žádné nové projekty v oblasti ropy a zemního plynu.
Ministři skupiny G7 při přijímání závazku ukončit do konce roku 2022 přímé mezinárodní financování fosilních paliv poprvé uznali, že dotace fosilních paliv nejsou slučitelné s Pařížskou dohodou. Argumentovali ale, že ty nynější jsou nezbytnou reakcí na současnou krizi.
Reakce na německý návrh jsou napříč Evropou odlišné. Spojené království se staví proti návrhu. Itálie, která je stejně jako Německo vysoce závislá na ruském plynu, proti návrhu naopak aktivně nevystupuje. V pátek premiér Mario Draghi uvedl, že se Itálii podařilo snížit procentuální zastoupení ruského plynu na svém trhu z loňských 40 procent na současných 25 procent. To se podařilo i díky dokončení nových dohod o dodávkách plynu, které Řím podepsal s Kongem, Alžírskem nebo Angolou.
Německo na hrozby, které Rusko co se týče dodávek plynu vytváří, již v posledních dnech reagovalo. Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu stav výstrahy. „Bezpečnost zásobování plynem je prozatím zajištěna, plyn se ale v Německu stává nedostatkovou surovinou,“ vysvětlil ve čtvrtek ministr hospodářství Robert Habeck. Němci také otevírají některé již uzavřené uhelné elektrárny, přestože zřejmě jde o nouzové a dočasné opatření.
Německo také podle webu Der Spiegel zvažuje přeměnu části plynovodu Nord Stream 2 na přípojku na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Baltského moře. Ministerstvo hospodářství posuzuje podle časopisu možnost vyvlastnění části plynovodní soustavy na německém území a její odříznutí od zbytku plynovodu. Pokud by Německo tento krok učinilo, bylo by to v první řadě záležitostí právníků, reagoval Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova.
Třídenní summit šéfů států a vlád G7 začne v neděli v bavorském alpském zámku Elmau. Hlavním tématem jednání bude ruská invaze na Ukrajinu, účastníci se ale zaměří i na mocenské ambice Číny, boj proti změnám klimatu či na migraci.
Protesty před summitem skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v Bavorsku jsou výrazně slabší, než policie očekávala. Krátce před začátkem ohlášené demonstrace bylo dnes na mnichovském náměstí Theresienwiese jen několik stovek až tisíc účastníků, informoval zpravodaj agentury DPA.
