Hlavní obsah

Němci mají málo plynu. Do problémů se může dostat i Česko

Foto: Shutterstock.com/Letopisec

Německé zásobníky jsou aktuálně naplněné z 59 procent. Ilustrační fotografie.

Reklama

24. 6. 19:47

Německo vyhlásilo stav výstrahy, protože má problémy s dodávkami ruského plynu. Krácení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska může být problém i pro Česko: existuje tak riziko, že zásobníky nebudou včas naplněny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Německo má problémy s dodávkami ruského plynu, sám ministr hospodářství Robert Habeck jej označil za „nedostatkovou surovinu“. Ve čtvrtek proto vyhlásil stav výstrahy, kterým apeloval na všechny odběratele, aby dobrovolně snížili svou spotřebu. Zatím se ale omezení spotřeby přímo nenařizuje, a to ani průmyslu.

„Německo vydalo jasný signál, že nemá situaci pod kontrolou. Že ani dlouholetí partneři Gazpromu a největší dovozci ruského plynu do EU, společnosti Uniper či RWE, které navíc bez váhání přistoupily na platbu za plyn v rublech, nejsou schopni zajistit dostatek plynu pro německé hospodářství,“ komentuje situaci Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.

Varovný stupeň se vztahuje pouze na Německo a doporučené snížení spotřeby by nemělo jít na úkor dodávek do ostatních zemí. S německými obchodníky mají uzavřené kontrakty i čeští dodavatelé energií, kterých by se tak ale situace neměla dotknout.

Cílem opatření je podle Habecka snížit spotřebu plynu v sektorech, které jej mohou nahradit, jako například elektroenergetika. „Průmysl se naopak má motivovat k dobrovolnému snížení spotřeby formou aukcí na kompenzace za neodebraný plyn, který může jít do zásobníků,“ přibližuje Kocůrek.

Německé plynové zásobníky jsou aktuálně zaplněny z 59 procent. „Jak dlouho mohou Německu zásoby vydržet, bude záviset právě na míře uplatnění ohlášených opatření,“ říká Kocůrek.

Krok německé vlády se však může odrazit na velkoobchodním trhu. „Může to znamenat omezenější dostupnost plynu na německé burze, tím pádem omezené možnosti zejména pro větší odběratele z řad průmyslu nakoupit plyn na zimu či příští rok. To se týká i ostatních evropských odběratelů, kteří nakupují plyn na německé burze,“ vysvětluje Kocůrek.

Trh do ceny plynu opět zahrnuje zvýšené riziko nedostatku plynu na trhu a ta postupně roste.
Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno

Cena plynu na evropské burze už dlouhodobě roste, od počátku války s ní hýbou hlavně varování ze strany Kremlu. Naposledy výrazně vyskočila, když Rusko omezilo dodávky plynovodem Nord Stream 1. „Trh do ceny plynu opět zahrnuje zvýšené riziko nedostatku plynu na trhu a ta postupně roste,“ říká Kocůrek.

Foto: Seznam Zprávy

Evropské plynovody.

Riziko, které se může přelít i do Česka, představuje právě krácení dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1, které také bylo jednou z příčin vyhlášení stavu rizika v Německu. Hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie od poloviny července proudí o 100 milionů metrů krychlových denně míň, než je běžné. Plynovod začíná ve Vyborgu v severozápadním Rusku a vede ke Greifswaldu ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. Plyn z něj využívá Německo, Česko, Francie, Dánsko (to ho nakupuje i pro švédské zákazníky), částečně Itálie a Rakousko.

Ruský plynárenský koncern Gazprom nejprve omezil dodávky o 40 procent na 100 milionů kubíků za den z původních 167 milionů kubíků. Postupně kapacitu snížil na 67 milionů kubíků denně. Tok plynu zůstává na 40 procentech denní kapacity. Minulý týden proto velkoobchodní cena plynu vzrostla o 70 procent.

Pokud se dodávky nevrátí k normálu, je podle odborníků možné, že Německo ani další evropské země nestihnou do konce října naplnit zásobníky na požadovanou hodnotu 80 procent, jak žádá Evropská unie.

K dnešnímu ránu bylo v zásobnících 2 222 milionů metrů krychlových plynu, a jsou tedy zaplněny z více než dvou třetin.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu (za STAN)

Česko je stejně jako Německo zcela závislé na dodávkách plynu z Ruska. Zároveň přepravní cesty do tuzemska vedou právě přes Německo. „Pořád jsou tady k dispozici další trasy, které nyní Rusko nevyužívá vůbec nebo jen velmi omezeně, které vedou přes Polsko a Ukrajinu. Česko i Německo mohou patřit k těm nejcitelněji zasaženým nedostatkem plynu během letošní zimy,“ uvádí Kocůrek. Bude však záležet hlavně na Rusku, jestli Evropu nechá spadnout do vážné energetické krize.

„My jsme na stejné lodi jako Německo. Když Německo nebude mít naplněno, my taky ne. To všechno se ukáže, jestli vůbec bude obnoven provoz Nord Stream 1,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) jsou aktuálně dodávky do Česka stabilní, ale je třeba jim věnovat pozornost. „K dnešnímu ránu bylo v zásobnících 2 222 milionů metrů krychlových plynu, a jsou tedy zaplněny z více než dvou třetin. Naše zásoby jsou třikrát větší než v době minulého zasedání krizového štábu,“ uvedl po pátečním jednání krizového štábu Síkela.

Ministr také zároveň apeloval na obchodníky, aby surovinu dále nakupovali. „Přislíbil jsem další motivační aukce v příštích dnech,“ dodal Síkela. Ministr také sdělil, že se stát zatím neuchýlil k žádným opatřením, která by měla za cíl snížit spotřebu plynu.

Pokud však do zásobníků nebude proudit plyn, může se stát, že i další země požadavek Evropské unie na naplněnost zásobníků nesplní. „To samozřejmě výrazně zvyšuje riziko nedostatku plynu během zimního období a případné nutnosti omezovat dodávky plynu pro nechráněné zákazníky, zejména průmysl,“ říká Kocůrek.

Plyn samozřejmě chybí a zhruba takových deset dní v červenci bude chybět ještě více, protože je předem ohlášena výluka, a to nebude Nord Streamem 1 proudit žádný plyn.
Jiří Gavor, ředitel ANDE

Otázky vyvolává také plánovaná pravidelná údržba Nord Streamu 1. „Plyn samozřejmě chybí a zhruba takových deset dní v červenci bude chybět ještě více, protože je předem ohlášena výluka, a to nebude Nord Streamem 1 proudit žádný plyn,“ popisuje Gavor a dodává, že za této situace se zásobníky plnit nebudou.

Gazprom už dříve tvrdil, že dodávky do Evropy musel omezit, protože se ze servisu v kanadském Montrealu včas nevrátila plynová turbína od společnosti Siemens. Údajně to zavinily sankce, které znemožňují dopravit zařízení zpět do Ruska.

„Je to pro Evropskou unii ostudné, protože se nedokáže domluvit s Kanadou, aby plynová turbína dorazila tam, kam má. To může samozřejmě sloužit jako záminka,“ myslí si Gavor. Pokud se ale tato situace vyřeší, evropské zásobníky plynu by měly být na zimu bez problému připraveny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované