Článek
Od příštího roku bude možné zjistit, jaký plat berou ve firmách lidé pracující na stejných pozicích. Pro pracovníky digitálních platforem bude také jednodušší získat status zaměstnance.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) převádí do českého práva dvě evropské směrnice týkající se transparentního odměňování a takzvané platformové práce.
Zaměstnavatelé už nebudou moci od uchazečů vyžadovat informaci o tom, kolik vydělávali v předchozích zaměstnáních, a musí uchazečům sdělit minimální výši nabízené odměny ještě před začátkem vyjednávání o smlouvě.
Zaměstnanci rovněž získají právo vyžádat si informace o průměrné výši platů či mezd ve srovnatelné skupině pracovníků. Součástí návrhu je také sběr dat o rozdílech v odměňování žen a mužů. Pokud bude rozdíl vyšší než pět procent, bude nutné přijmout nápravná opatření.
„Nová pravidla se budou vztahovat na zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru a také na pracovníky zaměstnané na dohody. Účinnost zákona předpokládáme od 1. ledna 2027,“ prohlásil v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z hnutí ANO.
Velké firmy s více než 150 zaměstnanci budou muset rozdíly v odměňování hlásit od roku 2028, menší zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky až od roku 2031. Pro menší firmy je systém dobrovolný. „Náš návrh neobsahuje povinné genderové audity. To je častý omyl, není to pravda, náš návrh zákona nic takového neobsahuje,“ upřesnil ministr Juchelka. „Rovné odměňování žen a mužů je legitimní a správný cíl, ale cesta k němu musí být rozumná, přiměřená, a především udržitelná v každodenním fungování firem,“ doplnil v tiskové zprávě prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Co je závislá práce
Evropská směrnice o platformové práci má podle MPSV za cíl zlepšit podmínky pro pracovníky digitálních platforem. Hlavní změna spočívá v tom, že pokud takový pracovník nazná, že vykonává takzvanou závislou práci, ale platforma jej nebude chtít zaměstnat, bude se moci obrátit na Státní úřad inspektorátu práce nebo na soud. Dokázat, že nejde o závislou práci, poté bude muset samotná platforma.
Ministerstvo kvůli tomu plánuje zpřesnit definici závislé práce. Tato kategorie by měla mít dva hlavní znaky – práce jménem zaměstnavatele a podřízenost pracovníka zaměstnavateli.
„Zákoník práce by tuto nadřízenost a podřízenost upřesnil pomocí čtyř kritérií – výkon práce podle pokynů zaměstnavatele a pod dohledem zaměstnavatele. Další znakem by byla organizace práce zaměstnavatelem a to, že se práce vykonává v pracovní době zaměstnance,“ doplnila vrchní ředitelka sekce legislativy MPSV Dana Roučková.
Platformy budou také muset transparentně informovat o tom, jak automatizované systémy hodnotí jejich výkon nebo přidělují zakázky. Na důležitá rozhodnutí digitálních systémů bude navíc muset nově dohlížet konkrétní člověk. Systém odměňování pak má být postaven na jasných a nediskriminačních kritériích, jako jsou složitost práce, odpovědnost a namáhavost.
Podle Juchelky se do českého práva převedou pouze opatření uvedená v obou evropských směrnicích. „Zvolili jsme minimalistický přístup, tedy splnit evropské požadavky, ale zároveň nezatěžovat české zaměstnavatele zbytečnou administrativou,“ řekl ministr.
Novelu Zákoníku práce se zmíněnými změnami plánuje MPSV předložit vládě v dubnu, aby mohla vstoupit v platnost k 1. lednu příštího roku. „Samozřejmě jsme jednali i s odbory, kde nejsme zatím ve všech jejich požadavcích v úplné shodě, nicméně jsme se domluvili, že některé důležité podněty by bylo možné řešit i v rámci meziresortního připomínkového řízení,“ dodal Juchelka.
