Hlavní obsah

Odpojení Ruska od SWIFTu je jen hra, říká ekonom. Sberbank v něm zůstane

Foto: Shutterstock.com

Na odpojení ruských bank od SWIFTu se shodli lídři západních zemí. Ilustrační foto.

Reklama

1. 3. 19:31
aktualizováno • 1. 3. 21:20

Hlavní „zbraní“ proti Rusku mělo být odpojení tamních bank od SWIFTu, globálního platebního systému. Zasažené ruské banky však mají různé možnosti, jak finanční izolaci obejít. Navíc ta největší z nich v systému zůstává.

Článek

Situace na Ukrajině se stále vyostřuje a odstřihnutí Ruska od globálního platebního systému SWIFT je momentálně jednou z klíčových sankcí. Odpojení od systému se však netýká všech ruských bank – postiženo bylo sedm bankovních ústavů a ten největší z nich, tedy Sberbank, na seznamu odstřižených podle agentury Bloomberg chybí.

„Zřejmě se odstřižení netýkalo těch bank, přes které by mohly jít z Evropy do Ruska platby za plyn a ropu,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Odpojena totiž nebude ani banka částečně vlastněná ruským plynárenským gigantem Gazprom.

Zákaz se tak týká VTB Bank, Bank Rossiya, banka Otkritie, Novikombank, Promsvyazbank, Sovcombank a VEB.RF

Jak SWIFT funguje

Transakční systém SWIFT prakticky umožňuje platební styk na mezinárodní úrovni a denní počet pokynů, který přes něj projde, loni přesáhl 40 milionů. „SWIFT si můžeme představit třeba jako WhatsApp zaměřený na finanční transakce. Je to komunikační síť, k níž se může připojit téměř kterákoli firma, především jde ale o finanční instituce. Poté je možné komunikovat s ostatními připojenými,“ vysvětluje Skořepa.

Zaslání zprávy skrze SWIFT je však jen první, čistě plánovací fází transakce. Na jejím základě se pak rozběhne samotná platba. Tu ale většinou podle Skořepy komplikuje fakt, že banka, která peníze posílá, nemá většinou u „přijímací“ banky zřízený účet. V platebním světe se tak tyto dvě banky prakticky „neznají“.

V takovém případě musí banka, která hodlá peníze poslat, najít prostředníka – takzvanou korespondenční banku. Ta má většinou u cílové banky zřízený účet a naopak banka, která chce finanční obnos zaslat, má zase účet u korespondenční banky. „V těch nejsložitějších případech může dojít dokonce k vytvoření celého řetězce hned několika bank, kde se vždy jedna ‚zná‘ s tou následující,“ doplňuje Skořepa.

Odstřižení přijímající banky od SWIFTu tedy znamená, že vysílající banka najednou není schopna cílové instituci a potřebným korespondenčním bankám poslat zprávu o zamýšlené platbě. V takovém případě je nutné platbu naplánovat a dohodnout jinou cestou. Nabízí se třeba telefon, email, nebo jiná korespondenční služba.

Rusko i Čína mají „vlastní SWIFT“

Z pohledu bank a institucí spočívá kouzlo systému především v jednoduchosti, bezpečnosti a spolehlivém archivování. Zároveň je systém přehledný pro zpětné kontroly kvůli auditům, bankovním regulacím nebo třeba případným policejním vyšetřováním.

Ruští bankéři a politici si jsou těchto výhod vědomi. Proto si už v roce 2014 – kdy Rusku hrozilo odpojení od SWIFTu kvůli anexi Krymu – začala ruská centrální banka budovat jeho vlastní verzi. Ta je dnes známá pod zkratkou SPFS a v současné době je na ni napojeno i několik bank z jiných zemí včetně Švýcarska a Německa.

Vedle SPFS existuje obdoba SWIFTu také v Číně – známá jako CIPS. Do ní je mimochodem zapojeno něco kolem dvou desítek bank z Ruska. Ruský bankovní sektor má tak podle Skořepy několik možností, jak se do značné míry vyhnout dopadům, které odstřižení některých ruských bank přinese.

„Banky, které přišly o možnost provádět platby přes SWIFT, si mohou například vyjednat otevření účtu ve svůj prospěch u ruských institucí, které o tuto možnost nepřišly,“ říká Skořepa. Podle něj jde o nejatraktivnější řešení z pohledu ruských bank. Je totiž poměrně snadné a bezpečné.

„Hlavním a zřejmě rychle řešitelným omezením bude kapacitní schopnost ruských bank, které budou nadále zapojené do SWIFTu, zpracovávat pokyny od ruských bank, které se ocitnou mimo SWIFT,“ dodává Skořepa.

Pokud bude přístup do SWIFTu zachován alespoň jedné větší ruské bance, nepůjde o skutečnou ‚atomovou‘ sankci, ale jen o hru na ni.
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické

Další možnou cestou, jak západní sankci obejít, je provádění transakcí skrze již zmíněný ruský systém SPFS či čínský CIPS. V neposlední řadě je pak možné organizovat platby přes email nebo jiné korespondenční služby. Výše zmíněné cesty však ukazují, že odstřihnutí pouze vybraných bank neznamená definitivní „izolaci ruských finančních institucí“ od světového platebního systému.

„Pokud bude přístup do SWIFTu zachován alespoň jedné větší ruské bance, nepůjde o skutečnou ‚atomovou‘ sankci, ale jen o hru na ni. Diváky jsou v tomto případě hlavně evropští voliči, kterým chtějí jejich vlády zřejmě ukázat na jedné straně bojovnost, ale na druhé straně je nechtějí připravit o teplo v obývácích a o zaměstnání ve firmách dovážejících z Ruska významné vstupy,“ popisuje ekonom České spořitelny.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv a jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

  • Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
  • Jak to vypadá v polní nemocnic. v městě Popasna: FOTKY
  • Ukrajinci ukázali, jak zničili chloubu ruské armády. Tank T-90M: VIDEO
  • Kam uprchlíci v rámci ČR přicházejí: UPRCHLÍCI V DATECH
  • Data: Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: PROČ UKRAJINA
  • Den po dni sledujeme, čemu a jak se věnují ruská média: CO PÍŠÍ V RUSKU

Chcete sdílet nebo se dozvědět praktické zkušenosti s pomáháním uprchlíkům? Připojte se každé pondělí v 19:00 na naše Twitter Spaces.

Aktualizace: Doplnili jsme seznam bank, kterých se týká vyloučení ze systému SWIFT.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované