Hlavní obsah

Češi mají rekordně napůjčováno. Přestali šetřit jako za dob covidu

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

18. 5. 11:02

Dluh Čechů vzrostl o rekordních 407 miliard na 3,07 bilionu korun. Je za tím snaha zajistit si výhodnou hypotéku, odložená spotřeba z dob covidu, snaha nakoupit dřív, než ceny ještě vzrostou, a možná i půjčky na účty za energie.

Článek

Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního letošního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard korun. Růst zadlužení tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Důvodem byl pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu.

Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření meziročně vzrostl o 383 miliard korun, zatímco dluh z úvěrů na spotřebu se zvýšil o 23 miliard korun, ukázala data. Meziroční nárůst dluhu byl na konci letošního prvního čtvrtletí třikrát vyšší než na konci roku 2019. Zároveň dosáhl svého vrcholu.

„V dalších čtvrtletích už se takto vysokého čísla určitě nedočkáme. Důvodem je slábnoucí poptávka po úvěrech na bydlení, která se začala výrazněji projevovat během dubna. Do března se lidé naopak snažili sjednat hypoteční úvěr ještě podle starých pravidel. Strach z toho, že by na hypotéku po zpřísnění podmínek nemuseli dosáhnout, do značné míry vyrovnal vliv rychle rostoucích úrokových sazeb, který by za normální situace působil proti silné poptávce,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v celém Česku podle dat vzrostl o 17,6 procenta. Například v Praze se zvýšil o 19,4 procenta a v Jihomoravském kraji o 19,1 procenta. Důvodem jsou mimo jiné stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech.

Objem dluhu z úvěrů na spotřebu se meziročně zvýšil o pět procent. Jde o největší meziroční nárůst od konce roku 2019, tedy od posledního čtvrtletí před vypuknutím pandemie. Během posledních dvou let objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval nebo se dokonce snižoval.

„Zásadním faktorem je, že srovnáváme s prvním čtvrtletím 2021, kdy jsme byli v průběhu pandemie a spotřebitelská nálada a ochota se zadlužovat na spotřebu byla nižší. Když se však podíváme na srovnání s posledním kvartálem roku 2021, tak evidujeme pokles zájmu o spotřebitelské úvěry,“ upozornil Jan Brejl, obchodní ředitel poradenské společnosti Partners.

Že je porovnání s loňským pandemickým rokem zavádějící, si myslí také mluvčí Home Creditu Michal Fila. Firma nicméně registruje meziroční nárůst poptávky po úvěrech o 50 procent. „Můžeme jen spekulovat, že vyšší zájem o úvěry pramení z obavy o růst inflace, nebo že úrokové sazby po zásahu ČNB nadále porostou. Stejně jako roste zájem o bezúčelové úvěry, evidujeme vyšší poptávku po konsolidacích a snížení splátek,“ uvedl pro SZ Byznys.

Vypadá to nicméně, že si lidé po covidu začali „vyhazovat z kopýtka“. „Viděl bych v tom v první řadě odloženou spotřebu. Poslední dva covidové roky byly ve znamení poklesu útrat za zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby, které lidé částečně financují půjčkami. Ať už jde o nábytek, bílé spotřebiče a nakonec i automobily. Částečně proto vidím nárůst zájmu právě tady,“ míní ekonom Creditas Petr Dufek.

„Z pohledu chování klientů pomalu končí pandemické období, které bylo charakteristické extrémním zájmem o hypotéky a zároveň nízkým zájmem o úvěry na spotřebu,“ přidává se ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Roste i průměrná výše půjčky

Část lidí také spotřebitelské úvěry využívá jako doplněk k hypotékám. „Dalším stimulem je snaha klientů řešit tzv. dofinancování vlastních zdrojů při nákupu nemovitosti, tam kde narazí na maximální LTV nebo řeší vybavení nemovitosti,“ potvrdil Jan Brejl z Partners.

V Home Creditu meziročně o desetinu narostla i průměrná financovaná částka. V České spořitelně pak průměrná výše spotřebitelského úvěru narostla meziročně ze 160 na 167 tisíc korun.

„Ale to je důsledek zdražování stavebních prací respektive růstu cen obecně,“ vysvětluje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Právě rekonstrukce a nákup spotřebního zboží jsou podle něj nejčastější účely spotřebitelské půjčky.

„Také tu máme všudypřítomnou inflaci, která vybízí k nákupům ještě před případným zvyšováním cen tohoto zboží,“ doplnil Dufek. Kvůli rostoucím cenám se zvedá právě i průměrná financovaná částka půjček.

Vyloučit podle Dufka nejde ani možnost, že si část lidí bere půjčku na zaplacení vysokých doplatků či záloh za energie. „Ale neviděl bych to zatím jako významný faktor,“ podotkl.

Dlužníci drží disciplínu

Pozitivní je, že s rostoucím zadlužením neroste podíl nesplácených úvěrů.

Objem nespláceného dluhu dosahoval na konci prvního čtvrtletí 28,1 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 1,8 miliardy korun. Z toho 22,5 miliardy korun tvořil nesplácený dluh z úvěrů na spotřebu a 5,6 miliardy Kč tvořil dluh z úvěrů na bydlení. Lidé tak nespláceli 4,4 procenta úvěrů na spotřebu a 0,2 procenta z toho, co měli půjčeno na bydlení.

Během prvního čtvrtletí stále ještě pokračoval trend posledních několika let, který je charakteristický poklesem nespláceného dluhu za situace, kdy celkové zadlužení obyvatel výrazně roste.

„Předpokládáme však, že se tento stav začne měnit během letošního roku. Řada lidí bude po refixaci hypoték splácet měsíčně o několik tisíc korun více a k tomu výrazně rostou další náklady, jako je cena tepla nebo potravin,“ podotkl Rajl.

S objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. U úvěrů na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů své závazky 176 000 lidí (meziročně o 7 000 méně). U úvěrů na bydlení to bylo 10 644 lidí (meziročně o 2 606 méně) z 1,1 milionu. Zatímco u úvěrů na spotřebu své dluhy nesplácelo 7,7 procenta lidí, u úvěrů na bydlení šlo o jedno procento.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované