Hlavní obsah

Úsporný tarif bude nižší. Plyn se bude dotovat zřejmě až od ledna

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Úsporný tarif, který má domácnostem pomoci v době drahých energií, podepsal už i prezident. Ilustrační foto.

Reklama

2. 8. 11:56

Vládní úsporný tarif se letos bude týkat patrně jen spotřeby elektrické energie, na plyn přijde podpora až příští rok. Příspěvek by odpovídal částce kolem 2 tisíc korun na domácnost.

Článek

Úsporný tarif, který má domácnostem pomoci v době drahých energií, je schválený. Už ho podepsal i prezident a čeká se v podstatě jen na vládu, která slibuje detaily podpory schválit a zveřejnit v rámci nařízení během srpna. Z dosavadních informací to ale vypadá, že minimálně v letošním roce bude podpora pro některé domácnosti výrazně nižší, než se čekalo.

Vláda totiž na úsporný tarif pošle letos zhruba deset miliard korun a týkat se bude jen spotřeby elektrické energie. Na problém upozornily Hospodářské noviny (HN).

„Vzhledem k načasování vládní pomoci (tři měsíce letos a devět měsíců příští rok) pokrývá letošní novelizovaný státní rozpočet právě čtvrtinu celkové pomoci ve výši 16,75 miliardy korun (zhruba 7 miliard z této částky pokryje odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje energie - OZE, pozn. red.). Zbývající částka téměř 50 miliard korun bude financována z rozpočtu pro rok 2023 a bude ji možné čerpat od ledna příštího roku,“ řekl pro SZ Byznys mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Velikost částky se však ještě může změnit na jednání vlády. „O konkrétní formě a načasování vyplácení této pomoci bude nicméně teprve rozhodnuto nařízením vlády na návrh ministerstva průmyslu a obchodu,“ popsal Weiss.

Celkem vláda na pomoc s drahými energiemi vyčlení od 1. října do 30. září příštího roku 66 miliard korun, přičemž částka kromě úsporného tarifu (27 miliard korun) zahrnuje i odpuštění poplatků za OZE (23 miliard korun) a podporu kotelen (4 miliardy korun) a centrálního vytápění (10 miliard korun).

Hospodářské noviny s odkazem na dobře informované zdroje uvedly, že vláda letos pošle dotaci pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu. A protože na tu jsou připojeny všechny domácnosti, příspěvek bude pro každou činit zhruba dva tisíce korun. Na zvláštní vyšší příspěvek za vytápění plynem nebo centrálně z tepláren si domácnosti patrně počkají až do ledna.

„Na účty za vysoké ceny energií přispějeme všem domácnostem bez ohledu na to, jestli využívají primárně plyn, elektřinu, nebo mají vytápění zajištěno z domácích kotelen či centrálních tepláren,“ říká mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Stejná částka bez ohledu na spotřebu

Úsporný tarif má mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby na zálohy.

Na úsporný tarif samotný by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16 tisíc korun za sezónu.

Další detaily určí až nařízení vlády. „Připravíme ho tak, aby bylo administrativně nenáročné a spravedlivě odráželo vývoj na trzích s energiemi a také velikost domácností, jimž pomoc poskytneme. Počítáme ale s tím, že celková pomoc pro větší domácnosti přesáhne avizovaných 16 tisíc korun,“ uvádí Srnka.

Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotaci snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30 tisíc korun.

Ministr Síkela při projednávání v Senátu popsal, že příspěvek bude fixní částka a čím méně energie domácnosti spotřebují, tím větší část jim pokryje. Vláda tak chce motivovat domácnosti k úsporám.

Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu zvýšit. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.

Novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.

Podepsaná předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.

Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.

Senát na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela slíbil, že vláda spustí informační kampaň.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované