Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od čtvrtka do soboty se údolí Jackson Hole v americkém státě Wyoming promění v místo, kam se upínají zraky celého finančního světa. Každoroční sympozium pořádané kansaskou pobočkou americké centrální banky patří mezi nejdůležitější události roku pro ekonomy, investory i politiky.
V sále místního horského resortu se totiž setkají nejvlivnější centrální bankéři světa. A to, co zde zazní, může zásadně ovlivnit měnovou politiku na příští měsíce i roky.
„Je to něco jako kostel, místo, kde se upevňuje profesní identita. Centrální bankéři se zde scházejí, aby si vzájemně potvrdili své hodnoty a sdíleli podobné názory,“ shrnul atmosféru ekonom David Beckworth z think-tanku Mercatus Center při George Mason University.
Tradice setkání sahá do roku 1978. Tehdy začala kansaská pobočka amerického Fedu pořádat výroční ekonomická sympozia. V roce 1982 hledali organizátoři způsob, jak přimět k účasti tehdejšího šéfa Fedu Paula Volckera, který podobné akce příliš nemusel. Proto vybrali Jackson Hole – oblast proslulou řekami vhodnými k muškaření, což byla Volckerova vášeň. Volcker přijel – a zrodila se tradice, která se v Jackson Hole udržela více než čtyři desetiletí.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o nenápadnou akademickou konferenci. Účastníci se vejdou do jednoho sálu, program tvoří několik přednášek a panelů. Jenže jména na seznamu hostů dávají Jackson Hole punc výjimečnosti.
Letos přijíždí například guvernér japonské centrální banky Kazuo Ueda, šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová nebo guvernér Bank of England Andrew Bailey. Konference se i letos zúčastní také guvernér České národní banky Aleš Michl. Představitel ČNB sice obvykle nefiguruje mezi řečníky na hlavním programu, ale samotná účast otevírá dveře k debatám na nejvyšší úrovni světové měnové politiky.
Hlavní pozornost ale tradičně patří americkému Fedu a jeho současnému předsedovi Jeromu Powellovi. V sázce je hodně - nejen to, zda Fed už v září sníží sazby, ale i to, jak bude americká měnová politika vypadat po zbytek Powellova mandátu. Ten končí v květnu 2026 a letošní Jackson Hole tak může být jeho poslední velkou příležitostí zarámovat vlastní odkaz.
Proč je letošní ročník klíčový
Téma letošního setkání zní Trhy práce v přechodném období. Změny na trhu práce – od stárnutí populace přes technologické inovace až po produktivitu – patří mezi největší výzvy pro centrální banky. Produktivita práce se v USA po loňských výkyvech zvedá, i když zatím nejde o plošný boom, zatímco v Evropě zůstává růst mnohem slabší. Do debaty navíc vstupují i očekávání, že nové technologie a umělá inteligence mohou dlouhodobě produktivitu výrazně urychlit.
Právě otázka, jak se tyto trendy promítají do inflace a hospodářského růstu, bude tématem diskuzí.
Nejočekávanějším bodem programu je ale páteční projev Jeroma Powella. Zazní v 16 hodin středoevropského času a finanční trhy na něj budou připraveny jako na velký sportovní zápas. Důvod je prostý - investoři téměř s jistotou počítají s tím, že Fed už v září sníží úrokové sazby. Výnosy amerických dluhopisů, akcie i kurzy měn tak v posledních dnech výrazně kolísaly podle toho, jaká data z ekonomiky přicházela.
Powell ovšem stojí před nelehkým úkolem. Na jedné straně musí reagovat na známky zpomalující ekonomiky a také na rostoucí politický tlak, aby Fed podpořil hospodářský růst. Na druhé straně ale nechce působit příliš „holubičím“ dojmem, tedy dávat najevo vstřícnost k rychlému snižování sazeb, protože by tím mohl vyslat signál, že Fed povolí otěže a inflace se znovu rozjede.
Nezávislost centrálních bank
Sympozium v Jackson Hole se odehrává i na pozadí politických tlaků na americkou centrální banku. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje Fed a předsedu jeho Rady guvernérů Powella kvůli podle jeho mínění pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb. Trump opakovaně pohrozil Powellovi tím, že jej zbaví funkce, i když mu k tomu chybí pravomoc.
Nejnověji se Trump opřel také do guvernérky Lisy Cookové, kterou vyzval k rezignaci kvůli obviněním souvisejícím s jejími hypotečními dokumenty. Cooková však rezignovat odmítla. „Nenechám se zastrašit,“ cituje ji agentura Bloomberg. Právě v atmosféře otevřeného tlaku z Bílého domu se Jackson Hole znovu ukazuje jako aréna, kde centrální bankéři hájí svou nezávislost.
„Nezávislost je součástí DNA centrálních bank,“ zdůraznil nedávno prezident německé centrální banky Joachim Nagel a dodal, že by to mělo být respektováno i na globální úrovni.
„Powell se tentokrát nachází v opravdu nezáviděníhodné pozici, neboť je pod trvalým mediálním tlakem ze strany Bílého domu, aby snížil úrokové sazby, přičemž makroekonomická situace v USA není jednoduše čitelná. Kromě toho však ve výboru Fedu začíná expandovat opoziční hnutí, které argumentuje tím, že vyšší celní sazby budou mít jen jednorázový dopad na inflaci, přičemž střednědobě jde fakticky o restrikci,“ píše Jan Čermák, makroekonomický analytik ČSOB.
Podle něj by pro Powella bylo nejjednodušší držet stávající linii a s odkazem na poslední inflační data a maloobchodní tržby vysvětlit, že o zářijovém snížení sazeb ještě není rozhodnuto a klíčová budou až příští čísla z trhu práce.
„Tato komunikační strategie má ovšem dvě slabá místa. Za prvé hrozí, že Powell dostane další slovní nakládačku od prezidenta Trumpa za svoji ‚pomalost‘, a jednak by to znamenalo vymezit se proti trhu. Ten totiž navzdory smíšeným makrodatům vcelku přesvědčivě sází na to, že Fed sundá v polovině září sazby o čtvrt procentního bodu,“ dodává Čermák.
Signály, které hýbou světem
Právě v tom spočívá síla Jackson Hole. Ačkoliv se zde přímo nerozhoduje o sazbách, slova pronesená na sympoziu často nastavují tón, který pak trhy čtou jako předzvěst konkrétních kroků. V Jackson Hole už v minulosti zazněly výroky, které hýbaly světovými trhy.
Například v roce 2010 tehdejší šéf Fedu Ben Bernanke naznačil, že centrální banka připravuje masivní nákupy dluhopisů, aby podpořila ekonomiku po finanční krizi. V roce 2020 Jerome Powell představil novou strategii, podle níž může Fed tolerovat i trochu vyšší inflaci, pokud byla dlouho předtím příliš nízká.
A v roce 2022 Powell krátkým, ale ostrým projevem varoval, že boj s inflací si vyžádá nepříjemné dopady pro domácnosti i firmy – například dražší půjčky a pomalejší růst. Trhy tehdy reagovaly prudkým propadem. Není proto divu, že investoři budou v pátek sedět u obrazovek a čekat na každé Powellovo slovo.
„Šéf americké centrální banky to tedy rozhodně nemá a nebude mít jednoduché. To ale neměl nikdy. V pátek odpoledne uslyšíme, jak z toho Powell vybruslí,“ doplňuje analytik Čermák.
Zajímavé bude i to, co zazní od dalších řečníků. Šéfka ECB Lagardeová má vystoupit v sobotu a může nastínit, jak se centrální banka eurozóny dívá na zpomalující růst v evropské měnové unii. Japonský guvernér Ueda zase čelí unikátní situaci - jeho země se po desetiletích extrémně nízkých sazeb snaží pomalu normalizovat měnovou politiku, zatímco inflace se vymyká ze standardního japonského rámce.
