Článek
Odešla největší jaderná dáma s hlasem, který byl slyšet. Tak vzpomínají zástupci české energetiky na dlouholetou předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, která v pondělí ve věku 64 let zemřela.
Její profesní život byl spjat mimo jiné se skupinou ČEZ, která v tuzemsku provozuje jaderné zdroje. Drábová co by šéfka SÚJB, v jehož čele stála od roku 1999, rozhodovala o budoucnosti jejich provozu.
„Byla to významná osobnost,“ vzpomíná na ni majitel skupiny Orgrez a bývalý člen představenstva ČEZ zodpovědný za jaderné zdroje Vladimír Hlavinka, který Drábovou znal desítky let.
„Tato zpráva nás všechny zasáhla. Odešla jedna z tváří české energetiky. Odešel člověk a expert, s nímž jsme dlouhá léta úzce spolupracovali. Žena, která se výraznou měrou zasloužila o popularizaci jaderné energetiky v Česká republice,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Dokázala jednoduchým a všeobecně srozumitelným způsobem vysvětlit nejsložitější fyzikální děje široké veřejnosti. Pravidelně navštěvovala školy, univerzity a pořádala přednášky, kde vysvětlovala principy jaderné energie a důležitost technického vzdělání.
Podporovala také rozšíření jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Podle lidí, kteří ji profesně znali, se nebála vyjádřit i nepopulární názory a dokázala hájit jádro i ve složitých situacích.
„Odešla příliš brzy. Byla nesmírně vzdělaná, s nadhledem a humorem, vždy v dobré náladě, ale tvrdá ve věci, vždy nápomocná při hájení zájmu státu a České republiky a také při obhajobě nepopulárních rozhodnutí a často také zdravého rozumu,“ vzpomíná Tomáš Ehler, vrchní ředitel sekce jaderné energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.
Drábová sehrála také důležitou úlohu v době, kdy svět začal o bezpečnosti jaderných elektráren pochybovat a v některých zemích sílilo volání po odstavování jádra. „Významnou roli hrála také po jaderné havárii ve Fukušimě, kdy začala protijaderná hysterie a tuto situaci také ustála,“ dodává Hlavinka.
Drábová se v minulých letech často vyjadřovala také k otázkám spojeným s energetickou bezpečností. „Tam měla dostatečně vyhraněný názor a měla hlas, který byl slyšet. V okamžiku, kdy to všichni ostatní neřešili, tak ona přece jen dbala na to, že není jen o jaderné bezpečnosti, ale také o nezávislosti. To je jedna z věcí, které hodně propagovala a přinesla ji do České republiky, třeba v rámci výrobkové diverzifikace v oblasti jádra,“ říká Hlavinka.
Hlavinka vyzdvihuje také to, že se Drábová podílela na uvedení atomového zákona do praxe. „Není to úplně to, co by bylo atraktivní pro běžné lidi, ale během spouštění Temelína to mělo nezastupitelnou roli,“ říká Hlavinka.
Lítost nad úmrtím Drábové vyjádřil i člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek, pro kterého bude vždy „obrovskou osobností a největší jadernou dámou nejen v České republice“.
Drábová však měla i řadu kritiků z řad ekologů, kteří si ovšem cenili její otevřenosti a schopnosti vést veřejné debaty, a to i přesto, že se s ní v některých otázkách rozcházeli.
„S paní předsedkyní Danou Drábovou jsme se na řadě řešení v energetice neshodli, ale polemiky jsem s ní vedl rád, protože byla respektovanou odbornicí, které jsem si vážil,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Ocenil také její prodemokratické občanské postoje, například ohledně kritiky ruské agresivní války proti Ukrajině. Drábová sama podporovala řadu aktivit podporujících Ukrajinu v boji proti Rusku.
Pro bývalého vedoucího energetické kampaně Greenpeace ČR Jana Rovenského, byla Drábová férovým a lidským oponentem. „Byla to asi moje nejoblíbenější protivnice, se kterou jsem se za těch 20 let v energetice potkal. Jako člověk mi přišla úplně skvělá - velkorysá, noblesní a intelektuálně otevřená. Každá interakce s ní, i když jsme spolu nesouhlasili, byla lidsky strašně příjemná,“ uvedl.
Drábová podle něj byla odbornice, která dokázala vést debaty s respektem a bez předsudků. „Byla otevřená lidem, kteří s ní nesouhlasili, a vedla s nimi vážnou debatu bez ohledu na jejich názor nebo kvalifikaci. Na rozdíl od mnoha jiných se nesnažila oponenty zničit, ale dojít k pravdě. Byla schopná uznat i vlastní chybu, což je u takto vysoce postaveného státního úředníka vzácné,“ řekl ČTK Rovenský.
Během svého profesního života získala řadu přezdívek, například jaderná baba. Zastávala i mnoho funkcí v mezinárodních organizacích, v letech 2002 až 2004 a 2010 až 2012 byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, byla předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů a zapojila se také do komunální politiky.
