Hlavní obsah

Vláda nejspíš couvne v boji o výhodné zaměstnanecké benefity

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Škodní budou zaměstnanci, provozovatelé areálů, zaměstnavatelé, ale i ti, kteří benefity zprostředkovávají. Přínos zrušení daňového zvýhodnění firemních benefitů pro státní rozpočet nevyváží jeho negativa, shodují se kritici.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Benefity zaměstnanců v bezpečí. Vláda by navzdory svým snahám o konsolidaci státního rozpočtu mohla ustoupit od plánu na zrušení daňové výjimky pro benefity zaměstnanců. Pro CNN Prima News to uvedlo několik zdrojů z vládní pětikoalice.

„Ústupek u benefitů je už v podstatě jasný. Je na to obrovský tlak zvenčí. Hodně bych se divil, kdybychom v tom necouvli, u voleb by nám to pak všichni spočítali,“ uvedl pro server jeden ze zdrojů blízký vládě.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím ale není oficiálně rozhodnuto a vládu čeká na toto téma ještě jednání.

Menší příjem, než se čekalo

Podle výpočtů Ministerstva financí by stát získal zrušením daňového zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů zhruba 1,4 miliardy korun ročně. Výpočet ale podle firem, které benefity firmám zajišťují, neodpovídá realitě.

„Po představení balíčku jsme si udělali průzkum, který ukázal, že v případě zrušení výjimky by pouhých deset procent firem nezrušilo žádný benefit a dvě třetiny firem by zrušily příspěvek na zdraví a zdravý životní styl,“ uvedl Miroslav Rech, ředitel MultiSport Benefit.

Stát by tedy podle jeho slov vybral v extrémním případě pouze desetinu odhadované částky.

Na výběru daní by se podle šéfa MultiSport rušení daňové výhody pro benefity nevyplatilo i jinak. „Rušení benefitů by se projevilo také menším výběrem na daních od provozovatelů sportovišť, rekreačních a zdravotnických zařízení nebo třeba kulturních institucí,“ uvedl Rech.

Podle průzkumu společnosti mezi více než tisíci českými zaměstnanci by totiž 67 procent z nich omezilo své výdaje na aktivity, na které aktuálně dostávají příspěvek, kdyby o tento benefit přišli.

Revizi stávajících benefitů by v případě zrušení daňové výjimky provedl například dopravce Geis.

„Vzhledem k tomu, že už v současné chvíli funguje několik režimů daňové výhodnosti pro zaměstnance, s nejvyšší pravděpodobností bychom zvažovali zachování těch benefitů, které by přestaly být daňově výhodné právě pro zaměstnance. Jedná se o benefity typu příspěvek na dovolenou a příspěvky na penzijní a životní pojištění,“ uvedla Jaroslava Šindelářová, HR manažerka Geis CZ.

Místo benefitu vyšší mzda

Plánované zrušení nefinančních benefitů by ale neovlivnilo pouze příjmy do státního rozpočtu. Ovlivnilo by také miliony českých zaměstnanců. Podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, by přínos zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů pro státní rozpočet nevyvážil negativní dopady, které by tento krok přinesl.

„Jelikož zaměstnanci mnohdy čerpají benefity, jejichž hodnota se pohybuje v řádech tisíců korun měsíčně, výpadek těchto benefitů vyvolá značný tlak na navýšení mezd. To může podkopat již tak dost slabou kondici české ekonomiky a vytvoří to další proinflační impuls,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Že by se zaměstnavatel raději přiklonil ke zvýšení peněz ve výplatě, potvrzuje také Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

„Vzniknul by velký tlak lidí na to, aby tyto finance byly převedeny do mzdy. Pro firmu by to bylo finančně výhodnější, takže by nebyl důvod je dále využívat kromě toho, že by chtěl zaměstnavatel motivovat lidi ke zdravému životnímu stylu i za cenu toho, že bude pro ně benefit dražší než peníze,“ uvedl.

Zaměstnanecké benefity se přitom v posledních letech stávají stále důležitějším kritériem, podle kterého se Češi rozhodují, kam poslat svůj životopis. V rozhodování o nové pracovní pozici hrají podle průzkumu společnosti Edenred, která benefity zprostředkovává, roli u tří čtvrtin všech pracovníků.

Firmy v ohrožení

Nefinanční benefity firmy také často využívají jako nástroj k zatraktivnění nabízených pracovních pozic. „Sehnat kvalifikovanou pracovní sílu je v současnosti pro tuzemské firmy tvrdý oříšek. Proto je pro ně velmi výhodné mít možnost učinit nabízené pozice zajímavější za pomoci benefitů,“ zmiňuje Kymlička.

V době pokračující rekordní míry nezaměstnanosti a napjatého pracovního trhu podle jeho slov tedy může absence benefitů znamenat pro některé zaměstnavatele v důsledku tvrdší konkurence závažný problém.

Zrušení daňové výjimky pro nepeněžní zaměstnanecké benefity by logicky znamenalo velkou ránu také pro společnosti, které v tomto systému fungují jako zprostředkovatelé. Ty by přišly o významnou část jejich tržeb i zisků. Například tuzemská jednička Sodexo Pass vykázala podle výroční zprávy uložené ve Sbírce listin tržby za rok končící v srpnu 2021 téměř 861 milionů korun.

Jaká budoucnost čeká zaměstnanecké benefity, o tom rozhodne Sněmovna v rámci jednání o konsolidačním balíčku ve druhém čtení v září. Na konci srpna také čeká poslance mimořádná schůze.

Reklama

Doporučované