Hlavní obsah

Nedostatek potravin kvůli válce by mohla vyvážit Indie

Foto: Shutterstock.com/MVolodymyr

Rusko a Ukrajina měly letos do světa vyvést 14 milionů tun pšenice.

Reklama

19. 4. 20:08

Rusko a Ukrajina jsou dva hlavní vývozci pšenice. Kvůli válce je však export jejich potravin omezen. S výpadkem by mohla pomoct Indie. O tom ale ještě rozhodne úroda a dostupnost hnojiv.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Válka na Ukrajině otřásla světovým trhem s potravinami – vypadly některé dodávky a na cenách se postupně odráží i zdražování ostatních surovin. Indický premiér Naréndra Módí řekl americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, že Indie je připravena dodávat potraviny do zbytku světa.

Podle Módího má Indie „dostatek potravin“ pro 1,4 miliardy obyvatel a je „připravena od zítřka dodávat zásoby potravin do světa“, pokud to Světová obchodní organizace (WTO) dovolí.

Ceny komodit byly již před válkou na Ukrajině na desetiletém maximu kvůli problémům s celosvětovou úrodou. Po válce podle serveru BBC ceny vyskočily a podle indexu cen potravin Organizace OSN pro výživu a zemědělství (UNFAO) jsou již nyní nejvyšší od roku 1990.

Rusko a Ukrajina jsou dva hlavní světoví vývozci pšenice a zajišťují přibližně třetinu celosvětového prodeje. Na tyto dvě země připadá také 55 procent celosvětového ročního vývozu slunečnicového oleje a 17 procent vývozu kukuřice a ječmene.

Podle UNFAO se před válkou očekávalo, že obě země v letošním roce společně vyvezou 14 milionů tun pšenice a více než 16 milionů tun kukuřice. Ty teď budou chybět, nebo nebudou kompletní. „Narušení dodávek a embargo, které hrozí Rusku, znamená, že tyto vývozy musí být vyřazeny z rovnice. Indie by se mohla zapojit do většího vývozu, zejména když má dostatečné zásoby pšenice,“ říká Upali Galketi Aratchilage, ekonom UNFAO se sídlem v Římě.

Indie je druhým největším producentem pšenice a rýže na světě. Na začátku dubna měla na skladě 74 milionů tun těchto dvou základních potravin. Z toho 21 milionů tun si ponechala pro své strategické rezervy a systém veřejné distribuce, který umožňuje více než 700 milionům chudým přístup k levným potravinám.

Indie je také jedním z nejlevnějších světových exportérů těchto potravin. Rýži vyváží do téměř 150 zemí a pšenici do 68 zemí. V letech 2020–2021 vyvezla přibližně sedm milionů tun pšenice. Zemědělský vývoz v letech 2021–2022 přesáhne rekordních 50 miliard tun.

V současné době máme dostatečné zásoby. Existují však jisté obavy, a neměli bychom se proto do zásobování světa pouštět po hlavě.
Harish Damodaran, vedoucí indického think tanku Centre for Policy Research

Podle Ashoka Gulatiho, profesora zemědělství v Indické radě pro výzkum mezinárodních ekonomických vztahů, má Indie v tomto fiskálním roce kapacitu na vývoz 22 milionů tun rýže a 16 milionů tun pšenice. „Pokud WTO povolí vývoz státních zásob, může být export ještě vyšší. To pomůže ochladit světové ceny a snížit zátěž dovážejících zemí po celém světě,“ říká.

Existují však obavy například z menší sklizně, než se očekává. Proto mají někteří odborníci proti záchrannému kroku výhrady. „V současné době máme dostatečné zásoby. Existují však jisté obavy, a neměli bychom se proto do zásobování světa pouštět po hlavě,“ říká Harish Damodaran, vedoucí indického think tanku Centre for Policy Research.

Úředníci předpokládají, že se v nové sezoně v Indii sklidí rekordních 111 milionů tun pšenice, což je už šestá sezona s vysokou úrodou v řadě.

Někteří včetně Damodarana o tom však nejsou přesvědčeni. Domnívají se, že úroda bude mnohem nižší kvůli nedostatku hnojiv a nepříznivému počasí – nadměrným dešťům a velkým vedrům na začátku léta. „Produkci přeceňujeme. Za dalších deset dní budeme moudřejší,“ říká.

Další otazník se vznáší nad hnojivy, která jsou jednou ze základních složek zemědělství. Indické zásoby se po začátku války snížily. Země musí dovážet di-amoniumfosfát a hnojiva obsahující dusík, fosfát, síru a potaš.

Na Rusko a Bělorusko připadá 40 procent světového vývozu potaše, neboli uhličitanu draselného. Zároveň jsou ceny hnojiv celosvětově již nyní vysoké v důsledku prudce rostoucích cen plynu.

Nedostatek hnojiv by mohl snadno zasáhnout produkci v příští sklizňové sezóně. Jedním ze způsobů, jak to obejít, je podle Damodarana to, že Indie prozkoumá „dohody o výměně pšenice za hnojiva“ se zeměmi, jako je Egypt a Afrika.

Pokud se válka protáhne, může Indie čelit logistickým problémům při zvyšování vývozu. „Vývoz obrovských objemů obilovin vyžaduje rozsáhlou infrastrukturu, jako je doprava, skladování, lodě. A také kapacitu pro zahájení přepravy velkých objemů,“ říká Aratchilage. Je zde také otázka vyšších nákladů na přepravu.

V neposlední řadě je zde převažující obava z prudkého růstu cen potravin – indická inflace potravin dosáhla v březnu 7,68 procenta, což je nejvýše za posledních 16 měsíců. K tomu přispělo především zvýšení cen olejů, zeleniny, obilovin, mléka, masa a ryb. Indická centrální banka varovala před „zvýšenými globálními cenovými tlaky u klíčových potravin“, které vedou k „vysoké nejistotě“ ohledně inflace.

V Indii také zůstávají více než tři miliony podvyživených dětí, a to navzdory bohaté úrodě a dostatečným zásobám potravin. „K potravinové bezpečnosti nelze přistupovat bezstarostně. Nelze si zahrávat s potravinami určenými pro dotovaný potravinový systém,“ uzavírá Damodaran.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované