Největší problém v Trnové jsou rakovinotvorné bifenyly, říká vědec

Česká inspekce životního prostředí odhalila na rozsáhlé zavážce ve středočeské obci Trnová hned několik toxických látek. Zemina na 18 hektarech pozemků pro výstavbu rodinných domů přiváželo od loňského léta velké množství nákladních aut. Materiál proudil také z areálu bývalé továrny na barvy a laky Tebas v Praze-Vysočanech.

Developer a stavební firma se hájí tím, že o kontaminaci nevěděli. Trestní oznámení podala Česká inspekce životního prostředí i sám developer. A kauza si vysloužila pozornost i ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

Redakce SZ Byznys kvůli výsledkům testů z Trnové oslovila ekologického odborníka Josefa Trögla, specializovaného právě například na problematiku půdního znečištění. Proděkan pro vědu Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně z Ústí nad Labem v rozhovoru popsal, jaké riziko znečišťující látky nalezené v Trnové představují.

Jakou část z dosavadních výsledků testů České inspekce životního prostředí z Trnové považujete za nejzávažnější?

Největší problém je tam s polychlorovanými bifenyly. Jsou to látky, které jsou prokazatelně rakovinotvorné a mají takzvaný pseudo-estrogenní účinek. To znamená, že na nás působí jako falešné ženské hormony. Protože nejsou rozpustné ve vodě, tak se hromadí v tucích a pak například přecházejí do mateřského mléka. Když se dostanou do potravního řetězce, tak se v něm drží dlouho.

Problém je, že jsou to látky, které se dlouhodobě v životním prostředí nerozkládají přirozenými cestami. Malou výhodou je, že jsou špatně rozpustné ve vodě, takže i jejich migrace je pomalá. Na druhou stranu kvůli jejich trvanlivosti nelze vyloučit, že se postupně rozšíří i dál.

Lokalita, kam nákladní auta vozila kontaminovaný materiál:

Další kontaminující látkou nalezenou v Trnové je arzen. Ten se v přírodě vyskytuje přirozeně. Do jaké míry ve zjištěné koncentraci v Trnové představuje problém?

V řadě lokalit, například v Krušných horách, se arzen přirozeně nachází ve vyšších koncentracích. V případě výsledků z analyzovaných vzorků bych z toho velkou vědu nedělal. Limity tam nejsou tolik překročené a závisí na tom, jak hluboko uložená tato zemina bude. Ale na druhou stranu hodnoty tam překročené jsou a limit nevznikl pro nic za nic. Dlouhodobě bych na takovém podloží pěstovat zeleninu nechtěl. Právě do rostlin se totiž arzen může dostat.

Je možné, že v koncentracích arzenu nalezených v Trnové by to byl přírodní výskyt arzenu ,nebo na takovéto úrovni již lze říci, že pochází například z průmyslové činnosti?

V tomto případě to bude spíše z chemického provozu. Ale chtělo by to více dat, aby bylo možné jednoznačně konstatovat, kde má původ. Co se však týče polychlorovaných bifenylů, tak ty nemají přírodní původ zcela jistě. To je čistě produkt lidské činnosti.

Jak vnímáte fakt, že zemina obsahující takovéto toxické látky byla vyložená na pozemcích pro výstavbu rodinných domů?

To je dobrá otázka spíše pro subjekt, který to tam navezl. Někdo za to může. Buď za to může sanační firma, která deklarovala, že materiál je natolik očištěný, že ho lze použít na terénní úpravy. Druhá možnost je, že když se dělalo vzorkování na místě, odkud se materiál vozil, tak to buď odflákli, nebo se trefili do míst, kde zrovna kontaminace nebyla. Otázka je, jestli to bylo záměrně, nebo omylem. Vždycky je prostor odebrat vzorky tam, kde to zrovna nesmrdí. Možností je spousta, ale to je otázka spíše pro policii.

Jaké riziko představují nalezené toxické látky pro obyvatele budoucích rodinných domů, pokud by na této zemině stavěli?

V případě arzenu není riziko velké. Relativně odbouratelné jsou i ropné látky. Polychlorované bifenyly tam ale budou dlouho. Lidé, kteří by tam bydleli, by měli větší šanci na rakovinu nebo na vývojové poruchy.

Území, na které byla v Trnové navezená zemina, má 18 hektarů. Česká inspekce životního prostředí udělala zatím testy jen na části území, plánuje odebírání dalších vzorků. Co by se s tím územím a navezenou zeminou mělo stát dál?

Všechno, co překračuje limity, by měli odvézt pryč.

Může koncentraci toxických látek ovlivnit fakt, že na místě docházelo například k rozhrnování materiálu pomocí buldozerů a bagrů?

Tím se kontaminující látky samozřejmě můžou naředit. Otázka ale je, do jaké míry to bude možné. Pokud tam je například jíl nebo zbytky staveb, tak takový materiál úplně homogenizovat nejde.

Znamená to, že by v případě takového naředění byly bifenyly méně škodlivé?

Škodliviny budou škodlivé stejně. Pokud máme škodlivou látku, tak máme nějaké limity právě proto, protože se jí neumíme zbavit. Ale jinak neexistuje nic jako neškodná koncentrace škodlivé látky. Navíc stále přesně bezpečně nevíme, jak můžou různé toxické látky působit navzájem.

Nakolik je v České republice problémem nakládání s kontaminovaným materiálem například ze starých brownfieldů?

Když se něčeho takového chcete zbavit, tak to můžete udělat na místě. To znamená, že to přímo v dané lokalitě budete nějakou dobu odbourávat a očišťovat. Nebo to někam můžete odvézt. Pokud materiál vyčistit možné není, tak musí skončit na skládce nebezpečných odpadů.

To ale něco stojí. Stejně jako udělat sanaci. Takže je to otázka, co se vyplatí víc. A to vytváří prostor, jak to ošidit a ušetřit. Nejsem si ale jistý, že by to byla praxe největších firem zabývajících se sanacemi, které by tím poškodily svou mezinárodní pověst.