Článek
Doposud bylo pro některé obyvatele bytových domů rozpočítávání nákladů za teplo nevýhodné a nespravedlivé. Od příštího roku by se to mohlo s platností nové vyhlášky o Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) změnit.
Vyhláška určuje nová pravidla pro rozúčtování tepla mezi bytovými jednotkami. Bytové domy jsou totiž vytápěny většinou ústředním topením, které dům vytápí jako celek bez ohledu na to, jak jsou otočeny kohoutky na radiátorech v tom kterém konkrétním bytě. Teplo se navíc šíří i stěnami okolních bytů a záleží také třeba na umístění bytů ke světovým stranám.
To vše se následně projeví na účtech za topení toho druhého. Jiné nastavení způsobu rozúčtování tepla by však mělo změnit situaci, kdy obyvatel bytu, který doma stáhl kohoutky na nižší teploty v rámci rozúčtování přispívá na topení sousedovi, který energií plýtvá.
Změny vyhlášky vycházejí z odborné analýzy, kterou vypracovalo České vysoké učení technické, a novela je zatím ve fázi návrhu. Co by se s její platností mělo změnit?
Co se změní v rozúčtování tepla?
Nová podoba rozúčtování nákladů na vytápění bere na rozdíl od té současné v potaz energetický stav budovy. Záleží například, zda je dům zateplen, či nikoli.
Rozúčtování tepla podle nové vyhlášky
Interval pro volbu základní a spotřební složky podle třídy a energetické náročnosti budovy.
| Typ budovy | Třída | Základní složka | Spotřební složka |
|---|---|---|---|
| Velmi nehospodárná a mimořádně nehospodárná | F a G | 30–50 % | 50–70 % |
| Nevyhovující a nehospodárná budova | D a E | 40–60 % | 40–60 % |
| Úsporná a vyhovující (u mimořádně úsporné se zpravidla neměří) | C a B (případně A) | 50–70 % | 30–50 % |
Zdroj: MMR
Doposud tvořila základní složka, která se neodvíjí od chování spotřebitelů, 30 až 50 procent nákladů na vytápění. Jde vlastně o paušál za vytápění, který se pak rozpočítává podle plochy bytu. Spotřební složka, která naopak odráží reálnou spotřebu bytu, činila 50 až 70 procent částky. S novelou se ale čísla obrátí.
Současná podoba by měla nadále platit pouze pro budovy s nejnižšími energetickými štítky (F, G), které jsou označovány za velmi nehospodárné a mimořádně nehospodárné.
Naopak u budov nevyhovujících a nehospodárných (třídy D, E – ačkoli je označení velmi podobné, je v nich z hlediska hospodárnosti rozdíl) bude základní složka činit 40 až 60 procent nákladů na vytápění, stejně tak spotřební složka.
V případě bytových domů, které jsou nejlépe zatepleny, a tudíž jsou označovány za úsporné a vyhovující, případně mimořádně úsporné (A, B, C) se základní složka bude moci pohybovat v rozmezí 50 až 70 procent částky, spotřební mezi 30 až 50 procenty nákladů.
U všech typů budov však může správce objektu, družstvo či společenství vlastníků jednotek navýšit či snížit základní složku o 10 procent.
Jak fungují platby za teplo v bytových domech?
Protože dům je vytápěn jako celek, nelze přesně změřit teplo spotřebované na vytápění konkrétního bytu, ale pouze množství tepla dodávaného do bytu topnými tělesy. Proto se náklady rozdělují na základní a potřební složku.
Správce a vlastník bytového domu, tedy SVJ nebo bytové družstvo, který konečné vyúčtování za teplo zpracovává, by měl mít přehled o stavu zateplení budovy, a podle toho nastavit velikost základní a spotřební složky na nižší, či vyšší hodnotu dle vyhlášky. U zateplenějších domů by měla být základní složka vyšší (např. 70 procent), naopak spotřební složka nižší (např. 30 procent). Často se to však neděje a obě složky ceny jsou rozděleny půl na půl – 50 procent spotřební složka, 50 procent základní složka.
Při vyúčtování musí SVJ nebo bytové družstvo předložit fakturu od dodavatele tepla, soupis uživatelů jednotek, údaj o velikosti podlahové plochy, která se započítává do nákladů na vytápění. Konečné rozúčtování pak obchodník předá SVJ či bytovému družstvu.
Kdy začne nový způsob rozúčtování platit?
Ačkoli je aktuálně vyhláška ještě ve fázi návrhu, podle plánů ministerstva by měla začít platit od roku 2024. Do 31. prosince letošního roku se budou náklady na topení účtovat podle dosavadních pravidel.
Pro koho byla výhodnější současná podoba vyhlášky?
Současný model vedl některé bytové jednotky k plýtvání. Ti, kteří doma přetápěli, to mohli dělat s vědomím, že část spotřeby za ně zaplatí sousedé. Znevýhodněni byli také spotřebitelé, kteří topili minimálně a nechávali se ohřívat okolními byty. „V případě, že v nezatepleném domě bude domácnost stahovat radiátory a v zimě živořit v 18 stupních, tak na úkor svého komfortu mohou uspořit například tři jednotky z 10. V tomto případě má smysl nechat základní složku nízkou a spotřební dát vysoko,“ říká Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
Novela bude nevýhodná pro nezateplené byty. Spotřební složku u nezateplených domů zvyšuje na 50 až 70 procent. Lidé tak budou muset více dbát na to, kolik energie na vytápění sami spotřebují, neboť si z toho také větší část zaplatí.
Logika nové legislativní úpravy je taková, že u zateplených domů nemá smysl nijak výrazně podporovat šetření, protože tepelné úniky jsou minimální.
Koho naopak novela vyhlášky zvýhodní?
Zateplené domy vyšší třídy na tom budou pravděpodobně lépe. Reálná spotřeba domácnosti sice činí pouze 30 až 50 procent účtu za teplo, ale zároveň v budově nedochází k výrazným tepelným únikům. „Logika nové legislativní úpravy je taková, že u zateplených domů nemá smysl nijak výrazně podporovat šetření, protože tepelné úniky jsou minimální. Takže pokud by bylo pro lidi výhodné šetřit, tak by to naopak mohlo vést k situaci, že se někteří budou nechávat vytápět od sousedů, což není fér,“ doplnila Kubů.
Záleží na poloze bytové jednotky?
Spotřeba tepla v jednotlivých bytech může být různá nejen vzhledem k tomu, kolik si lidé domů pustí tepla přes radiátor, ale i kvůli místu, kde se byt nachází. To má totiž vliv na úniky tepla, a tedy i spotřebu energie na vytápění, a to zejména ve špatně zateplené budově.
Pokud se bytová jednotka nachází v posledním patře pod střechou, a navíc na okraji domu (s více bočními venkovními stěnami), jsou její tepelné ztráty vyšší než například u bytu, který je umístěn uprostřed budovy a „ohřívají“ ho okolní byty.
Z nezateplených bytových domů podle AVMI uniká nejvíce tepla okny a dveřmi (40 až 50 procent). Boční venkovní stěny pak mají na svědomí 30- až 40procentní venkovní ztráty. Střešní byty jsou v nevýhodě, neboť stropem a střechou uniká pět až osm procent tepla. Podlahou pak čtyři až šest procent tepla. Komplexní zateplení domu může snížit tepelné ztráty až o 70 procent.
Jak teplo proudí bytovým domem?
Teplo proudí napříč bytovým domem a má tendenci vyrovnávat teplotu v jednotlivých místnostech. Množství tepla, které se přemisťuje z vyhřívaného bytu do nevyhřívaného prostoru, však ovlivňuje řada faktorů. „Záleží z čeho je postavená ‚mezibytová‘ stěna, jakou má tloušťku a celkovou plochu, přes kterou teplo může unikat, a také na rozdílu teplot mezi prostory. Čím větší je rozdíl teplot, tím více tepla uniká z teplého prostoru,“ popisuje Kubů. Podle ní se dají úniky tepla stěnami mezi byty zmírnit sádrokartonovými stěnami s vloženou minerální izolací.
K čemu má novinka v rozúčtování přispět?
Rezort si od nové vyhlášky slibuje, že bude motivovat obyvatele centrálně vytápěných bytových domů k šetření. „Nová pravidla pro rozúčtování povedou k férovějšímu nastavení plateb a podpoří snahy k úsporám,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podle rezortu bude v energeticky šetrných budovách vyúčtování nejspravedlivější, což má bytové domy přimět k zateplování, výměně oken, případně k modernizaci vytápění.
Kolik lidé ušetří na vytápění?
Změna v rozúčtování může mít na nálady domácností zásadní vliv. „V domech s horší energetickou náročností (např. starých panelových domech bez zateplení nebo se špatným zateplením) může v běžném bytě o výměře 50 až 60 m2 snížení dolního limitu u spotřební složky na 70 procent přinést roční úsporu několika set korun, výjimečně nižších jednotek tisíc, pokud ceny energií zůstanou na současné úrovni,“ říká mluvčí MMR Petr Waleczko. Nelze však určit konkrétní sumu, kterou domácnosti na vytápění ušetří, protože záleží i na tom, jak se chovají ostatní obyvatelé domu.
