Hlavní obsah

Odpuštění silniční daně je směšné. Miliony tratíme na energiích, říká sklář

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Po dvou letech pandemie další rána. Obchody s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou stojí. Ilustrační foto.

Reklama

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu čelí problémům většina českých firem, ukázal průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 124 podniky. Nejhůře na ně dopadá skokové zdražování energie a surovin.

Článek

České firmy přišly kvůli invazi hned o tři trhy: kromě toho ukrajinského také o běloruský a ruský. Negativní dopady na podnikání potvrzuje 86 % podniků, které oslovil Svaz průmyslu a dopravy.

Ještě hůře však firmy zvládají nepřímé důsledky války, především skokové zdražování energie a surovin. Více než polovina firem odpověděla, že to má na ně velký dopad (růst cen surovin a materiálů potřebných k výrobě – 58 % firem; růst cen energie – 54 % firem). Téměř polovina má pak velké obavy o zajištění dodávek a má problémy s plánováním výroby a investic.

„Průmyslová výroba potřebuje účinný zásah státu, jinak se rychle zhroutí,“ varuje František Novosad, majitel sklárny Novosad v Harrachově, který zaměstnává přes 80 lidí. Sklárna těžce pociťuje nárůsty cen energií. „Naše firma zaplatila za leden za energie o 2,2 miliony víc než v lednu 2021, za měsíc únor jsme zaplatili za energie o 2,4 miliony více a za měsíc březen, vzhledem k současné ceně na burze, předpokládáme vícenáklady asi za 3 miliony korun. Náklady za letošní první čtvrtletí tak jsou už teď výrazně vyšší než za celý loňský rok,“ spočítal pro SZ Byznys.

Že má současná situace fatální dopady na jejich podnikání, odpovědělo podle Svazu průmyslu a dopravy celých 15 procent podniků.

„Plně si uvědomujeme, že určité ztráty z války musíme nést všichni. Po dvou letech pandemie je to ale pro podniky další rána. Vláda musí být připravena zasáhnout tam, kde by hrozily nenávratné dopady na celá odvětví,“ varuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmyslu by podle něj pomohl balíček konkrétních opatření, který by mimo jiné obsahoval kompenzace nepřímých nákladů pro energeticky nejnáročnější odvětví a úpravu poplatků za obnovitelné zdroje energie. „Firmy by se tak mohly soustředit na aktivní pomoc při řešení dopadů války na Ukrajině, aniž by musely výrazněji zdražovat či omezovat své provozy,“ říká Jaroslav Hanák.

Hlavní zjištění ve vztahu k Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům

86 % firem uvádí, že válka na Ukrajině má na jejich podnikání negativní vliv.

53 % firem zaměstnává ukrajinské pracovníky.

85 % firem se zapojilo do pomoci ukrajinským uprchlíkům nebo Ukrajině.

72 % firem plánuje zaměstnat ukrajinské uprchlíky.

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Šetříme na každé žárovce

Více než čtyři pětiny firem už aktivně pomáhají: pro Ukrajinu věnovaly materiální pomoc (34 %) nebo materiálně pomohly rodinám svých ukrajinských zaměstnanců (37 %). Víc než polovina podniků poslala peníze na sbírková konta (53 %).

Jak se s krizí vypořádat, tak s různou intenzitou řeší celý průmysl. 58 % situaci zatím vyhodnocuje a s dalšími kroky vyčkává. Ti, kteří už s nimi začali, nejčastěji sahají po triu opatření: snižují provozní náklady (47 %), zdraží výrobky nebo služby (45 %), pokud mohou, investují do energetických úspor (36 %).

Opatření vlády, že nám odpouští silniční daň, je směšné.
František Novosad, majitel sklárny v Harrachově

„Naše opatření od začátku roku jsou taková, že tavíme sklovinu obden, šetříme kde se dá, doslova na každé žárovce, a dokonce jsme museli v měsíci únoru vyplatit zaměstnancům pouze poloviční prémie. Evropská unie ani vláda nám vůbec nepomáhá,“ kritizuje majitel Sklárny Harrachov František Novosad. „Opatření vlády, že nám odpouští silniční daň, je směšné, protože silniční daň v našem případě tvoří 25 tisíc ročně a my jsme již v prvním čtvrtletí na energiích prodělali 7,6 milionu korun,“ argumentuje podnikatel.

Dopady války na české firmy

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 11. až 15. března.

Zúčastnilo se ho 124 průmyslových podniků.

12 % bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 41 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 48 % velkých firem nad 250 zaměstnanců.

Reklama

Doporučované