Článek
Většinu kritických problémů souvisejících s vyplňováním a odesíláním dat o zaměstnancích v rámci Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), už mzdoví účetní překonali. Podání se už podle některých firem částečně zrychlilo a zpětná vazba, zda je podání bezchybné nebo potřebuje opravy, přichází vzápětí po odevzdání hlášení.
Jak pracovat s novým hlášením
Zákon platí od ledna 2026, proto je nutné poslat zpětně hlášení i za první tři měsíce roku, za každý samostatně. Je třeba to stihnout do 30. června 2026.
Veškeré údaje, které je třeba hlásit, najdete v dotazníku zaměstnavatele.
Do kdy a kde podat
JMHZ se měsíčně posílá České správě sociálního zabezpečení (zkratkou ČSSZ). Lhůta je stanovená mezi 1. a 20. dnem v měsíci a podává se za měsíc předchozí (např. v květnu se podává hlášení za duben).
Hlášení lze podat pouze elektronicky, a to prostřednictvím:
- datové schránky (do datovky ČSSZ; ID: iie254d),
- ePortálu ČSSZ,
- datového rozhraní ČSSZ.
Potvrzuje to i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která hlášení spravuje. „Po prvních měsících provozu byla řada počátečních technických a procesních problémů odstraněna. Aktuální dotazy se týkají především konkrétních postupů, například registrace a ukončování pracovněprávních vztahů, DPP (Dohoda o provedení práce) a DPČ (dohoda o pracovní činnosti) nebo oprav podání,“ uvedla tisková mluvčí Jitka Brenčič.
Podle generální ředitelky a partnerky poradenské firmy Crowe Ivany Brancuzké má ale nové hlášení i přes úpravy systému stále nedostatky, které se zatím nevyřešily. Zpracovávání dat podle ní mzdovým účetním stále zabírá spoustu času. Příprava údajů, samotné odeslání hlášení a následné řešení oprav pro ně znamenají významnou administrativní zátěž.
Jednotné měsíční hlášení přitom mělo právě snížit administrativu při komunikaci podnikatelů, firem a státu. Nahrazuje asi 25 formulářů. Výhody systému a úleva od papírování se však podle některých expertů ukážou až s odstupem. Plošně JMHZ funguje od dubna, firmy s ním tedy nyní pracují pátý měsíc.
Komplikace dle Brancuzké vznikají také při opravách dat u větších zaměstnavatelů. „Pokud je například potřeba opravit údaje u desítek či stovek zaměstnanců, stává se ruční práce v prostředí portálu ČSSZ prakticky nereálnou. Řešením bývá úprava XML souborů, což však vyžaduje práci s poměrně složitou datovou strukturou. Vedle samotné opravy údajů je nutné pohlídat i technické atributy formuláře, například zachování správného GUID identifikátoru nebo označení podání jako opravného. Pro mnoho mzdových účetních jde o činnosti, které již výrazně přesahují běžnou mzdovou agendu a blíží se práci IT specialistů,“ popisuje.
Stát chce příliš mnoho údajů, míní někteří poradci
Výhrady mají někteří experti také k povinnosti, která platí od července. Zaměstnavatelé musejí od minulého měsíce evidovat nové zaměstnance ještě před nástupem do práce, nejdříve osm dní a nejpozději den předem.
Povinnost podle zakladatelky poradenské firmy Addvee Venduly Jeřábkové ovšem neodráží možnosti zaměstnavatelů v praxi.
„Zákon předpokládá ideální svět, ve kterém personalista všechno ví dopředu a účetní dostane informace okamžitě. Realita je ale jiná. Firmy zaměstnance přijímají na poslední chvíli, lidé mění datum nástupu, někdy nepřijdou vůbec. Externí mzdové účetní se o novém zaměstnanci často dozví až ve chvíli, kdy už sedí první den v kanceláři. Další povinnost sama o sobě nikoho netrápí. Co zaměstnavatele trápí, je to, že stát přidává nové povinnosti, aniž by zohlednil, jak skutečně fungují procesy ve firmách,“ uvádí Jeřábková.
Registrace zaměstnanců v předstihu dle mluvčí ČSSZ má svůj význam. „Cílem této povinnosti je především prevence nelegálního zaměstnávání. Z kontrolní praxe vyplývá, že se inspektoři opakovaně setkávali s účelovým tvrzením, že pracovník nastoupil do práce teprve v den zahájení kontroly a jeho přihlášení bude provedeno dodatečně,“ míní Brenčič.
Partner právní a daňové kanceláře SVOKO Václav Svoboda také kritizuje množství údajů, které stát po zaměstnavatelích vyžaduje.
Mohlo by vás zajímat o jednotném měsíčním hlášení
„Část údajů nemá pro výběr pojistného sama o sobě význam. Zároveň rozumíme tomu, že hlášení slouží i inspekci práce, statistice a finanční správě, takže jistý přesah nad nezbytné minimum je pochopitelný. Otázkou je poměr. Pokud si stát umí údaj opatřit z vlastní evidence, neměl by jej vyžadovat po zaměstnavateli,“ uvádí Svoboda.
Někteří odborníci mluví o tom, že hlášení vyžaduje okolo 300 údajů o jednom zaměstnanci. „Rozumíme tomu, že stát potřebuje kvalitní data pro výkon svých agend. Současně ale máme za to, že je důležité pravidelně vyhodnocovat, zda všechny požadované údaje skutečně přinášejí odpovídající hodnotu. Každý nový údaj, který musí zaměstnavatel evidovat a reportovat, znamená další administrativu, kontrolní mechanismy a odpovědnost za správnost dat,“ míní HR manažer NN Životní pojišťovny a Penzijní společnosti Tomáš Salák.
Podle něj je však jednotné hlášení krok správným směrem, jehož skutečný přínos ale bude možné hodnotit až s odstupem času. „Důležité nebude, kolik formulářů se podaří digitalizovat, ale zda nové nastavení skutečně sníží administrativní zátěž, omezí duplicitní povinnosti a firmám v praxi ušetří čas a náklady. Právě to bude skutečným měřítkem jeho úspěchu,“ dodal Salák.
Hlášení čekají další úpravy. Stát bude například nově prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) sbírat údaje o rizikových pracích.
„Nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů. Tyto změny nám pomohou lépe analyzovat rizikové profese a využít to pak například pro téma předčasných důchodů a podobně,“ uvedl dle ČTK v červenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
A tím vývoj JMHZ nekončí. „JMHZ se bude dále rozvíjet podle zkušeností z provozu, zpětné vazby zaměstnavatelů a legislativních změn. Cílem je další zjednodušování procesů, zpřesňování kontrol a chybových hlášení a větší míra automatizace. Jedná se o systém do kterého jsou zapojeny statisíce subjektů a ve špičce pojme miliony operací,“ řekla Brenčič.
