Zálohy nestačí, ceny letí nahoru. Jak vláda může pomoci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z prudce rostoucí ceny elektřiny a plynu se stalo nejpalčivější politické téma doby. Jednotlivé partaje se předhánějí s návrhy léků na zmírnění dopadů energetické krize a o jednotlivé nástroje vedou čím dál ostřejší války.

Středopravá vláda Petra Fialy zatím vylučuje plošná opatření na úlevu od vysokých cen. Důvodem je především obava z nekontrolovaného pouštění peněz do oběhu a posilování inflace. Na druhou stranu se ukazuje, že cílená opatření bývají složitá, obtížně aplikovatelná a náročná na byrokracii. Každá cesta má své klady i zápory, žádné řešení není ideální.

Co tedy můžeme čekat? Pokud se v nabídce politiků a jejich hádkách ztrácíte, nabízíme pomůcku: Velkou energetickou lékárnu aneb přehled nejčastěji zmiňovaných medikamentů, které lze v Česku nasadit na energetickou drahotu.

Využití stávajícího systému sociálních dávek a podpor k úlevě rodin od energetické drahoty je zatím hlavní strategií Fialovy vlády.

Vyšší náklady na energie mají kompenzovat především dávky na bydlení. V lednu vláda prosadila zvýšení příspěvku na bydlení a rozšíření okruhu osob, jež na ni mají nárok. Celkem má stát na štědřejší dávku vydat letos 2,5 miliardy korun navíc.

Zvyšuje se také hranice životního a existenčního minima, které jsou určující pro výpočet různých sociálních podpor. Mimořádně se valorizují důchody a poněkud snižují daně: vláda zvýšila daňové slevy na poplatníka, jen to znamená dodatečný výdaj státní kasy ve výši 12 miliard korun.

Sociální podpory ale řeší situaci především nízkopříjmových domácností. Navíc jsou administrativně náročné – k žádosti o příspěvek na bydlení vyžadují úřady celkem 14 různých dokumentů. Aby sociální systém fungoval a nezahlcoval úřady, musí Ministerstvo práce a sociálních věcí zapracovat na jeho technickém i koncepčním zjednodušení.

Podle vládního usnesení dostanou rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého mimořádnou dávku 5000 korun na nezletilé děti.

Návrh speciálního zákona sice doznal proti původní verzi ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) řady změn, stále je ale v mnoha ohledech sporný. Dá se čekat, že se o něj ve Sněmovně strhne politický boj a jeho podoba nemusí být definitivní. Pokud nakonec projde, mohla by se už koncem léta dostat většina rodin k penězům, které jejich situaci sice neřeší, ale mohou trochu pomoci.

Na přípravě Úsporného tarifu na elektřinu pro domácnosti pracuje Ministerstvo průmyslu. Podle ministra Jozefa Síkely (za STAN) přichází v úvahu jeho zavedení od příští topné sezony, zřejmě od října.

Síkela plánuje slevu zhruba 15 až 20 procent z ceny elektřiny fakturované podle stávajících podmínek dodavatelů. Sleva se má poskytovat všem retailovým klientům, ale jen po určitou hranici odběru. Ta má být stanovena různě pro tři různé skupiny zákazníků lišící se typem spotřeby – jinak pro domácnosti, které elektřinou pouze svítí a vaří na ní, jinak pro odběratele s elektrickým vytápěním či tepelným čerpadlem.

Ministr nepočítá se slevou u tarifů určených pro nabíjení elektroaut nebo u odběrných míst na chatách. Sleva poskytovaná jen na část spotřeby má motivovat k úsporám. Nástroj podle Síkely přijde státní kasu na 16 až 24 miliard korun, stát bude tuto slevu kompenzovat dodavatelům.

Ti však varují, že systém bude složitý a obtížně aplikovatelný. „Stejný efekt by zajistila sleva poskytnutá formou odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje nebo snížení DPH,“ říká například marketingový šéf Centropolu Jiří Matoušek.

Zrušení poplatku, který pro domácnosti představuje 495 korun na každou odebranou megawatthodinu elektřiny, navrhuje hnutí ANO. Předpokládá to změnu zákona. Tu navrhovala ještě loni v říjnu předchozí Babišova vláda. Podle návrhu, který ale po volbách už neprošel Sněmovnou, měly domácnosti dostat úlevu maximálně do výše 1500 korun ročně.

„To byla jiná situace, ceny rostou mnohem rychleji než loni, dnes bych v tom šel dál,“ říká exministr průmyslu Karel Havlíček. Podle něj by v úvahu přicházelo nejen snížení poplatku na nulu, ale dokonce jeho překlopení do záporných hodnot, spotřebiteli by tak na faktuře ubývalo z celkové fakturované částky.

ANO tuto zákonnou úpravu vytrvale, ale zatím neúspěšně, zkouší prosadit ve Sněmovně. „Bylo by to jednoduché, dalo by se to velmi rychle zavést,“ říká Havlíček.

Nevýhodou je jednak plošný účinek, protože by stát pomohl i bohatým, kteří to tak nutně nepotřebují, jednak velká zátěž pro státní rozpočet. Celková dotace na podporu obnovitelných zdrojů, kterou hradí spotřebitelé, se ročně pohybuje kolem 20 miliard korun. Pokud by ji stát odpustil občanům, musel by ji hradit sám, protože na ni provozovatelé obnovitelných zdrojů mají zákonem zaručený nárok.

Podobně jako u příspěvku na obnovitelné zdroje by stát mohl teoreticky osvobodit občany od platby daně z přidané hodnoty na elektřinu a plyn.

Generální pardon na DPH na energie vyhlásila koncem loňského roku bývalá ministryně financí za ANO Alena Schillerová na dva měsíce. Podle jejího současného nástupce Zbyňka Stanjury mohlo jít ale o nezákonný postup, a tak nechal loňský verdikt podrobit hloubkové právní analýze. Už proto se nedá čekat, že by vláda ke snižování či odpouštění DPH na energie nyní sahala.

Daňové úlevy naopak vláda volí při léčbě drahoty u pohonných hmot. Zatím vyčlenila 4,2 miliardy korun na snížení spotřební daně na benzin a naftu mezi červnem a zářím. Zlevnění u pump je patrné, podle údajů společnosti CCS klesly během jednoho dne průměrné ceny zhruba o 90 haléřů na litr.

Zastropování cen elektřiny a plynu navrhuje část odborníků z energetiky a zástupci zaměstnavatelů. Podle nich by to řešilo samotnou podstatu problému, nikoliv jen následky.

Zastropování cen je protitržním opatřením, které ale mimořádně na limitovanou dobu umožňuje březnový balíček Evropské komise k energetické krizi, zvaný REPower EU.

Strop na velkoobchodní ceny energií zavedly například Francie, Rumunsko či Španělsko. Maloobchodní ceny regulují Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Polsko nebo Litva.

Vláda však tuto cestu odmítá. „Zaplatila by to střední třída, úpravy jako stropy jsou neobvyklé a přinášejí jen škodu,“ řekl koncem května pro Českou televizi premiér Petr Fiala a zopakoval, že vláda chce volit nikoliv plošné, ale cílené formy pomoci.

S návrhem přijetí zvláštní 25procentní daně pro „uhlobarony“ přišli tento týden Piráti. Navrhují ji uvalit na vlastníky uhelných elektráren, z výnosu se mají kompenzovat zvýšené výdaje domácností.

„Kromě daně na provozovatele uhelných elektráren navrhujeme také zvýšit poplatek z těžby uhlí na 10 procent,“ řekl pro SZ Byznys předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Výši poplatků z těžby určuje vláda, maximální výše je právě 10 procent z tržní ceny za gigajoule uhelné energie. Například druhý největší těžař hnědého uhlí v zemi SevEn Energy na tomto poplatku dnes odvádí 200 milionů korun ročně. Činí to zlomek z celkových 16 miliard, které loni skupina poslala na různých daních a odvodech do státního rozpočtu.

Pokud by nové pirátské dani podléhaly jen čistí výrobci elektřiny (nikoliv teplárny), týkala by se tří společností: ČEZ, kontrolované ze 70 procent státem, SevEn Energy Pavla Tykače a Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského.

Elektrárnám skutečně zisky rostou, například ČEZu jen za první čtvrtletí letošního roku stoupl profit proti loňsku víc než trojnásobně na 26,7 miliardy korun. Fosilní elektrárny na druhou stranu už dnes odvádějí do českého státního rozpočtu řádově stamiliardy korun za emisní povolenky a dá se čekat, že by novou daň promítaly dál do svých cen, pokud by jim v tom stát nebránil zastropováním.

Mimořádné zdanění energetických společností ve výši 25 procent letos zavedla britská vláda. Zvláštní daň na energetiky, ale také banky, pojišťovny, aerolinie a maloobchodní řetězce uvalilo také Maďarsko.

Jednání o pirátském návrhu je v počátcích. „Připravujeme dopis pro premiéra a členy vlády, následovat by mělo jednání s ministrem financí. Celkově jde toto opatření zavést velmi rychle,“ řekl pro SZ Byznys Michálek.

Ministerstvo průmyslu připravuje založení státního energetického obchodníka, který by nakupoval plyn – a časem případně také elektřinu – přímo od dodavatelů. Obešel by tak burzy, na nichž cenu kromě fundamentálních příčin zvedá také panika spojená s válkou, případně s manipulacemi trhu.

Odpadly by poplatky za přeprodej plynu od dovozců. Kromě toho by se oslabil vliv německých vysokých nákladů na výrobu elektřiny v plynových zdrojích, jimiž Němci zálohují soláry a větrníky, který se promítá do cen pro český trh. Státní obchodní firma by mohla energie prodávat s přiměřeným ziskem českým podnikům a dodavatelským společnostem, cena by byla nižší než při nákupech přes burzu.

Vláda uvažuje také o vyčlenění elektráren z polostátní společnosti ČEZ a jejich převzetí do státních rukou. Pak by bylo možné jejich produkci obchodovat v rámci přímých kontraktů v Česku, na volný evropský trh by mohly jít jen přebytky nad českou spotřebu. Oba kroky jsou ale náročné na přípravu a budou mít řadu legislativních zádrhelů, jež bude třeba vyřešit.