Hlavní obsah

Zastropování cen elektřiny není bez rizika, hrozí výpadky

Foto: Shutterstock.com/Yevhen Prozhyrko

Vláda chystá zastropování cen elektřiny. Co to ale kromě snížení ceny znamená?

Reklama

12. 9. 19:47

Vláda chce zastropovat ceny elektřiny. Doufá, že tím uleví domácnostem, které budou v zimních měsících čelit rekordně vysokým účtům za energie. Je však nutné postupovat opatrně a systematicky, jinak hrozí nebezpečí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli oznámil plánované zastropování cen elektřiny, které má ulevit českým domácnostem s rostoucími cenami energií. Takové opatření však není bez rizika, varuje odborník.

„U zastropování vždy záleží, kde je nastavená hranice. Pokud je nastavena pod tržní cenou, tak může vést potenciálně k nějakému nedostatku na trhu. To znamená, že někteří zákazníci tu komoditu nedostanou,“ vysvětluje zástupce výkonného ředitele IDEA při Cerge-Ei Filip Pertold.

Nabídku a poptávku jakékoliv komodity na trhu, včetně elektřiny, ovlivňuje její cena a množství. Pokud se cena sníží, zvýší se poptávka. Zastropování ceny elektřiny tak sice řeší problém drahých účtů, ale vytváří problém vyšší spotřeby.

Foto: Seznam Zprávy

Zákon nabídky a poptávky

„To, čeho se obávám, je, že cena bude nastavena jinak, než jaká je tržní rovnováha, což může potenciálně v extrémních případech vést k nějakým blackoutům,“ říká Pertold. „V Česku máme sice dost elektřiny a dokonce ji vyvážíme. Tady se ale bavíme o celoevropském trhu, kde je elektrické energie nedostatek.“

Historicky jsme se podle Pertolda s takovými případy mohli setkat například v americké Kalifornii, kde ceny elektřiny zastropovali, což ve výsledku vedlo k jejím výpadkům.

Balanc a motivace jsou klíč

Proto je důležité nastavit správně hranici, za kterou se bude elektřina prodávat. K tomu, aby byla hranice správně stanovena, je třeba dobře odhadnout, jaká bude v následujících měsících nabídka elektřiny.

„Proto byl v evropském řešení velký tlak na to, aby se země zavázaly k energetickým úsporám. K tomu ale nedošlo,“ říká Pertold. Státy tak budou muset motivovat své občany po svém.

Jednu alternativu nabízí Rakousko, které zvolilo cestu motivace v rámci částečného zastropování nákladů na elektřinu. „Asi 75 procent standardní spotřeby bude zastropovaných a zbytek bude de facto na tržní ceně. To vede k tomu, že zákazníci by měli chtít nějakým způsobem spořit,“ vysvětluje Pertold.

Z veřejných informací podle něj však nevyplývá, že by se česká vláda chtěla ubírat podobným směrem. „Bavíme se o nějakém stropu na každou kilowatthodinu.“

„Pokud nastaví vláda limit moc vysoko, aby to nezvyšovalo spotřebu a bylo to nad tržní rovnováhou, musela by nastavit jiné mechanismy zachraňování domácností v existenčních problémech. Pokud to nastaví moc nízko, bavíme se o ohrožování trhu. Je to podle mě problematický nástroj,“ myslí si Pertold.

K nastavení správné hranice musí mít vláda mnohem více informací, aby mohla udělat správné informované rozhodnutí. Zároveň ale musí mít jistotu, že nedojde k tomu, co se stalo ve Španělsku. „Tamní vláda zastropovala ceny a následně se zvýšila poptávka, což je logická odpověď trhu,“ říká Pertold.

Španělsko, Anglie, Austrálie

Podobné nařízení plánuje podle zpráv i nově jmenovaná britská premiérka Liz Trussová. Opatření by mělo obsahovat zmražení cen energií. Podle Bloombergu přináší takové řešení především ohromnou finanční zátěž, poskytuje největší pomoc těm, kteří ji nejméně potřebují a také nabádá lidi k větší spotřebě.

Také odborníci z britského ekonomického think-tanku Institute for Fiscal Studies (IFS) zároveň varují, že by zvýšená spotřeba poháněná „levnou“ cenou mohla vést k výpadkům elektřiny.

„Čím méně britské domácnosti snižují svou poptávku po energii, tím větší požadavky jsou kladeny na ostatní… zkrátka není dostatek energie na provoz, což by znamenalo elektřinu na příděl nebo zvýšilo riziko výpadků,“ řekli odborníci z IFS.

Nejistota ohledně dodávek elektřiny panuje i v Austrálii. I zde hrozí riziko výpadků elektřiny. Australská energetika je tradičně závislá na výrobě elektřiny z uhlí, kterého však bylo kvůli výpadkům v dodávkách v poslední době málo, informuje agentura Reuters.

Uhlí tak nahradil plyn, výsledkem je však rekordně drahá elektřina. Jakmile elektřina překročila cenovou hranici 300 australských dolarů za megawatthodinu (5 005 korun), byla automaticky nastavena cenová hranice, jako to stanovují australská pravidla pro trh s elektřinou.

„Spolu s tím, že výrobní jednotky byly odstavené kvůli plánované údržbě a opravám, to přispělo k předpokládaným výpadkům dodávek,“ uvedl australský regulátor v prohlášení.

„Pokud regulujete cenu něčeho na celém trhu, hraje každé malé rozhodnutí velkou roli. Na energetickém trhu to platí obzvlášť, jelikož každé malé zvýšení poptávky může znamenat zkolabování trhu a nedostatek energie. Ministr Síkela chtěl na začátku léta poskytovat občanům podporu za první spotřebované kilowatthodiny, de facto podobný model jako v Rakousku, ale z nějakého důvodu se od toho ustoupilo. Ale evidentně to v jiné zemi jde,“ shrnuje Pertold.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované