Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká ekonomika stojí na vývozu tuzemských firem do zahraničí. Ačkoliv více než 80 procent exportu směřuje do evropských zemí, má Česko spoustu významných obchodních partnerů po celém světě.
Například do Thajska minulý rok mířilo zboží v celkové hodnotě převyšující čtyři miliardy korun, do Indonésie to byly více než tři miliardy a do Vietnamu se vyvezly za minulý rok produkty přesahující hodnotu dvou miliard korun.
Export do těchto regionů však může českým firmám přinášet nečekané komplikace – a to nejen kulturní. Zmíněné země totiž spojuje výrazně podprůměrný vzrůst jejich obyvatel. Kvůli tomu musí tuzemští výrobci často přizpůsobovat velikost svých produktů, aby vyhovovaly tamním potřebám.
Podle informací z webu worlddata.info ze zmíněných nejvyšší Thajci měří průměrně 171 centimetrů, což je přesně o deset méně, než kolik měří průměrný Čech. Na úplném chvostu žebříčků se pak zpravidla objevují země jako Východní Timor, Laos nebo Bangladéš. Pro porovnání – naši největší obchodní partneři jako Německo, Slovensko nebo Polsko zaujímají v těchto žebříčcích místa kolem první desítky.
Tyto rozdíly se projevují u celé řady výrobků. Vedle těch zřejmých, jako jsou oděvy a obuv, se odlišnosti projevují i u jízdních kol, nábytku nebo zdravotnických potřeb a pomůcek. Lidé drobnějšího vzrůstu v těchto končinách zpravidla nepotřebují stejně masivní výrobky jako průměrný 92kilový český muž.
Například nábytkářská firma Ton do některých asijských zemí dlouhodobě vyváží menší židle. „Nižší sedadlová výška je dlouhodobý fenomén hlavně v Japonsku. Převážná většina dealerů si u nás nechává výrobky ořezávat. Vedle Japonska se s podobnými požadavky setkáváme i v Číně nebo v Jižní Koreji,“ uvedla tisková mluvčí firmy Ton Iva Šimoníková. Sedadlová výška židlí je pak v těchto zemích o dva centimetry nižší než standardní velikost v Česku.
Menší jízdní kola se českým výrobcům nevyplácí
Své výrobky pro asijské země upravoval i český výrobce jízdních kol Author. Podle zástupce společnosti Martina Meda bylo složité specifickým požadavkům tamních zemí vyhovět. A to právě i kvůli nutnosti výroby menších rámů kol pro populaci drobnějšího vzrůstu. Author v současnosti v Asii dováží například do Číny, Tchaj-wanu nebo Kazachstánu, což jsou v tomto regionu jedny ze zemí s vyšším průměrným vzrůstem.
Dále Med uvedl, že v tomto odvětví mají z lokálních firem šanci na asijském trhu konkurovat pouze ty firmy, které tam i vyrábějí a montují. „Jedno je zcela jisté, ten, kdo kola montuje v Evropě, tak je v Evropě i prodá. Byla by ekonomická hloupost, aby téměř 90 procent dílů pocházející a dovezených z Asie bylo smontováno v Evropě a pak znovu cestovalo přes půl planety jako hotový produkt zpět,“ řekl.
Mohou si to podle něj dovolit pouze globální a asijské značky s výrazně větší produkcí než ty české.
Složité licencování zdravotnických výrobků
Export menších verzí produktů se významně týká i českých firem, které vyváží zdravotnické produkty. Společnost Beznoska, která vyrábí chirurgické implantáty, se dlouhodobě snaží expandovat na zahraniční trhy. Dříve dovážela implantáty do Vietnamu, jehož obyvatelé mají celkově drobnější kosterní soustavu. Nyní se ale v regionu jihovýchodní Asie nijak neangažuje.
„Rádi bychom expandovali na asijský trh, ale je to složité. Naše produkty se nachází ve třetí rizikové skupině, která má nejpřísnější certifikační nároky, a pokud bychom chtěli přidat menší velikosti, například pro koleno, museli bychom projít klinickými zkouškami a certifikací, což jednak zabere několik let, ale co je horší, je to dost finančně náročné,“ uvedl pro SZ Byznys marketingový ředitel společnosti Beznoska Pavel Milata.
Velikostní odlišnosti produktů dané tělesnou stavbou se však ve zdravotnictví netýkají pouze zemí vzdálené Asie, menší rozdíly lze sledovat i v rámci starého kontinentu. „V současnosti dodáváme hlavně po Evropě, kde mají lidé obdobnou stavbu těla. Výjimka je ale například u kořenového palce ruky, kde je jasně vidět, že Češi a Slováci mají mohutnější stavbu ruky než například Španělé,“ dodal Milata.
Poněkud odlišný přístup volí při adaptaci na tyto trhy společnost Linet, která je jedním z největších výrobců nemocničních lůžek. Ta vyrábí pouze postele standardizované velikosti, které lze jednoduše upravit, a vyhovovat by tak měly naprosté většině světové populace.
Na výrobu menších produktů pro zahraniční trhy je sice potřeba menší množství materiálu, na celkovou cenu výroby to ale nemusí mít příliš velký vliv. Často se totiž připravují odděleně mimo unifikovanou výrobu a co se ušetří na materiálu, to se zpravidla spotřebuje při dodatečných nákladech nestandardní výroby.
České firmy však na asijských trzích řeší především otázku, zda se na ně vůbec vydat, případně zda na nich zůstat. V regionu totiž čelí dravé konkurenci, proti které se z řady důvodů jen obtížně prosazují – jiné velikosti výrobků jsou v tomto ohledu jen relativně malou komplikací.
