Článek
Jako práci v zemědělství si veřejnost představuje především fyzickou práci na poli nebo se zvířaty. Moderní zemědělství se přitom stává čím dál více technologickým oborem. Proměna fungování zemědělství se ale nepropisuje do odměňování, které sice roste, ale o dost pomaleji než u ostatních profesí.
„Podle metodicky srovnatelné časové řady ČSÚ činila v roce 2005 průměrná hrubá měsíční mzda v zemědělství, lesnictví a rybářství 13 950 korun, zatímco průměr celé ekonomiky byl 18 283 korun. Zemědělství tak dosahovalo přibližně 76 procent celostátního průměru“ popisuje Halbrštát. Do této sekce ovšem nespadá zemědělská prvovýroba - tedy pěstování plodin a jejich sklizeň, chov zvířat určených k produkci potravin nebo dojení.
V roce 2024 činila průměrná mzda v samotném zemědělství přibližně 34,5 tisíce korun, zatímco celostátní průměr 46 165 korun. Za dvacet let se tak zemědělská mzda zvýšila přibližně 2,5krát - tedy stejně jako průměrná mzda celé ekonomiky, ale z mnohem nižší základny.
„Zemědělství tedy svůj odstup od zbytku ekonomiky zásadně nesmazalo i přes masivní zapojení technologií. Pozitivní zprávou je rok 2025, kdy se tempo zvyšování odměn výrazně zrychlilo. Ve čtvrtém čtvrtletí rostly mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství meziročně o 11,5 procenta, tedy výrazně rychleji než průměrných 7,4 procenta v celé ekonomice,“ dodává.
Statistika ČSÚ ukazuje, že kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství měli v roce 2025 průměrnou mzdu 37 152 korun a medián 36 770 korun. Celková průměrná mzda v Česku přitom dosahovala 52 202 korun. Ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát ovšem upozorňuje, že rozdíly uvnitř oboru jsou velké a výdělky by měly do budoucna s rostoucí kvalifikací, odpovědností za drahou techniku a schopností pracovat s technologiemi růst.
„Automatizace se zde posouvá snad ještě rychleji než v průmyslu. Pracuje s technikou za miliony korun, GPS navigací, automatizací, senzory, daty o půdě nebo přesným dávkováním hnojiv,“ vysvětluje Halbrštát.
„Traktorista se postupně mění v operátora sofistikovaného stroje a agronom stále více pracuje také s daty. Přesto zemědělství dál bojuje s nízkým zájmem mladých lidí, fyzickou náročností a pracovní dobou, kterou nelze vždy přizpůsobit modernímu městskému životnímu stylu,“ dodává.
Výdělky se výrazně liší profese od profese
Pod označením pracovník v zemědělství se ale skrývají velmi rozdílné profese. Jinou mzdu má pomocná sezónní práce při sklizni a jinou zkušený řidič moderní zemědělské techniky, mechanik, agronom, zootechnik nebo specialista na precizní zemědělství.
„Typická mzda kvalifikovaného pracovníka v zemědělské prvovýrobě se dnes pohybuje kolem 40 tisíc Kč hrubého měsíčně. Traktoristé mají v průměru přibližně 41,3 tisíce Kč a pracovníci v chovu skotu kolem 40,5 tisíce Kč,“ říká ředitelka personální agentury AgroJobs Lenka Šímová.
Rozdíly ve výdělcích jsou navíc způsobené i sezonností práce. „V létě si například traktorista vydělá daleko více než přes zimu, pracovní doba je závislá na ročním období i na počasí,“ vysvětluje Šímová.
V živočišné výrobě podle ní nejsou sezónní výkyvy výrazné tak jako v rostlinné výrobě, ale práce bývá časově náročná.
„Například u dojení se pracuje hodně brzy ráno a pak pozdě večer včetně víkendů a svátků – krávy se musí podojit každý den, větší farmy zaměstnávají více lidí než menší zemědělci a také nabízí i vyšší mzdy,“ popisuje. Zaměstnavatelé ale často nabízí i ubytování a další benefity jako levné podnikové stravování,pět týdnů dovolené a různé příspěvky.
Nástupní mzdy rostou lesním inženýrům
Že zemědělství zůstává jedním z hůře odměňovaných odvětví, potvrzují i data o nástupních mzdách. Průměrná nástupní mzda v zemědělských a navazujících profesích se podle dat portálu JenPráce.cz v letech 2023 až 2026 zvýšila zhruba o 12 procent, ovšem i po tomto nárůstu se mzdy v zemědělství drží pod úrovní práce v průmyslu.
„V některých analýzách se uvádí, že průměrná mzda v zemědělství dosahuje jen kolem tří čtvrtin průměru průmyslu, což je nejnižší poměr za řadu let. Zajímavou výjimkou je lesní inženýrství, kde nástupní mzdy rostly rychleji, mimo jiné v návaznosti na rozsáhlejší projekty obnovy krajiny a lesních porostů,“ vysvětluje Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Zemědělství zaměstnává Mongoly i Filipínce
Zemědělství čelí také nedostatku lidí. Do práce, kde se málo platí a hodně pracuje, se lidé tolik nehrnou. V roce 2025 se počet kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství podle Halbrštáta meziročně snížil o 7,8 tisíce, tedy o více než 11 procent.
„V oboru dlouhodobě chybí několik tisíc pracovníků, podniky často poukazují na obtížnost náboru, zejména u kvalifikovaných technických a zootechnických pozic,“ poukazuje Španěl.
Nárazové a rapidní navýšení počtu pracovníků nedokáže pokrýt domácí pracovní síla. Pro obor jsou tak nepostradatelné posily ze zahraničí.
„Bez pracovníků ze zahraničí se dnes v zemědělství neobejdeme, hlavně v živočišné výrobě – dojičky, stájníci a ošetřovatelé jsou dnes nejčastěji cizinci – pracovní agentura ZS ČR AgroJobs již zprostředkovala několik desítek zaměstnanců z Mongolska a Filipín a podniky jsou velmi spokojeny,“ vysvětluje Šímová.
Některé pozice ale kvůli jazykové bariéře cizinci obsadit nelze - například zootechnik a agronom. „Tyto pozice jsou v současné době nejhůře obsaditelné, a přitom jsou pro zemědělský provoz klíčové,“ vysvětluje Šímová.
Jak se v Česku zvyšují mzdy. A komu
Jak se v Česku měnily platy a mzdy vybraným profesím, si můžete přečíst v našem prázdninovém seriálu.
Podle Halbrštáta ale bude do budoucna klíčová automatizace, která poptávku po pracovnících trochu sníží. „Paradoxem zemědělství je, že v něm bude pracovat méně lidí, ale jejich práce bude kvalifikovanější. Jednoduché manuální činnosti bude postupně nahrazovat pokročilejší mechanizace, zatímco poroste význam lidí schopných techniku ovládat, opravovat a rozhodovat podle dat,“ vysvětluje.
Jeden kvalifikovanější pracovník tak podle něj bude mít na starosti mnohem větší část produkce než před dvaceti lety. „To postupně změní i společenský obraz profese. Moderní zemědělec už není pouze člověk, který umí pracovat se zvířaty nebo půdou. Stále více musí rozumět technologiím, ekonomice, ekologickým požadavkům a administrativě,“ dodává s tím, že určitou šanci by zemědělství mohla přinést také mladá generace.
