Hlavní obsah

Nový stavební zákon v roce 2024? Čtyři důvody, proč to nevyjde

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

27. 11. 2022 17:03

Poslanci na probíhající schůzi opět otevřou Pandořinu skříňku stavebního zákona, návrh vlády přitom rozzlobil vlivné lobby. Proti se postavily stavební firmy, občanské iniciativy i velké radnice, pochyb se nezbavila menší města.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do Sněmovny dorazila novela stavebního zákona, který teprve loni prosadila vláda Andreje Babiše (ANO) a který ještě nezačal platit. Materiál z dílny ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) původně jen rušil paragrafy, podle kterých se měly stavební úřady v obcích nahradit jedním státním superúřadem. K tomu se však časem přidaly další změny. Hodnocení vlivu staveb na životní prostředí nebude svěřeno stavebním úřadům, jak plánovala Babišova ministryně Klára Dostálová, ale zůstane na odborech životního prostředí. Kromě toho se zruší Pražské stavební předpisy, podle kterých mohly stavby povolovat velké radnice. Menší obce nemají dodnes záruku, že stavební úřady v nich zůstanou zachovány.

1) Nerušte Pražské stavební předpisy

Už stavební zákon od Babišovy ministryně Kláry Dostálové škrtl dva odstavce, které umožňovaly, aby hlavní město vydávalo speciální Pražské stavební předpisy a podobnou praxi využívaly i další metropole. Sněmovní opozice v čele s ODS a Piráty však výsadu Prahy loni na jaře zachránila. Letošní novela sepsaná pirátským vicepremiérem Bartošem ovšem oba odstavce znovu škrtla. Napříště budou města schvalovat stavby pouze podle ministerských vyhlášek. „Doporučujeme nastavit jednotné technické předpisy v souladu s názory krajů i komorou autorizovaných architektů. Tím se zpřehlední celý systém a zrychlí výstavba,“ vysvětluje mluvčí ministra Bartoše Veronika Hešíková.

Katastrofou je v tomto případě, alespoň podle ředitele pražského Institutu rozvoje a plánování (IRP) Ondřeje Boháče, že se tak udrží zastaralé předpisy, které vznikly v časech budování socialistických sídlišť. „Nové čtvrti se špičkovou kvalitou výstavby a životního prostředí, jaké vidíme v Amsterdamu, v Hamburku, ve Vídni a jinde, se u nás prostě nestaví a důvod to má ve stavebních předpisech,“ vysvětluje šéf IRP. Praha v uplynulých sedmi letech testovala zahraniční model, podle ředitele Boháče se pražská verze předpisů osvědčila, teď ovšem vláda projekt likviduje jedním škrtem pera.

Centralizací předpisů se podle IRP výstavba nezrychlí. Města mají jinou motivaci, protože jsou konfrontována s výsledkem, jestli lidé mají, nebo nemají, kde bydlet. „Na ministerstvu proti tomu vzniká zákon ‚úředníci sobě‘. Neříkám, že úředníci chtějí někomu ublížit, jenže myslí v tom procesu hlavně na sebe a svůj klid,“ míní ředitel Boháč.

Mluvčí Hešíková ovšem slibuje, že případné požadavky Prahy a dalších měst „bude možné řešit prostřednictvím celostátního prováděcího právního předpisu“. Pražské předpisy sice budou zrušeny, magistrát je však může ve stejné verzi poslat ministerským úředníkům, kteří je případně schválí jako dodatek své vyhlášky. To je podle Prahy a dalších měst z iniciativy CityDeal nesmyslný postup.

2) Nezdržujte Jednotným environmentálním stanoviskem

Babišův stavební zákon předpokládal, že veškerá povolení ke stavbě vydá v jediném správním řízení a s jedním razítkem stavební úřad. Nová verze od Fialovy vlády plánuje , že na ekologický rozměr dohlédnou přece jen odbory životního prostředí na obcích či krajích. Shromáždí nutné podklady od úřadů, které mají na starost ochranu vody, půdy, vzduchu, resp. hygienu a vydají závazné Jednotné environmentální stanovisko (JES), které musí stavební úřad respektovat.

Proti tomu ale protestuje předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, podle kterého vláda zavedením JES porušuje pravidlo jednoho razítka.

„Žadatel podá sice jen jednu žádost na nový úřad, ten ji nicméně jen jako pošťák pošle na ostatní dotčené orgány, kterým jejich kulatá razítka zůstávají. Proti jejich rozhodnutí je možné podat všechny druhy opravných opatření, odvolání, přezkumů,“ obává se Nouza, že nový model nebude fungovat. Bartošova mluvčí Veronika Hešíková však tvrdí, že „princip jednoho razítka zůstane zachován“. Odbory životního prostředí totiž nepovedou správní řízení, do kterého může svými připomínkami vstoupit veřejnost, ale vydají závazné stanovisko, ke kterému se nikdo nemůže vyjadřovat.

To však podle Jiřího Nouzy nezabrání, aby kritici nenapadli JES nebo jeho části při stavebním řízení. „Do celého procesu se tak mohou hlásit opět ‚obstruktoři‘ bez ohledu na relevanci jejich podání,“ namítá předseda.

Nouzův svaz proto společně se Svazem průmyslu a Asociací developerů ČR prosazuje změnu, která pomůže rychle překonat případné konflikty. Pokud se stavební úřad a odbor životního prostředí neshodnou na tom, jaký vliv má stavba na přírodu, rozhodne tajemník městského úřadu, kterému podléhají.

3) Nechte občany chránit přírodu

Zavedením Jednotného environmentálního stanoviska chtěla Fialova vláda proti Babišově verzi posílit ochranu životního prostředí, nakonec však úplně ruší právo občanů, aby chránili přírodu ve svém nejbližším okolí.

V případě, že město plánuje porazit při stavbě chodníku vzrostlou lípu, mohou dnes lidé z okolí podat námitku podle zákona o ochraně přírody a krajiny. O tuto možnost však přijdou, protože o vlivu stavby na přírodu rozhodnou úřady závazným stanoviskem JES, které námitky nepřipouští. Bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chtěla právo chránit přírodní lokality občanům zachovat, a proto do zákona o ochraně přírody doplnila paragraf, podle kterého lidé mohou námitky podat také při stavebním řízení. Tento návrh však zablokovali při jednání na vládě ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) a jeho kolega z dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle advokáta Petra Svobody jde o zásadní převrat. „Změna jednoho paragrafu je malým střípkem, nasměruje však celou transformaci stavebního práva úplně jinam,“ míní právník, který se ekologií dlouhodobě zabývá.

Proti plánu Fialovy vlády protestuje dvacet enviromentálních organizací od Arniky přes Českou ornitologickou společnost a Greenpeace až k Hnutí Duha nebo Dětem Země. Paradoxně právě jejich agenda bude ohrožena nejméně. Velké ekologické organizace obvykle posílají připomínky k velkým stavbám, jako jsou například dálnice nebo rozlehlá parkoviště, kde účast veřejnosti zaručují evropské předpisy o hodnocení EIA.

Mluvčí ministra Bartoše tvrdí, že její šéf nemohl paragraf o účasti občanů hájit, protože zákon o ochraně přírody patří k agendě Ministerstva životního prostředí. Bartošovi Piráti ostatně účast veřejnosti podporují. „Pokud by se ze zákona úplně vyškrtla, případné stížnosti se budou řešit až soudně,“ upozornila na možné komplikace poslankyně Klára Kocmanová.

Současný ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) však na verzi kolegů z průmyslu a dopravy přistoupil. „Účast veřejnosti podle platného zákona o ochraně přírody a krajiny se nemění. Proto není možné tvrdit, že se omezuje,“ vysvětlil Jurečkův mluvčí Ondřej Charvát.

4) Zachovejte stavební úřady v malých městech

Návrh Babišovy ministryně Dostálové měl zrušit všech 615 stavebních úřadů v obcích a nahradit je jedním Nejvyšším stavebním úřadem. Právě tento záměr vzbudil takový odpor místních i krajských samospráv, že se Fialova vláda rozhodla stavební zákon předělat. Ministerstvo pro místní rozvoj však zadání splnilo jen částečně a navrhlo, že stavební řízení sice zůstane na obcích, přesto se 244 úřadů zruší a jejich agenda předá větším městům. Odpor byl dost velký, aby vláda původní návrh změnila.

„Stavební úřady budou nadále fungovat dle územní potřeby a bude zcela na rozhodnutí samospráv, zda bude stavební úřad v obci zachován, či nikoli,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Hešíková. Pokud obce prokážou, že jsou ochotny a schopny provoz úřadu financovat, budou zapsány do ministerské vyhlášky.

„S tím souhlasíme,“ potvrdila předsedkyně Svazu místních samospráv Eliška Olšáková. „Podobný model se nám podařilo již dříve prosadit například také u matrik,“ připomněla.

Šéf Svazu měst a obcí František Lukl přesto nepovažuje současnou dohodu za definitivní. Připouští, že vychází vstříc požadavkům svazu, přesto Ministerstvo pro místní rozvoj získá pravomoc stanovit vyhláškou, ve kterých konkrétních obcích stavební úřady zůstanou. Proto není jisté, že zůstane zachováno 200–300 úřadů v menších městech. „Jejich osud pořád zůstává v rukou ministerstva, případně volených zástupců Parlamentu České republiky,“ upozornil předseda Lukl.

Novelu stavebního zákona Sněmovna na probíhající schůzi projedná v prvním čtení. Definitivně musí být schválena do začátku roku 2024, kdy se podle ní začnou stavební úřady řídit.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované