Komentář: Bitcoinu vyrůstá nepřítel, jenž ho může poslat do muzea. Fyzika a AI

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je bitcoin bezpečný? Vyplatí se do něj investovat? Poroste ještě jeho cena? Budeme s ním jednou platit na každém rohu? To všechno jsou otázky, které si dnes a denně pokládají statisíce kryptoměnových nadšenců po celém světě. Debatují nad těmito tématy, aniž by si uvědomovali, že každé z nich může být brzy naprosto bezvýznamné. Ohrozí postupující vývoj kvantového výpočtu současnou podobu bitcoinu?

Kryptoměny s bitcoinem v čele dlouho ovládaly žebříčky nejvíce vyhledávaných slov mezi technologickými nadšenci. Dnes ho ve vyhledávání Google poráží umělá inteligence, kdy zhruba pětkrát víc lidí hledá informace o AI než o kryptoměnách. Ze Sama Altmana a dalších se staly nové technologické superstars a široká veřejnost si začala AI osvojovat v mnohem rychlejším tempu, než o jakém se kdy bitcoinu snilo.

Jenže AI není jen novým miláčkem publika, bitcoin neodsouvá jen na druhou kolej. AI je technologie, která může bitcoinu pravděpodobně jednoho dne zlomit vaz, a to zejména pokud bude propojena s kvantovými počítači. Bitcoin je krásný ve své jednoduchosti, jenže právě jeho jednoduchost je zároveň jeho slabinou. Využívá totiž křivkovou kryptografii (ECDSA), jejíž bezpečnost je založena na tom, že klasickým počítačům by trvalo miliony let prolomit privátní klíče. Ale kvantové počítače, které fungují na úplně jiném principu, by ten samý úkol zvládly za pár hodin.

Pak by AI mohla začít drtit jednotlivé privátní klíče jako louskáček na ořechy. Podle vědců by k prolomení šifrování bitcoinu stačilo asi 2000 až 3000 stabilních kvantových bitů, tzv. qubitů, a obrovské množství výpočetních operací. Ačkoliv to zatím neumíme, technologický pokrok silně naznačuje, že k tomu nemusí být daleko, podle odborníků je to otázka deseti a více let. I přesto se odborná komunita touto hrozbou vážně zabývá.

Bitcoin se sice může bránit, musel by však přejít na post-kvantovou kryptografii. To by vyžadovalo souhlas celé sítě, vývoj nových těžařských strojů, jejich výrobu, financování a především koordinaci bez selhání lidského faktoru, což je u globální decentralizované komunity extrémně složité.

Velké technologické firmy si však tuto hrozbu dobře uvědomují. Giganti jako Google, Microsoft nebo IBM již testují a zavádějí post-kvantové šifrování, tedy nové formy zabezpečení odolné vůči kvantovým útokům. Banky jako JPMorgan Chase nebo správci citlivých dat jdou stejnou cestou. Zatímco tyto firmy mohou díky centralizované infrastruktuře jednat rychle a pružně, bitcoin takovou flexibilitu nemá. Decentralizace je jeho největší výhodou, ale zároveň i zásadní slabinou v kontextu rychle se vyvíjejících technologií.

Co by nastalo při jeho prolomení? Nenapadají mě jiná slova než fork, chaos, odpor a neustále se prohlubující latence, kterou bude AI nemilosrdně využívat pro lámání ECDSA šifrování, louskání dalších a dalších klíčů a ničení kryptosítí. Podobná situace už nastala v minulosti u kryptoměny Ethereum. V roce 2016 byla kvůli zranitelnosti v kódu napadena jedna z aplikací a útočníci ukradli velké množství peněz. Vývojáři se tehdy rozhodli síť upravit, aby uživatelé nepřišli o své prostředky. Ne všichni s tím ale souhlasili, a tak vznikly dvě verze Etherea – Ethereum a Ethereum Classic.

Žádný systém totiž není bezpečný a nikdy nebyl. Pokud dnes hackerské týmy hledají chyby, mezery a díry týdny a měsíce, AI poháněná kvantovým výpočtem by mohla potřebovat pouze minuty. Stejně rychle, jako dnes odpoví na otázku, co uvařit k večeři, má potenciál za pár let vymýšlet tisíc způsobů útoků a všechny je i otestovat, aniž by musela jít občas spát. Nebude to jen nástroj v rukou hackerů. Umělá inteligence se sama stane samostatným „hledačem děr“, který dokáže bezpečnostní chyby najít, otestovat i zneužít bez lidské pomoci.

AI se neustále vyvíjí, učí a s každým promptem, tokenem a zpětnou vazbou je robustnější a chytřejší. Oproti tomu bitcoin je záměrně pomalý, rigidní a těžkopádný. Máme tu závod geparda a želvy, jenže v tomto případě gepard želvu nepředběhne, ale rovnou ji sežere. Umělá inteligence si bude vytvářet vlastní decentralizované sítě a bude sama řídit digitální měny a organizace, aniž by čekala na klasické schvalování nebo hlasování. Tyto nové digitální měny nebudou fungovat jako třeba bitcoin, který vzniká těžbou, ale budou založené na sběru dat, hodnocení reputace uživatelů a předpovídání jejich chování. Hodnota takové měny se bude dynamicky měnit podle toho, jak jsou lidé spolehliví, jak moc přispívají a jaké mají zdroje. To všechno se bude sledovat a vyhodnocovat v reálném čase pomocí speciálních skóre důvěry, které určují, jak je kdo důležitý pro celý systém. Díky tomu bude správa a řízení měny rychlejší, efektivnější a víc přizpůsobená aktuálním podmínkám.

Takové systémy nebudou potřebovat klasické věci jako burzy nebo těžaře. Místo toho budou fungovat díky spolehlivému toku dat, který jim umožní automaticky měnit pravidla podle toho, co předpovídají o budoucnosti. Nebude to tradiční decentralizace, ale spíš samostatná ekonomika řízená daty, která si dokáže sama upravovat pravidla a fungovat bez zásahu lidí. Už dnes existují projekty jako Autonolas nebo Fetch.ai, které kombinují AI a decentralizované řízení, čímž předznamenávají, co může přijít.

Stane se z bitcoinu relikvie, vzpomínka na jednu z úžasných technologických kapitol? Může být vystavován podobně, jako jsou dnes ve vitrínách k vidění první generace herních konzolí či Nokia 3310. Bitcoin by připomínal první digitální vzpouru a stal by se digitálním zlatem pro sběratele, ale již by nebyl motorem pokroku – tuto roli by převzala umělá inteligence.

AI nebude hledat návod. AI si sama napíše pravidla, vytvoří měnu a začne hrát své vlastní Monopoly. Přeskočí tě, zatímco bitcoin si ještě bude dávat hlasování, jestli může zvednout nohu. V té chvíli už se nebude rozhodovat o vítězi. Bude po zápase.