Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Howard Silverblatt nastoupil na Wall Street v době, kdy se index S&P 500 pohyboval těsně pod stobodovou hranicí. Psal se květen 1977 a americké akcie tehdy z dnešního pohledu působily téměř skromně. Celková tržní hodnota firem v indexu S&P 500 se pohybovala kolem 60 miliard dolarů.
Když se letos v lednu po téměř půlstoletí loučil a odcházel do důchodu, pohyboval se ten samý index kolem hranice 7000 bodů a souhrnná tržní hodnota firem v něm dosahovala zhruba 60 bilionů dolarů.
Howard Silverblatt strávil celou profesní dráhu ve firmě Standard & Poor’s, dnes S&P Dow Jones Indices, která spravuje a vypočítává klíčové akciové indexy včetně S&P 500 a Dow Jones. Tyto indexy slouží investorům po celém světě jako důležitá měřítka vývoje trhu.
Během několika desetiletí se Silverblatt stal jedním z nejrespektovanějších analytiků amerického trhu a mimořádně spolehlivým průvodcem světem burzovních dat. Novináři i investoři se na něj obraceli ve chvílích euforie i paniky, protože věděli, že místo velkých prohlášení nabídne něco cennějšího: kontext a čísla, která dávají smysl. Jeho autorita stála na práci s daty a schopnosti nenechat se strhnout davem.
Muž, který dal trhu kontext
Silverblatt se přitom neproslavil jen jako „člověk od indexových čísel“. Na Wall Street patřil k nejznámějším a často citovaným analytikům, kteří systematicky sledovali zpětné odkupy akcií. Při nich firma vykupuje své vlastní akcie z trhu, takže jich v oběhu zůstává méně.
Investoři je proto sledují jako důležitý způsob návratu kapitálu vedle dividend, a také proto, že menší počet akcií může při stejném zisku zvýšit zisk na akcii. Jeho burzovní statistiky a přehledy pomáhaly investorům i médiím lépe sledovat, jak velkou část hodnoty firmy akcionářům vracejí právě touto cestou.
Právě proto je zajímavé, co říká ve chvíli, kdy se s Wall Street loučí. Nezní to jako velké investiční „tajemství“, spíš jako soubor pravidel, která jsou možná až nepříjemně střízlivá. O to víc ale dávají smysl.
Silverblatt především připomíná, že investor musí vědět, co kupuje, a hlavně jaké riziko s tím nese. Trh je dnes podle něj sice dostupnější než kdy dřív, zároveň je ale mnohem složitější. Veřejně obchodovaných firem je méně než v době, kdy začínal. Investoři zato mají k dispozici nepřeberné množství ETF fondů, derivátů a dalších nástrojů, které lze nakoupit nebo prodat během vteřin.
A právě v takovém prostředí je podle něj snadné ztratit přehled o tom, co člověk vlastně drží. Když trhy rostou a indexy přepisují rekordy, je to sice příjemné, ale zároveň je to dobrá chvíle zastavit se a zkontrolovat portfolio, jak sám Silverblatt doporučuje.
„Je dobré se průběžně ptát: Jsem pořád tam, kde jsem chtěl být, nebo mi trh mezitím změnil rozložení portfolia? A pokud ano, chci ho upravit zpátky? Každý investor by měl hlavně dobře vědět, jaké riziko je ochoten snést a jak rychle se může ke svým penězům dostat,“ cituje ho CNN.
Investoři zapomínají na riziko
Silverblatt zažil období euforie i paniky a dobře ví, že investorům často nejvíc uškodí právě chvíle, kdy mají pocit, že „tentokrát je to jiné“ a trh může jít už jen nahoru.
Když mluví o rekordech na amerických burzách, upozorňuje i na věc, na kterou se běžně zapomíná. Lidé mají tendenci dívat se na bodové změny indexů, jenže ty samy o sobě mohou klamat. Dow Jones na 50 000 bodech vypadá impozantně a pohyb o 1000 bodů zní dramaticky.
Silverblatt ale upozorňuje na prostou matematiku. Posun z 49 000 na 50 000 bodů představuje zhruba dvouprocentní změnu. To je něco úplně jiného než situace, kdy index v minulosti vzrostl z 1000 na 2000 bodů, což znamenalo stoprocentní nárůst. Jinými slovy, skutečnou výpovědní hodnotu nemá počet bodů, ale procentní změna.
Silverblatt nebyl jen pozorovatelem dlouhého býčího trhu. Viděl i chvíle, kdy se investorům během pár hodin „jistoty“ rozplynuly. Za jeden z nejsilnějších okamžiků své kariéry považuje Černé pondělí z 19. října 1987, kdy index S&P 500 spadl během jediného dne o pětinu. Dodnes jde o největší jednodenní propad v historii.
Silverblatt opakuje, že v investicích nejde jen o to vydělávat peníze v dobrých časech. „Jde o to, udržet si je v těch špatných,“ říká. A má pocit, že to lidé někdy podceňují. „Riziko je podle mě jedna z hlavních věcí, které lidé občas ignorují. Všichni chceme růst, ale jak si povedeme, když to půjde dolů?“ ptá se.
Čas na golf
Podle Jana Tománka, analytika pražské burzy, pomáhal Silverblatt svými statistikami formovat způsob, jakým investoři i média přemýšlejí o akciovém trhu. Upozorňuje zároveň, že Silverblattova kariéra se odehrávala v době mimořádné proměny finančních trhů. Když v 70. letech nastupoval do Standard & Poor’s, index S&P 500 existoval teprve dvě dekády a pasivní investování bylo v plenkách.
„Dnes vnímáme trh jako něco elektronického, efektivního a index S&P 500 jako nezpochybnitelný stavební kámen finančního systému. Odchod Howarda Silverblatta do důchodu však připomíná, že za všemi čísly jsou lidé,“ říká Tománek pro SZ Byznys.
V roce 1976 Vanguard uvedl první pasivní fond na S&P 500. Pouze o rok později začal Howard Silverblatt pracovat v S&P a shromažďovat cenné statistiky o tomto indexu. Vydržel u toho téměř půl století…
— Jan Tománek (@JanTomanekCZ) February 22, 2026
Pamatuji si, jakou radost jsem měl, když jsem poprvé na jeho Excely narazil. pic.twitter.com/7q6On9Bdh9
Podle něj přitom Silverblatt patřil k osobnostem, jejichž význam přesahoval běžnou analytickou práci. „Za padesátiletou kariéru Howarda Silverblatta se finanční svět neuvěřitelně rozvinul. Stejně jako nebude další Warren Buffett, protože dnes je svět jiný, tak nebude ani další Howard Silverblatt,“ dodává.
Jeho vlastní příběh má přitom nenápadný začátek. Rodák z Brooklynu měl blízko k číslům už od dětství, mimo jiné díky otci, který pracoval jako daňový účetní. Vzpomíná, že jeho první „prací“ bylo už v sedmi či osmi letech doma srovnávat papírové šeky.
Po studiích na Syracuse University nastoupil koncem 70. let do absolventského programu společnosti Standard & Poor’s na dolním Manhattanu a ve firmě pak zůstal po celou kariéru. Po desetiletích, během nichž sledoval trhy ve dnech euforie i kolapsu, ho teď čeká docela jiný režim.
Těší se, že bude víc číst, hrát šachy, chodit na přednášky a možná zkusí i golf. „Golf nehraju, ale možná s tím začnu,“ říká. „Určitě budu hrát víc šachů. Mám pár projektů, se kterými pomůžu přátelům kolem trhu, a pak budu muset přijít na to, co vlastně budu dělat. Ale rozhodně už to nebudou šedesátihodinové pracovní týdny,“ uzavírá pro CNN.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.















