Pole už nebude dotační dojná kráva. Dostane ten, kdo se bude snažit

Karty zemědělských dotací jsou rozdané. Strategii společné zemědělské politiky 2023–2027, klíčový dokument, který porcuje 200 miliard korun, schválila koncem října vláda. Plán by měla posvětit Evropská komise. Čeká se ale, že půjde jen o formalitu.

Lobbisté bránící zemědělské giganty, kteří strašili bankroty, potravinovou krizí a zdražováním, se odmlčeli. Je ale jasné, že ne nadlouho. Po prvním roce nové pětiletky budou totiž moci členské země požadovat změny a tuto příležitost si kritici nenechají ujít.

„Budeme jednoznačně usilovat o přehodnocení redistributivní platby,“ říká prezident Agrární komory Jan Doležal k nejspornějšímu bodu, který znevýhodňuje velké farmy na úkor malých.

Redistribuce znamená, že se společná obálka přímých plateb ponižuje o 23 procent (vezme se všem bez rozdílu) a tyto peníze se rozdělují podle klíče, který nejvíce zvýhodní farmy pod 150 hektarů. O nejvíce peněz proto přijdou ty největší agrokomplexy.

Nový dotační systém staví na zásluhovosti. Sníží se tak platby na plochu, které dostává každý, a část zemědělců, která ponížené příjmy nenažene díky přerozdělení, se bude muset víc snažit, aby peníze získala na jiných dotačních programech. Reforma je ale nastavena tak, aby se dodatečné peníze daly získat hlavně na ekologických opatřeních.

Platba na plochu (nyní se nazývá SAPS, nově BISS), která je největší nárokovou dotací pro zemědělce, se snižuje ze 12 miliard korun na 6,2 miliardy. Znamená to, že zemědělec dostane na každý hektar místo nynějších 3214 korun pouze asi 1679 až 1855 Kč.

Tento „základní příjem“ se dorovnává redistributivní podporou, neboli platbou na první hektary, která je v přepočtu 3752 korun. I tu v zásadě dostane každý aktivní zemědělec, jenomže pouze na 150 hektarů. Strategie uvádí dotace v eurech, pro zjednodušení jsme částky přepočítali kurzem 24,38 Kč/EUR.

A proč se zvýhodňují menší podniky? Argumentuje se jejich nižšími příjmy nebo tím, že velcí zemědělci mají řadu výhod už jen proto, že jsou velcí. Tím se myslí nejrůznější slevy za nákup techniky, hnojiv, postřiků, pohonných hmot a také výhodnější zpeněžení úrody ve větším objemu.

Agrární komora ale namítá, že v žádné zemi není redistribuce tak vysoká jako v ČR. „Hodnota redistribuce v České republice 23 procent se pohybuje výrazně nad průměrem Evropské unie, který je 13 procent,“ říká Doležal.

To je však jen část pravdy. Některé státy Evropské unie mají podmínky naopak přísnější, protože využily možnost tvrdšího opatření, než je redistribuce, a sice úplného zastropování dotací na 150 tisíc eur na farmu.

„Ostatní státy používají úplné zastropování, mají zavedenou degresivitu nejenom přímých plateb a hlavně žádný ze států EU nevyplácí redistributivní platbu na první hektary všem zemědělcům, tedy i těm velkým jako v ČR,“ říká místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl.

Mezi malými farmáři jsou ještě víc zvýhodněni ti skutečně nejmenší, s výměrou do 4 hektarů. Mohou čerpat hektarovou platbu pro malé zemědělce 7619 korun. Už však nemají nárok na základní platbu BISS, na redistributivní platbu, ani na dotaci za ekologická opatření. Nicméně vychází to pro ně asi o 400 korun výhodněji než prostý součet těchto tří dotací.

Právě dotace za provedená ekologická opatření (takzvaná celofiremní ekoplatba) je šancí pro zemědělce, jak si vykompenzovat úbytek dotací. Zemědělské organizace, zastupující především velké podniky, namítají, že podmínky jsou až moc přísné.

Podmínek je celá řada v závislosti na tom, co zemědělec dělá. Určují, jak nakládá s ornou půdou, loukami, úhorem, sady, vinicemi, pastvinami nebo chmelnicemi.

Louky a pastviny musí pravidelně sekat, na orné půdě se musí pravidelně střídat plodiny. Zemědělci do 30 hektarů musí střídat dvě plodiny, ti nad 150 hektarů čtyři plodiny. Kukuřici už například nebude možné dva roky po sobě pěstovat na stejném poli jako nyní. Hlídá se aplikace hnojiv, kompostu, nebo výstavba ochranných pásů kolem vodních toků.

Podle tříletého výzkumu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy ohrožuje přes polovinu zemědělských pozemků eroze. Na těch nejohroženějších polích tak bude zákaz pěstování monokultur, tedy jedné plodiny na ploše, větší než 10 hektarů. Zasáhne to čtyři procenta orné půdy.

Novinkou jsou také dotace na precizní zemědělství. Až 1058 korun na hektar získá ten, kdo používá systémy, které dávkují hnojiva na základě speciálních map ze satelitních snímků.

Z dotací se na systémy precizního zemědělství vyplatí přibližně 212 milionů korun ročně. Ministerstvo argumentuje tím, že zemědělcům vznikají dodatečné provozní náklady. Například na rozbory půdy, obsluhu a servis techniky, telekomunikační služby nebo zpracování dat. „Variabilní aplikace hnojiv vyžaduje také na určité úkony vyšší míru kvalifikovaného a proškoleného personálu, čemuž odpovídají i vyšší mzdové náklady. Další náklady vznikají zemědělskému subjektu v souvislosti s povinností vedení evidence,“ stojí ve strategii.

Ta však na druhou stranu připouští, že díky variabilní aplikaci může dojít k úspoře minerálních hnojiv zhruba 5 procent.

Výrazně vyšší dotace pak mají ekofarmy. Například pěstitelé zeleniny či brambor dostanou 16 tisíc korun na hektar (660 eur), sadaři 21 844 korun (896 eur), bio vinaři a chmelaři 21 942 Kč (900 eur). Během pěti let půjde na podporu ekologického zemědělství přes 610 milionů eur, tedy téměř 15 miliard korun. Výměra eko zemědělců se má zvýšit ze 600 tisíc na 750 tisíc hektarů.

Podle Zemědělského svazu, který zastupuje zejména větší zemědělské podniky a družstva, nicméně o přechod z konvenčního zemědělství do ekologického není moc velký zájem.

„Chtěli by, ale není možné mít část zvířat v ekologickém režimu a část nikoliv. Stejně tak je to s komoditami, jako je pšenice. V bio musí být všechno. Spousta těch, co o tom uvažovali, proto do toho nejdou. Největší problém je u skotu,“ říká Pícha ze Zemědělského svazu.

Některé farmy by chtěly například ponechat dojnice v konvenčním režimu, ale masný skot překlopit do ekologie, ale to není možné. Rostlinná s živočišnou výrobou navíc souvisí. Bio dobytek navíc musí mít také ekologické krmivo.