Hlavní obsah

„Evropa nás potřebuje.“ Dříve zdrženliví Němci se ujímají vlády v EU pevnou rukou

Foto: Profimedia.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová.

Reklama

1. 7. 2020 7:30

U pomyslného kormidla Evropské unie stojí po třinácti letech opět Německo. To chce v příštích šesti měsících, kdy bude předsedat Evropské radě, země evropského bloku sjednotit.

Článek

Jednota je ostatně ústředním tématem loga německého předsednictví pro rok 2020. Je ovšem otázkou, jak se západnímu sousedovi podaří vznešený cíl naplnit po ekonomicky zdrcující koronavirové pandemii.

Právě Německo bude sedět v příštích šesti měsících v čele nespočtu jednání a schůzí, které budou v mnoha ohledech rozhodující.

Nejvyšší prioritou je momentálně vytáhnout Evropskou unii z koronavirového průšvihu. V nadcházejících měsících se v tomto ohledu bude řešit zejména velikost balíčku obnovy, na níž se evropští lídři zatím nedokázali shodnout, stejně tak i velikost víceletého rozpočtového rámce (MFF).

Do finiše by měl jít i brexit a podoba budoucích unijních vztahů, zejména těch obchodních, s Velkou Británií. V pravděpodobně omezenější formě dojde i na jednání o otázkách klimatu, digitalizace nebo třeba právního státu.

Vleklé debaty se vedou zejména kolem dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na období 2021 až 2027. Ten spolu s fondem obnovy bude klíčovým tématem nadcházejícího summitu Evropské rady, jenž se bude konat 17. až 18. července. Na rozdíl od toho červnového se lídři členských zemí setkají osobně, což by mohlo posunu při jednáních o palčivých tématech napomoci.

Plánů je mnoho, v jejich centru je ale řešení pandemie

Cílů je ale na seznamu samozřejmě víc. Některé Německo zdědilo po svém předchůdci, tedy Chorvatsku, jiné jsou jeho vlastní. Země plánuje jasněji definovat evropský přístup k uprchlíkům a migraci a soustředit se výrazněji i na sociální politiku a na utužování vztahů jak s nečlenskými státy Evropy, tak i africkými zeměmi nebo Čínou.

Chce se zaměřit i na vybudování udržitelného starého kontinentu, čelit klimatickým výzvám a řešit další témata.

Třeba právě klimatická krize je v současnosti často skloňovaný problém, který si žádá rychlé kroky. Původně – před koronakrizí – měla klimatická akce v německém předsednickém plánu vysokou prioritu, potřeby evropských národů i mezinárodní společnosti byly ale poté, co je smetla vlna pandemie, přirozeně upřednostněny.

Seznam Zprávám to potvrdil i německý velvyslanec v České republice Christoph Israng, podle něhož Německo klimatické problémy v rámci rotujícího předsednictví postoupí svým nástupcům.

Těmi jsou Portugalsko a Slovinsko, s nimiž je Německo momentálně v předsednickém trojlístku. Pandemie ale podle velvyslance Isranga přináší příležitost přijít i v kontextu klimatických změn na něco nového.

Co je rotující předsednictví a jak funguje?

Členské státy EU se střídají vždy po šesti měsících. Během tohoto šestiměsíčního období předsednictví řídí zasedání na všech úrovních Rady, a pomáhají tak zajistit kontinuitu činnosti EU v rámci Rady. Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako „trojice“. Tento systém byl zaveden Lisabonskou smlouvou v roce 2009. Trojice předsednictví vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v průběhu osmnáctiměsíčního období. Na základě tohoto programu pak každá ze tří zemí připravuje vlastní podrobnější šestiměsíční program. (zdroj: Evropská rada)

Merkelová zpět na koni

Předsednictví Německa, nejlidnatějšího a nejmocnějšího státu EU, jde Unii za současné situace vyloženě na ruku. Na Evropu je toho teď hodně – křehké ekonomiky jako Itálie nebo Španělsko při pandemii utrpěly, nejistá je i budoucnost unijních zelených cílů.

A podle britského listu The Guardian si musí starý kontinent vybudovat novou pozici ve světě, kde je třeba „hustá“ atmosféra mezi Spojenými státy a Čínou čím dál hmatatelnější.

Německo, jež se z historických důvodů dříve zdráhalo vládnout pevnou rukou, teď ale podle Guardianu nabídne Unii jasné vedení, které tolik potřebuje. „Evropa nás potřebuje, stejně jako my potřebujeme Evropu,“ řekla nedávno kancléřka Angela Merkelová německým poslancům podle serveru Politico.

Foto: Profimedia.cz

Macron s Merkelovou při návštěvě francouzského prezidenta v Německu.

Šéfka Spolkové republiky si nyní za prioritu určila co nejrychleji dosáhnout dohody o fondu koronavirové obnovy – právě pandemii označila za nejnáročnější problém, který musí EU řešit.

Spolu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem kancléřka lobbuje za návrh, s nímž tato dvojice přišla v květnu. Představili plán miliardových půjček a zejména grantů, který u lídrů některých států, hlavně zemí „Šetřivé čtyřky“, vyvolal vlnu nevole.

Před pandemií se v souvislosti s kancléřkou mluvilo zejména o jejím nástupci. Merkelová před dvěma lety oznámila, že v příštích volbách v roce 2021 už kandidovat nebude, a ještě nedávno se zdálo, že lídryni Německa dochází politický dech.

A není to tak dlouho ani od jejích kroků spojených s migrační krizí, které Unii rozhodně nespojily. S koronavirovou pandemií se ale ukázala jako politička, kterou náš západní soused – a možná i Evropa – stále potřebuje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované