Hlavní obsah

Evropě chybí elektřina i plyn. Je vydaná na milost rozmarům počasí

Foto: Shutterstock.com/Yevhen Prozhyrko

Když nebude v nadcházejícím období foukat vítr, může dojít na nejhorší: Rozsáhlé výpadky proudu, které donutí podniky a továrny zavřít.

Reklama

18. 9. 20:43

Země od Velké Británie až po Německo, které čelí prudkému nárůstu burzovních cen plynu a elektřiny, musí doufat v mírnou zimu. Kvůli nedostatku plynu a uhlí v Evropě by jinak nemusely bez úhony přečkat topnou sezonu.

Článek

Evropa je čím dál bezbrannější vůči rozmarům počasí. Starý kontinent se totiž již několik let potýká s bezprecedentní energetickou krizí.

Evropa je stále více závislá na nestálých zdrojích energie, jako jsou větrná a solární energie, zatímco investice do fosilních paliv klesají. Politika ochrany životního prostředí také přiměla některé země k uzavření uhelného a jaderného parku, čímž se snížil počet elektráren, které by mohly sloužit jako záloha v době nedostatku energie.

„Pokud nebudeme jednat rychle a nepokusíme se zaplnit každý kousek v zásobnících, mohlo by to být velmi ošklivé,“ řekl agentuře Bloomberg Marco Alvera, výkonný ředitel italské společnosti Snam, která se zabývá energetickou infrastrukturou. „Týden bez elektřiny se dá přežít, ale bez plynu ne,“ varoval.

Ekonomiky po celém světě se zotavují z globální pandemie, což podporuje průmyslovou aktivitu a s ní roste i poptávka po energiích. A nejde jen o podniky. Vlády se také obávají dopadů na domácnosti, které se již nyní potýkají s vyššími náklady na vše od potravin až po dopravu. Zatímco ceny elektřiny a plynu na burze den za dnem lámou rekordy, Španělsko, Itálie, Řecko a Francie zasahují, aby ochránily spotřebitele před inflací.

„Bude to drahé pro spotřebitele, bude to drahé pro velké odběratele energie,“ řekl Dermot Nolan, bývalý generální ředitel britského energetického regulátora Ofgem, v rozhovoru pro televizi Bloomberg. „Ceny elektřiny a plynu budou doma vyšší, než by si každý přál, a budou vyšší, než byly zhruba 12 let,“ míní.

Burzovní ceny plynu v Evropě se letos více než ztrojnásobily. Rusko jakožto hlavní dodavatel totiž omezuje další dodávky, které kontinent potřebuje k doplnění zásobníků vyčerpaných po loňské mrazivé zimě. Bylo obtížné sehnat alternativní dodávky, protože pole v Severním moři procházela náročnou údržbou po zpoždění způsobeném pandemií a zásoby zkapalněného zemního plynu mířily do Asie k uspokojení tamní rostoucí poptávky.

Vyšší ceny plynu se odrazily i v nákladech na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách. A dokonalou energetickou bouři pak dokonal propad výroby v obnovitelných zdrojích – na Baltu nefoukalo a větrníky se netočily.

Musely naběhnout zatracované „uhelky“ a spalovat drahé uhlí, čímž se vyčerpaly zásoby nejšpinavějších fosilních paliv, a navíc producenti museli zaplatit rekordně drahé emisní povolenky.

„Dodávky plynu ani uhlí nestačí a obnovitelným zdrojům energie se nedaří, proto jsme teď v této šílené situaci,“ vysvětluje Dale Hazelton ze společnosti Wood Mackenzie.

Evropské zásoby plynu jsou v tomto ročním období na nejnižší úrovni za více než deset let. Generální ředitel společnosti Gazprom Alexej Miller uvedl, že Evropa přibližně za měsíc vstoupí do zimní sezony, aniž by měla své plynové zásobníky naplněné na sto procent. Pomoci by mohl kontroverzní plynovod Nord Stream 2, jenže ani Rusko nemá v případě zásobníků splněno a Gazprom se soustředí na domácí trh – nebude mít plyn navíc.

Pomůže počasí?

Starý kontinent potřebuje, aby mu pomohlo počasí. I když podle předpovědí meteorologů není pravděpodobné, že by teploty příští měsíc klesly pod normál, očekávání se vždy mohou změnit. Loni se podobné předpovědi počasí nenaplnily. Kruté zimní teploty v lednu poslaly ceny zkapalněného zemního plynu na burzách v Asii na rekordní úroveň.

„Může se to opakovat,“ varoval Ogan Kose, výkonný ředitel společnosti Accenture. „Pokud bude v Asii i v Evropě velká zima, můžeme být svědky absurdního nárůstu cen plynu,“ doplnil.

Skupina Goldman Sachs uvedla, že pokud bude zima chladná, bude muset Evropa omezit poptávku. Předpověděla také, že region bude čelit výpadkům proudu.

A známky napětí se už objevují: Společnost CF Industries Holdings uzavřela dva závody na výrobu hnojiv ve Spojeném království a společnost Yara International do příštího týdne omezí svou výrobní kapacitu čpavku o 40 procent.

Odstávky mohou zasáhnout i potravinářství, kde se používá vedlejší produkt výroby hnojiv ve všech odvětvích, od zpracování masa až po výrobu piva. Postižené jsou také cukrovarnický a škrobárenský průmysl, francouzské společnosti Tereos a Roquette Freres varují před vyššími náklady na energii.

A tím to nekončí. Přední evropský výrobce mědi Aurubis uvedl, že vyšší ceny budou i nadále snižovat marže po zbytek roku. Dokonce i chemický gigant BASF, který si většinu své energie vyrábí, uvedl, že se mu nepodařilo plně odvrátit dopad rekordních cen elektřiny.

Není moc pravděpodobné, že by se dodávky energií v dohledné době výrazně zlepšily. Ceny by tak mohly zůstat vysoké i v případě, že v Evropě bude mírná zima, uvedl Fabian Ronningen, analytik poradenské společnosti Rystad Energy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované