Hlavní obsah

Číslo, které o důchodu řekne víc než částka na účtu

Foto: Shutterstock.com

Z práce do důchodu odcházejí lidé v době, kdy už nežijí ve zdravém věku.

Reklama

aktualizováno •

Ekonomové varují, že bude třeba zvýšit věk odchodu do důchodu. Obyvatelé Česka přitom už nyní odcházejí do penze ve věku, kdy jim zdraví neslouží. Kvalitu svého zdraví však mají z velké části ve svých rukou.

Článek

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy připustil, že v budoucnu bude třeba zvýšit věk odchodu do důchodu. Ten je až do roku 2024 zastropován na 65 letech.

Ministerstvo při posuzování důchodového věku pracuje se střední délkou života. S délkou života ve zdraví zatím nepracuje. „V případě, že by na základě povinné zprávy o stavu důchodového systému došlo ke zvýšení důchodového věku, potom by mělo MPSV povinnost předložit vládě další zprávu, kde je povinnost zhodnotit i střední délku života ve zdraví,“ říká mluvčí MPSV Eva Davidová.

Data Eurostatu přitom ukazují, že už nyní lidé pracují ještě ve věku, kdy už jsou buď přímo nemocní, nebo k nemoci velmi náchylní. A to nejen v Česku, ale ve většině evropských zemí.

Poznámka: Mezi grafy můžete přejíždět šedou šipkou. Věk odchodu do důchodu v jednotlivých zemích (včetně České republiky) může být snížený na základě několika faktorů (výchova dětí, počet odpracovaných let apod.), a to zejména u žen.

Do penze se lidé na delší dobu dostávají ve zdraví na Maltě a zejména ve Švédsku. V momentě, kdy odcházejí ze zaměstnání, tady před sebou mají průměrně ještě 10 let aktivního života.

Naopak v Lotyšsku či Litvě lidi zdraví opustí dlouho před tím, než odejdou do důchodu.

Déle, ale ne kvalitně

Žijeme déle, ale ne zdravěji. Zhruba tak by se dala shrnout zjištění Eurostatu, který pravidelně shromažďuje data pro celou Evropu.

Například v Česku je celková délka života bezprecedentně vysoká. Jak Seznam Zprávy psaly již dříve, Češi žijí dlouho jako ještě nikdy v historii. Poměrně výrazně klesla naděje dožití kvůli pandemii covidu-19, předpokládá se ale, že by se růst měl v následujících letech vrátit.

Kvůli některým krokům v minulosti sice Češi v celoevropském porovnání ztrácejí ve střední délce života, oproti době před 50 lety ale už teď mají výrazně vyšší naději dožití.

Celkový věk odborníci dělí do dvou fází – život ve zdraví a život v nemoci. Dříve sice lidé nežili tak dlouho, ale kvalita jejich života ve stáří zůstávala vysoká. Zatímco hodnota celkové délky života se výrazně prodloužila, délka života ve zdraví zůstává stejná. Prodlužuje se jen období nemoci.

Jinými slovy: ačkoliv se celkovou délku života daří prodlužovat, aktivních roků nepřibývá.

Alkohol, cigarety, špatný životní styl

Důvody by se daly rozdělit do tří kategorií: životní styl, prevence a ekonomická situace. Zatímco u posledního jmenovaného faktoru je vůle jednotlivce poněkud omezená, první dva má každý člověk ve svých rukou.

„Když se podíváte na procento kuřáků, v Česku je velmi vysoké. Spotřeba alkoholu je u nás úplně astronomická, zvlášť ve srovnání se severními zeměmi. Když se podíváme na procento lidí s nadváhou a obezitou, je také poměrně vysoké,“ vyjmenovává předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart, který působí na 2. interní klinice kardiologie a angiologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

„A když se podíváme na skladbu stravy, zjistíme, že Česká republika je na tom se spotřebou zeleniny skoro nejhůř v Evropě,“ dodal pro Seznam Zprávy.

Více o tom, jak se vyvíjela střední délka života

Střední délka života v Česku se neustále zvyšuje, výkyv způsobila pandemie covidu-19. I bez toho ale Česko výrazně zaostává za západní Evropou.

Hlavní problém vidí Linhart v nemocech oběhového aparátu – typicky jde o infarkty. „Minulý rok přišlo k lékaři s diagnózou, která se týkala oběhového aparátu, přes dva miliony devět set tisíc lidí. To je obrovské číslo. Řada z nich nemá závažné onemocnění, má jen rizikové faktory, jako je vysoký tlak, ale řada z nich je také po infarktu myokardu a podobně. To je to, co snižuje kvalitu života a proč poměrně velkou část života trávíme v nemoci,“ vysvětluje Linhart.

Data jeho slova potvrzují. Když například srovnáme životní styl Čechů a už zmiňovaných Švédů, čísla mluví jasně. Zatímco v Česku kouří skoro 20 procent populace, ve Švédsku toto číslo nedosahuje ani 7 procent.

Poznámka: Mezi grafy můžete přejíždět šedou šipkou.

Ještě hůř na tom jsou Češi s alkoholem. Podle dat Eurostatu z roku 2019 pilo alkohol každý den skoro osm procent dospělých. Ve Švédsku to nejsou ani dvě procenta.

Podobně špatně vychází také srovnání v oblasti sportování. Češi na Švédy ztráceli už v roce 2014, v měření o pět let později se ještě více propadli. Zatímco ve Švédsku pravidelně cvičí polovina populace, v Česku to není ani čtvrtina.

Poznámka: Ve statistikách Eurostatu spadá do skupiny aerobik také běh, chození či cyklistika.

Podceňovaná prevence

„Nám se podařilo prodloužit samotnou délku života, ale ve zdraví nikoliv. Dá se to ovlivnit pouze prevencí. Sice není schopna nástupu chorob stoprocentně zabránit, ale je schopna část z nich eliminovat a u velké části posunout do vyšších věkových kategorií,“ říká Linhart.

Je přesvědčen, že osobní odpovědnost tady dlouho nebyla na pořadu dne a lidé si spíše mysleli, že by se o ně měl postarat stát. „Češi začali chodit na preventivní prohlídky, které mají od svých 20 let u svého praktického lékaře zadarmo. To je v Evropě luxus. Naštěstí to začíná využívat více lidí. Ještě to ale ani zdaleka není optimální,“ vysvětluje profesor.

Kromě zdravotních benefitů ale prevence přináší i finanční výhody. Stát by díky ní mohl ušetřit miliardy korun. „V jiných státech třeba platí to, že pokud lidé nechodí na prevenci typu kolonoskopie, pojišťovny za ně celý zákrok nezaplatí,“ upozorňuje Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.

Varuje, že pokud rychle nepřijde reforma zdravotnického systému, nebude možné udržet jeho nynější kvalitu. Na pořadu dne také bude hledání nového modelu primární zdravotnické péče. „Nové lékaře neseženete hned, a už vůbec do menších ordinací. Bude se pravděpodobně muset hledat nový model pro primární zdravotnickou péči. Už dlouho se mi zdá, že se náš zdravotní systém zhroutí dřív personálně než finančně,“ říká Kučera

„Osobně se domnívám, že zdravotnictví bude patrně méně dostupné a do budoucna může být úplně jinak hrazené. Ne že by se měla měnit kvalita, ale změní se dostupnost,“ dodává.

Reklama

Související témata:

Doporučované