V Česku je draho, ukázalo unikátní srovnání

Velké unikátní srovnání cen obchodních řetězců, které působí v Česku i v sousedních zemích, ukazuje, že rozhodně nenakupujeme levně. Ze srovnání sedmi obchodních řetězců vyšly pro Čechy nejhůř IKEA a drogerie DM a Rossmann.

Přehledová tabulka zobrazuje, které země jsou pro nákupy Čechů nejvýhodnější: čím zelenější, tím cenově výhodnější. Nicméně je důležité upozornit, že je nutné sledovat konkrétní položky, které plánujete pořídit, protože ceny v Německu nebo Polsku samozřejmě nejsou výhodnější plošně a některé věci jsou levnější v ČR.

Ceny v obchodním domě Ikea se v úvodní tabulce nejvíce zelenají, protože jsou pro Čechy velmi výhodné právě mimo ČR. Z grafu níže je vidět, jak se u 14 z celkových 19 položek ceny pohybují nad průměrem, do něhož jsou zahrnuty všechny sousední země. Pouze pět položek je v cenově podprůměrném pásmu (zelené šrafování v grafu).

Každý jeden bod v grafu reprezentuje jedno vybrané zboží (produkt) a kliknutím na něj se zobrazí ceny v Česku i v dalších zemích.

Svislé tečkované linky ukazují, jak si řetězec celkově v dané zemi stojí v porovnání s ostatními zeměmi. Linka ČR je v případě řetězce Ikea nejvíc vpravo, má tedy ceny nejvíce nad průměrem.

Například identická komoda se šesti zásuvkami se dá v ČR koupit za 4990 korun, zatímco v okolních zemích vyjde zhruba o 700 korun levněji.

Kdybyste zrovna zařizovali kupovali kuchyň, v Česku za stejný typ (ENHET v šedé barvě) zaplatíte o 3300 korun více než v Polsku.

Celkově se Polsko pohybuje na 85 procentech českých cen, Slovensko na 88 procentech, Německo na 95 a Rakousko na 98 procentech. Ikea je z porovnávaných zemí zkrátka v Česku bezkonkurenčně nejdražší.

OBI

Německý řetězec hobbymarketů působí v 10 zemích Evropy včetně Česka. Cenově v našem porovnání vychází Česko spíš průměrně, nejlepší ceny mají zákazníci v Německu. Jednotlivé položky se ale mohou lišit. Kupříkladu identický pozinkovaný regál na těžká břemena 180 × 90 × 40 cm vyjde v Česku bez koruny na 700 Kč, v Německu a Rakousku na 598 Kč a na Slovensku je cena v přepočtu 718 Kč.

Do srovnání cen nejsou zařazeny polské prodejny, protože mnohé položky mají trochu jiné parametry a nelze je tedy porovnat. Kupříkladu nástěnný box na hadici je ve zbylých zemích včetně hadice v délce 35 metrů, v Polsku ale existuje jen varianta 30 metrů. Podobně europaleta má rozměry 120 × 80 × 13 cm, ovšem v Polsku je výška 11 cm.

Původně německá drogerie Rossmann nabízí své služby ve více zemích Evropy, z blízkých kromě ČR je to Německo, Polsko a Dánsko. Ceny se celkem poměrně liší. Není bez zajímavosti, že všechny tyto země platí jinou měnou, takže vzájemné srovnávání cen není tak jednoduché jako v případě zemí eurozóny.

Německo je u Rossmanna jednoznačně nejlevnější. Dokonce se zde Čechům ani nevyplatí moc zkoumat, co je levnější v Německu a co v ČR. Všech 14 zkoumaných produktů totiž bylo v Německu levnějších než v ČR.

To polský Rossmann je celkově levnější než český, ale už se najdou věci, u kterých je cena v Česku nižší. Pověst skandinávské drahoty potvrzují i dánské obchody této sítě, které jsou celkem ještě o nějakých 15 procent dražší než v ČR. Zde jsme naopak našli jenom jeden výrobek, který je v Dánsku levnější než v ČR (vonné perličky na praní), jinak vše bylo dražší.

Drogerie DM nám svým pokrytím umožňuje se podívat na ceny i mimo sousední země. DM prodává i ve vzdálenějších zemích oblíbených českými turisty jako je Chorvatsko, Slovinsko nebo Itálie. Zajímavý je i pohled na Balkán na ceny v Srbsku nebo Bosně a Hercegovině.

I zde v cenách vidíme podobný vzorec jako jinde. Nejlevněji DM prodává v zemi svého původu, tedy v Německu, tady Češi ušetří průměrně skoro 20 procent oproti stejnému nákupu v ČR. Následuje Polsko a potom obdobně drahé Slovensko, ČR a Rakousko.

Jak jsou na tom další země? Z grafu vidíme, že nákupem v drogérii DM v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině Češi spíše ušetří, Slovinsko vyjde zhruba nastejno a v Srbsku a speciálně v Itálii si připlatí.

Prodejny rakouské společnosti Billa v současnosti najdete v těchto zemích: Rakousko, Česko, Slovensko a Bulharsko. Na Slovensku a v Bulharsku ale ceny svých produktů nemá online dostupné, proto srovnáváme pouze české ceny s cenami u našich jižních sousedů.

U Billy vychází srovnání pro Čechy pozitivně, ceny v ČR jsou u většiny položek celkově o něco nižší než v Rakousku. Největší rozdíly v cenách jsme nalezli u ikonických nápojů obou zemí: pivo je podstatně levnější v ČR, Red Bull naopak v Rakousku.

České prodejny Kaufland mají v porovnání s dalšími zeměmi nejvyšší ceny. Nejlevněji v Kauflandu nakoupíte v Německu. Ovšem pozor, je třeba opět hlídat konkrétní položky, neplatí to plošně, ale jedná se o celkové průměry. Výjimkou je třeba vinná klobása, která v ČR vyjde na 110 Kč za kg, ale v Německu nebo na Slovensku na 140 Kč. Reprezentativní je například výživový doplněk Famibion 2, ten v Německu stojí v přepočtu zhruba 720 Kč, na Slovensku 790 a v ČR 800 Kč.

V tomto porovnání jsme se podívali i na ceny, které Kaufland nabízí prostřednictvím svého online tržiště (market place). Na této platformě mohou různé firmy nabízet své zboží, jedná se pochopitelně spíše o zboží spotřební než o potraviny.

Namátkou třeba Sony Playstation 5 Standard Edition vyjde pro Čechy a Slováky na 14 500 korun, Němci pak zaplatí v přepočtu necelých 12 tisíc. U mobilu Google Pixel 6 je to ale naopak. V českém a slovenském Kauflandu je nabízen zhruba za 12 000 korun, v německém potom v přepočtu za 14 000 korun. Plus je třeba hlídat ceny za dopravu, která je v Německu často nabízena zdarma, ale v Česku je zpoplatněna (někdy symbolicky, někdy více).

Podívat se na zahraniční leták se může dost vyplatit. To ukazuje příklad dámského městského elektrokola. Identické kolo stojí v českém i německém Kauflandu přes 19 000 Kč. Ve slovenském ale skoro o 5 000 Kč méně.

Řetězec Tesco v současnosti působí v těchto zemích: Česko, Irsko, Velká Británie, Maďarsko a Slovensko. Nás zde zajímají sousední a blízké země, tedy krom ČR ještě Slovensko a Maďarsko. Zde jsou ceny více méně podobné, žádná z porovnávaných tří zemí nijak extra nevybočuje.

Pořád ale existují produkty, kde se ceny dosti liší. Stejné špagety Čechy a Slováky vyjdou na necelých 20 korun, Maďary na dvojnásobek. Naopak zubní pasta, vajíčka nebo stolní olej jsou podstatně levnější v maďarském Tescu.

Lidl

Do srovnání jsme nezařadili obchodní řetězec Lidl, neboť jeho online nabídka zahrnuje takřka výhradně spotřební zboží, ovšem nikoli potraviny. Nicméně ze základního porovnání vyplývá, že i spotřební zboží z aktuální nabídky tzv. akcí je v Česku zhruba o 20 procent dražší než v Německu (porovnali jsme tři položky z aktuálního letáku: paddleboard, nafukovací kajak a pumpa pro kajaky). Podrobnější srovnání cen potravin Lidlu provedly Seznam Zprávy nedávno a vyplynulo z něj, že český Lidl byl v porovnání se všemi sousedními zeměmi druhý nejdražší hned po slovenském.

Najít odpověď není jednoduché. Vlivů je hodně, ale ne všechny dávají na první pohled smysl. Třeba skutečnost, že Češi neplatí společnou evropskou měnou. Změny kurzu koruny se jistě do konečných cen nadnárodních řetězců promítají, jenže koruna je v současné době relativně silná a ceny jsou přesto vysoké. Navíc kupříkladu Polsko také ještě nezavedlo euro a ceny jsou zde viditelně nižší.

Do konečné ceny produktu, kterou vidíme na cenovkách v obchodech, se propisují také různé poplatky a náklady spojené s dopravou, regulační požadavky, místní sazba daně, velikost trhu a případná konkurence dalších řetězců. Na trzích s větším počtem zákazníků a větší konkurencí mohou být ceny nižší, protože společnosti se snaží přilákat zákazníky nabídkou výhodných cen.

Velký vliv má i to, jak si samy regionální pobočky stanovují ceny. „Pobočky Ikea v jednotlivých zemích nakupují výrobky od společného dodavatele a poté samy stanovují koncové ceny,“ popsala mluvčí slovenské pobočky švédského nábytkového řetězce Lenka Kotlebová.

Vliv má i popularita konkrétních výrobků na daném trhu a jejich prodané množství. Tento faktor jsme se v analýze snažili odstranit tím, že jsme porovnávali ty produkty, které samy řetězce označují jako bestsellery.

Většina českých rodin se čas od času uchyluje k zahraničním nákupům. Téměř polovina domácností si alespoň jednou za čas udělá zásobovací nákup v některé ze sousedních zemí. Ukazují to i exkluzivní data Isposu pro projekt Seznam Zpráv Jak se žije v Česku.

Češi nakupují v zahraničí hlavně potraviny. Zdaleka nejvíc provozují nákupy v zahraničí lidé mezi 30 a 60 lety, mladí do 30 let podle průzkumu za hranicemi nakupují zhruba ve stejné míře jako senioři nad 60 let.

Jedna čtvrtina českých domácností nakupuje v zahraničí alespoň čtyřikrát do roka. A dokonce každý měsíc takto vycestuje za nákupy 15 procent domácností.