Hlavní obsah

Glosa: Máme skvělého stínového premiéra, bohužel se jmenuje Babiš

Foto: vlada.cz, Seznam Zprávy

Žijeme v jakémsi opaku stockholmského syndromu.

Reklama

11. 2. 12:30
Článek

Země je v nouzi bez ohledu na to, jestli platí nebo neplatí nouzový stav. Stát se rozpadá.

Česko má nejlepšího stínového premiéra na světě. V tomhle ohledu jsme opravdu měli mimořádné štěstí. Má perfektní přehled o tom, co všechno se v této zemi dělá špatně. Co by se mělo udělat líp. A nejen to, on ví přesně i jak. A taky kdo je odpovědný za to, že se to neděje. Mimo jiné ve středu varoval před kolapsem zdravotnictví, opět s perfektní znalostí věci. Bravo!

Má to jediný problém. Náš stínový premiér se jmenuje Andrej Babiš. Nějakou podivnou shodou okolností je zároveň v čele vlády, která se pokouší tuto zemi řídit. Před necelými čtyřmi lety vyhrál volby. Nedá se vyloučit, že kdyby nedošlo k pandemii, tak volby vyhraje i letos a na další čtyři roky se zase stane stínovým premiérem.

Dnes jsme bohužel ve zcela neudržitelné situaci. Nouzový stav a jeho prodloužení se staly zástupným problémem a hádky kolem něj jen podtrhávají bezradnost celé politické scény. I malé dítě ví, že za současný stav nese odpovědnost Andrej Babiš, a to osobní a bez ohledu na to, že se k ní chvílemi hlásí a jindy ji zase odmítá. Klikatý průběh epidemiologického grafu pozitivních testů – v porovnání s ostatními zeměmi v podstatě unikátní – by mohl do historie vstoupit jako křivka Babišovy nemohoucnosti.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.

Ano, zopakujme, že to ví i malé dítě. Ale bohužel nikdo neví, jak to řešit. Češi se rozhodli pandemii i opatření pro svou bezpečnost v lepším případě útrpně ignorovat, v tom horším proti nim bojovat. Dokládají to ve středu zveřejněná data z průzkumu Světové zdravotnické organizace. Žijeme v jakémsi opaku jevu, kterému se říká stockholmský syndrom. Ten popisuje, jak oběti mohou začít spolupracovat se svým tyranem, který má vše pod kontrolou. V Česku půlka země nespolupracuje s premiérem (nebo ho rovnou nesnáší), který ale nemá pod kontrolou vůbec nic. Výsledkem jsou data, podle kterých jsme od podzimu stabilně mezi nejhoršími na světě.

Pandemie se blíží ke konci, o tom není pochyb, a díky očkování se to stane snad relativně brzy. Tragédií dnešního Česka není virus, opravdu ne. Nešťastná je každá zbytečná či předčasná smrt, ale musíme se smířit s tím, že to k infekčním nemocem a jejich šíření patří. Skutečnou tragédií je rozpad státu. Ten se nestal kvůli covidu. Pandemie ho pouze urychlila a odhalila. Rozpad státu má vždy dvě fáze. V té první instituce přijdou o autoritu a ve druhé přestanou fungovat. Právě to se teď děje.

Stínový premiér řídí stát, ze kterého zbyl jen stín. Je to nebezpečná a varovná situace. Jsme ve stavu, který je nouzový nikoli dle legislativního výkladu, nýbrž fakticky. Česko 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované