Hlavní obsah

Glosa: Pryč s korektností. Odmítat očkování je hloupé a bezohledné

Foto: Unsplash

Příště už bez roušek?

Reklama

7. 6. 15:30

Začínám trpět silnou alergií. Nemá nic společného s aktuálními alergeny, jako jsou jitrocel, šťovík, kaštan nebo borovice. Vypěstoval jsem si alergii na odpírače očkování.

Článek

V nejmenším nehodlám zpochybňovat závěry českých sociologů, kteří hovoří o tom, že „nízkou ochotu k očkování mají lidé do 54 let s nižším vzděláním, z menších obcí a lidé v příjmové chudobě“.

Očkování prý pro ně nemá tolik výhod, zpravidla necestují, nechodí na koncerty, do kina nebo divadla, na fotbal nebo třeba do bazénu. Tak proč by se nechali očkovat? Inu proto, že neočkovat se je zkrátka – opusťme již konečně nemístnou korektnost – hloupé.

Pardon, ale člověk, který je relativně mlád, relativně nevzdělán, žije na vesnici a nemá moc peněz, přece přesto přese všechno není blbec. Není to hňup. Mluvíme tady o bytosti nadané myšlením. Relevantním informacím o očkování dnes není možné uniknout. Jsou všude. Haldy se jich valí z internetu, televizí, novin, rádií. Stačí si před nimi nezacpávat uši. Přestaňme se už vymlouvat na chybějící vládní kampaň, možná oprávněnou nedůvěru k institucím, strach z vedlejších účinků. Předběžnou opatrností snad šlo odmítání vakcín omlouvat před půl rokem. Dnes už ve vztahu k očkování proti covidu-19 neobstojí v žádném z bodů. O bláznivých konspiracích ani nemluvě. Společnost je přehlcená kvalitními informacemi o vakcinaci. Ignorovat je už dnes dokonce vyžaduje jisté intelektuální úsilí.

Kdo se očkovat nechá, podstupuje svého druhu oběť. Věnuje čas a námahu registraci, doprava do očkovacího centra také není zadarmo, řada lidí trpí hrůzou z jehel a musejí ji překonat, samotné očkování sice trvá pět sekund, ale vyplnění formulářů a následná povinná půlhodina čekání po aplikaci seberou dohromady hodinu času, hodinu, která by se dala strávit mnohem příjemněji. A navíc, kdokoliv přizve do svého těla látku jménem Comirnaty nebo třeba Moderna, riskuje, že mu možná nebude úplně dobře, že dostane následující den horečku nebo zimnici nebo jej v místě vpichu bude pobolívat rameno. A tohle celé musí ta rozumná většina Česka absolvovat dvakrát. A nyní už je zřejmé, že časem minimálně i potřetí.

Benefitem téhle štrapáce je ochrana vlastního zdraví, ale i zdraví lidí okolo. Prarodičů, dětí, sousedů, kolegů, náhodných spolucestujících ve vlaku. Hlavním cílem je samozřejmě potřeba vybudování kolektivní imunity, jež by nás konečně zbavila života s nejrůznějšími omezeními a strachem z nákazy. Bohužel je už téměř jisté, že jí nedosáhneme, protože vinou mutací by se muselo naočkovat až devadesát procent lidí. Což ale nic nemění na faktu, že čím víc je naočkovaných, tím je virus v těžší defenzivě.

Je mi vlastně trapné tyhle banality opakovat, protože je všichni dávno znají. A to včetně lidí, kteří se očkovat nenechají.

Jejich výhodou je, že na rozdíl od očkovaných nemusejí dělat vůbec nic. Jen čekat, že to nakonec dobře dopadne – mimochodem díky těm, kdo se očkovat nechají.

Lidstvo v posledním roce trpělo velkou bolestí, prošlo masivní krizí, existenční i existenciální. Ale svět také vyvinul fantastické úsilí. Lidé se obětovali pro dobro druhých (a zdaleka nešlo jen o zdravotníky). Věda poskočila o desetiletí dopředu. Má-li nyní toto vše ztroskotat na neochotě, nebo snad lenosti poměrně malé podmnožiny společnosti, je to k breku.

Kdo nemá vážný (třeba zdravotní) důvod, a přesto se nenechá proti covidu-19 očkovat, je, myslím si, sobec. Na egoismus pohlížejí filozofové různě, někteří jej mají i za pozitivní vlastnost, která pohání lidstvo vpřed. Což ale není tento případ. K definování antiočkovacího sobectví stačí jediné slovo: bezohlednost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované