Hlavní obsah

Číňané pálí tenisky Nike. Firma upadla v nemilost

Nike je jednou ze značek, která se distancovala od sinťiangské bavlny. (Video: @AILNG120, AP)

 

Reklama

25. 3. 14:04

Bojkot, odliv zájmu celebrit a konec prodeje v čínských e-shopech. Na pranýři se ocitly mezinárodní značky jako Nike, Adidas či švédské H&M.

Článek

V nemilost Číny upadly poté, co se společnosti postavily proti využívání bavlny pěstované v autonomní oblasti Sin-ťiang. Dle mnoha investigativních zpráv čínská vláda pro sběr a zpracování plodiny využívá ujgurské populace a nucených prací.

Jde tak o pokračování řetězové reakce, které předcházelo zveřejnění závažných důkazů o praktikách čínské vlády v Sin-ťiangu. Vedle rozsáhlých obvinění z páchání genocidy v „reedukačních“ táborech se objevily také zprávy o stovkách tisíc lidí nucených k manuální práci na bavlníkových plantážích. Po několika obviněních Číny z páchání genocidy přišly sankční šarvátky zahrnující zákazy cestování a zmrazení majetku.

Nike i H&M ve svých samostatných prohlášeních uvedly, že jsou zprávami o nucených pracích znepokojeny a od jakéhokoli používání sinťiangské bavlny se distancují. Screenshoty prohlášení H&M pak sdílela například Komunistická liga mládeže. „Šířit zvěsti o bojkotu bavlny ze Sin-ťiangu a zároveň chtít vydělat peníze v Číně? Zbožné přání!“ uvedla Liga v populárním postu na Weibo, čínské obdobě Twitteru, ve středu ráno.

Ve čtvrtek se pak na sociálních sítích People’s Daily, hlásné trouby čínské komunistické strany, objevila kritická zpráva směřující k britské luxusní značce Burberry, americkým sportovním značkám Nike a New Balance a německému Adidasu. „Spousta zahraničních společností za poslední dva roky vydává prohlášení, že se ‚odřízly‘ od zdrojů sinťiangské bavlny,“ uvedlo médium na Weibo. „Online uživatelé ale vědí, že čínský trh tyhle škodné opravdu nevítá.“

Tenisky v plamenech

Čínská média po oznámení H&M upozornila klientelu, že zboží dotčených značek již nebude dostupné v žádném z hlavních čínských e-shopů, včetně JD, Taobao a Pinduoduo.

Začali reagovat i uživatelé sociálních sítí a zaměstnanci společností. „Jako dlouholetý zaměstnanec přebírám iniciativu a dávám výpověď, ahoj H&M,“ stojí v příspěvku, který ostatní ocenili více než 200 000 „lajky“. Další příspěvky vyzývají k bojkotu produktů. Nejoblíbenějším hashtagem na Weibo se s více než 1,8 miliardy zobrazení v posledních dnech stalo „podporuji bavlnu ze Sin-ťiangu“.

Nezůstávají jen u slov. „Prohlášení společnosti Nike je nechutné. Je mi z nich na zvracení,“ napsal jeden z pekingských uživatelů vystupující na Weibo pod jménem Lang-li Čch'-tchiao. On a další začali zveřejňovat videa, ve kterých pálí své tenisky. „Spálil jsem všechny své Niky. Tohle je věc národní hrdosti. Nebudeme ponižováni,“ přidává uživatel Süan-süan Ming-jing.

Populárními se staly i hlášky jako „Přestaňte zasahovat do vnitřní politiky Číny“, které se proměnily v potisky na trička, mikiny a hrníčky.

Některé společnosti však zjevně netuší, na jakou stranu se přiklonit.

Iniciativa za lepší bavlnu (BCI), program věnující se udržitelnosti a ekologickému pěstování bavlny, je největší svého druhu na světě a pokrývá 14 procent světové produkce. Jejím posláním je zlepšovat podmínky pro zemědělce pracující v oděvním odvětví a řešit dopady na životní prostředí. BCI se sídlem ve Švýcarsku loni vydala prohlášení, že od března pozastavuje licencování produkce bavlny ze Sin-ťiangu a v říjnu ukončuje veškerou svou činnost na polích v oblasti. Ani jedno z prohlášení však už na jejich stránkách není dohledatelné.

V další zprávě vydané v minulém roce BCI uvedla, že na základě vlastních výzkumů došla k závěru, že v regionu skutečně roste riziko nucených prací. Letos v březnu ale Iniciativa vydala na svém WeChatu prohlášení nové, podle kterého čínský tým BCI od roku 2012 neobjevil žádné důkazy o probíhajících nucených pracích. Čínské značky, jako je třeba sportovní Anta, v reakci na vyjádření BCI oznámily konec spolupráce s Iniciativou a dodaly, že se bavlny ze Sin-ťiangu nevzdají.

Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia Čína produkuje 22 procent světové bavlny, z nichž 84 procent pochází ze Sin-ťiangu. Podle organizace Safeguard Defenders je Čína pro H&M čtvrtým největším trhem, který však znamená jen pět procent každoročních tržeb. „Žádný konec světa se tak nekoná,“ napsal šéf organizace Peter Dahlin na Twitteru.

Nucené práce a genocida

V čele investigativních zpráv o nucených pracích v Sin-ťiangu stojí německý výzkumník Adrian Zenz, který se sám stal trnem v oku čínské vlády. Několikrát byl v článcích státních médií označen za „takzvaného odborníka“ a lháře. Dle jeho týmu je bavlna v autonomní oblasti zpracovávána v rámci nucených prací, kdy jsou ujgurští pracovníci nuceni opouštět své domovy a přesouváni poblíž plantáží. Podle satelitních snímků Čína v místech existujících „převýchovných táborů“ zřídila i textilní továrny. Těmito místy pak dle záznamů proudívají masy lidí v uniformách.

Peking opakovaně popírá, že by se jednalo o nucené práce. Činnost na bavlníkových plantážích vysvětluje snahou o zmírnění chudoby a pomocí obyvatelům z venkova.

Unijní dilema

Otázka nucených prací představovala problém i při jednáních o čínsko-unijní investiční dohodě. Existence kontroverzní smlouvy se po uvalení sankcí na Čínu a následné odvetě vůči europoslancům a unijním organizacím otřásá v základech.

Řada evropských hlavních měst už před měsíci vyjadřovala znepokojení nad tím, že se Francouzi a Němci do dohody vrhli bez řádné konzultace s ostatními. Několik vlivných poslanců mezitím kriticky poukazovalo na část smlouvy věnované pracovním podmínkám. Podle nich její obsah nedonutí Čínu k ukončení svých praktik na bavlníkových plantážích.

Od světových značek se od čtvrtka distancovalo i několik čínských celebrit. Čínský idol Wang Ji-po a herečka Tchan Sung-jün uvedli, že ukončují své spolupráce se společností Nike. Podle nich jsou práva země důležitější než cokoli jiného. Z kroku západních značek těží hlavně ty čínské, podle Sina Finance akcie společností zabývajících se výrobou bavlny, jako jsou Heilan, Saptwolves a Xinjiang Sayram Modern, ve čtvrtek ráno vzrostly o pět až deset procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené