Hlavní obsah

Hamáček do Moskvy neletí. Porušil by dvanáctiletou tradici

Foto: Jan Mihaliček

Ministr vnitra a prozatímní ministr zahraničí Jan Hamáček.

Reklama

16. 4. 19:23
aktualizováno • 16. 4. 21:32

Česko-ruské vztahy jsou fakticky na mrtvém bodě. Ani během tři čtvrtě roku se nepodařilo zahájit avizované česko-ruské konzultace. I kvůli „jednostranným obviňováním“ ze strany Ruska i případu Navalnyj.

Článek

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) do Moskvy neodjede. Seznam Zprávám to potvrdil SMS zprávou premiér Andrej Babiš (ANO).

Jako první o zrušení cesty informovala MF Dnes s odkazem na nejmenovaný zdroj z vlády.

Babiš Hamáčkovu misi za ruskou vakcínou Sputnik V kritizoval už ve čtvrtek. Následně vicepremiéra vyzval ke zrušení celé návštěvy. Ta měla trvat velkorysé dva dny.

Z českého pohledu nemohl být míň příhodný okamžik, kdy zkoušet své diplomatické štěstí v Moskvě.

Doma vrcholí politický spor o účast Rosatomu v supercitlivém tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. A na mezinárodní scéně sílí napětí mezi Západem - tedy i Českem a jeho spojenci - a Kremlem kvůli nově se zostřující situaci na rusko-ukrajinské hranici.

Hamáček by se v Moskvě ocitl přímo uprostřed diplomatické „války“ mezi Ruskem a českými spojenci - USA a dokonce sousedem Polskem. Země si právě vyhošťují diplomaty kvůli vzájemným sporům.

Za využití ruské očkovací látky v Česku - a to co nejdříve - lobbuje prezident Miloš Zeman. Ten má ve středu, tedy podle původního plánu po návratu Hamáčka z Moskvy, jmenovat nového českého šéfa diplomacie - pravou ruku vicepremiéra, náměstka z vnitra Jakuba Kulhánka.

Jsme střed Evropy!

O tom, jak nestandardní by byl Hamáčkův výlet do ruské metropole, svědčí i to, že je to dlouhých dvanáct let, co byl český ministr zahraničí naposledy na návštěvě v Rusku. A i tehdy to bylo jen kvůli tomu, že Praha předsedala Evropské unii. Z dnešního pohledu šlo o symbolické setkání, či spíše střet.

Psal se únor 2009 a do ruské metropole přijel Karel Schwarzenberg přímo z Washingtonu. Byl oslabený, v USA se právě dozvěděl, že nová administrativa prezidenta Baracka Obamy je chladná k projektu amerického radaru v Brdech, na který tehdejší česká vláda na mezinárodním hřišti vsadila všechno.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov si okamžik náležitě vychutnal.

„Musím připomenout, že podle regionálních skupin OSN leží Česko a Polsko ve východní, nikoli ve střední Evropě,“ odpověděl tehdy Lavrov „knížeti“, který trval na tom, že Česko náleží do středu, tedy více na západ Evropy - přeneseně mimo vlivovou sféru Ruska.

Bezpečnostní odborníci upozorňují, že právě trable projektu radaru a jeho následný kolaps započaly novou éru, kdy se ruský vliv začal v Česku po „sametovém“ útlumu znovu prosazovat.

Naposledy Svoboda

Ve formátu „jeden na jednoho“ se český ministr zahraničí se svým ruským protějškem potkal dokonce ještě před delší dobou - před šestnácti lety.

„Ministři zahraničí České republiky a Ruské federace se naposledy plnohodnotně setkali v prosinci 2005, kdy ministr Svoboda jednal se svým protějškem Lavrovem,“ uvedla mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Černínský palác se v uplynulých dnech od cesty více méně distancoval - mluvčí sdělila, že o cestě informovat nebude, protože Hamáček do Moskvy jede coby vicepremiér vlády. Hamáček ale v těchto dnech přechodně vede i diplomacii. Na dotazy ohledně návštěvy nereagovalo během pátku ani tiskové oddělení Hamáčkova „domovského“ Ministerstva vnitra.

Hamáčkova cesta také přišla v době, kdy česko-ruské vztahy jsou navzdory dojmu, který vytváří prezident Zeman - v lepším případě - v jakémsi vzduchoprázdnu.

Vláda Andreje Babiše má svého zmocněnce pro vztahy s Ruskem, je jím ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Ten je tak „rozkročený“ mezi Babišem a Zemanem. Oba politici se ale právě v geopolitické orientaci spíše liší.

Jindrákovým úkolem po jmenování loni v létě mělo být urovnání česko-ruských vztahů. K avizovaným vzájemným konzultacím dosud nedošlo. Podle Jindrákova vyjádření z loňského listopadu byla na vině mimo jiné pandemická omezení.

Rovný s rovným?

Vrchní hradní diplomat a zároveň Babišův poradce ale také předvídal, že jednání budou moct začít, až se s Rusy dohodne koncept konzultací a uklidní se „turbulence ohledně aktuálních zahraničněpolitických otázek“.

Jmenovitě Jindrák zmínil případ pronásledovaného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Jeho situace se navíc od loňského konce roku výrazně zhoršila - po návratu z Německa, kde se léčil po otravě novičokem, byl zatčen a posléze odsouzen. V trestanecké kolonii je vězněn navzdory zdravotním problémům, o kterých informují jeho nejbližší.

Češi také mají výhrady ke komunikaci ruské strany.

„Až to protiepidemická opatření umožní, konzultace mohou být zahájeny za podmínky, že ruská strana nebude pokračovat v jednostranném obviňování, že za problémy může pouze česká strana. Pokud mají obě strany zájem na pragmatickém jednání a rozhovoru na principu ‚rovný s rovným‘, vyjádření jejich oficiálních představitelů, včetně např. mediálních vystoupení mluvčí ministerstev zahraničí, by tomu měla odpovídat,“ napsal v listopadu Jindrák Seznam Zprávám.

V pátek Jindrák Seznam Zprávám potvrdil, že konzultace stále formálně nebyly zahájeny a že jeho vyjádření z listopadu platí.

Se slovenským nacionalistou

Česká delegace do Moskvy měla mít nečekaného hosta. S Hamáčkem měl jet bývalý předseda slovenského parlamentu, nacionalista Andrej Danko. Ten se už sice po vypadnutí jeho strany z parlamentu politice profesionálně nevěnuje, ale má být osobním přítelem ruského ministra obchodu Denise Manturova, s nímž měl právě Hamáček jednat.

„V pondělí odlétám do Moskvy, kde chci dojednat případné dodávky Sputniku V po jeho schválení Evropskou lékovou agenturou,“ uvedl jen ve středu Hamáček na Twitteru.

Premiér Babiš už ve čtvrtek uvedl, že není potřeba Sputnik vyjednávat, protože Česko nabídku z ruské strany již má. Opozice i čeští spojenci se obávali, že cesta měla jen posloužit ruské propagandě.

„Rusové mají na svých tancích invazní pruhy. Naši spojenci vyhošťují ruské diplomaty. RIA Novosti píše o pražském jaru jako o fašistickém převratu. A Jan Hamáček tam plánuje letět a setkat se s lidmi na sankčních seznamech,“ uvedla například šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Opozice, která ladí taktiku na předčasné shození Babišova kabinetu, během pátku cestu silně kritizovala i v Poslanecké sněmovně.

Podobně kriticky reagovala opozice na poslední významný osobní česko-ruský kontakt, když v roce 2018 Rusko navštívil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček - jednal tam tehdy také s ruskými představiteli, kteří jsou na sankčním seznamu EU i USA kvůli anexi Krymu.

Dukovanské otazníky

V bezpečnostní komunitě se ozývaly hlasy, že Hamáček může v Rusku jednat i o tendru na Dukovany. Ruský státní Rosatom má zájem se tendru zúčastnit. Před jeho účastí kvůli bezpečnostním rizikům varují české tajné služby i bezpečnostní experti.

Jednání o tendru jsou ve velmi křehké fázi. Premiér Andrej Babiš oznámil, že se rozhodnutí o vypsání tendru odkládá na příští vládu. Jeho kabinet ale zároveň nechal Rosatom ve hře, protože i jemu, stejně jako ostatním spojeneckým uchazečům, zašle tzv. bezpečnostní dotazník. Mezi experty se vede diskuze, zda toto „předfinále“ nemůže právně znamenat ruský nárok na účast v tendru.

Vazby na Moskvu dnes fakticky udržuje hlavně prezident Zeman. Byl to ostatně jeho poradce - navíc externí bez jasných vazeb na český stát - Martin Nejedlý, který za dosud neznámých okolností naposledy loni v prosinci jednal v Moskvě, a to s poradcem prezidenta Vladimira Putina. O čem? Není tak úplně známo. U schůzky totiž nebyl - navzdory diplomatickým zvyklostem - ani český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka.

Jen kvůli koronaviru loni zrušil Zeman svou cestu na oslavu 75. výročí konce druhé světové války v Moskvě, na této akci bývá hostem jako jeden z mála státníků zemí EU. Unie v únoru rozšířila sankce uvalené na Rusko kvůli uvěznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené