Hlavní obsah

Hranice uvnitř Schengenu se nesmí zavřít, migraci musíme řešit jinak. Příští první žena Bruselu představila své vize

Foto: Flickr.com/EU2017EEEstonianPresidency

Kandidátka na předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyenová.

10. 7. 20:05

Kandidátka na post předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu promluvila o svých vizích a plánech před europoslanci. Při diskusi se straníky Obnovy Evropy (RE) mluvila například o nutnosti jasnější definice azylové politiky nebo o dialogu s Ruskem.

Článek

Už 16. července europoslanci rozhodnou, zda dosadí do pozice předsedkyně Evropské komise navrhovanou kandidátku Ursulu von der Leyenovou. Dlouholetá německá ministryně obrany proto obráží jednotlivé frakce, aby zvolené zástupce Evropanů přesvědčila, že do čela bruselské administrativy patří.

Naposledy se vydala před europoslance strany Obnova Evropy (dříve Aliance liberálů a demokratů pro Evropu). Už minulý týden vystoupila ve Štrasburku před poslanci Evropské lidové strany, informoval britský The Guardian.

Potřebujeme více pohraničníků

Poprvé se tak otevřeně musela postavit k tématu migrace a azylové politiky. Podle možné nástupkyně Jeana-Clauda Junckera v bruselském paláci Berlaymont je zapotřebí definovat a odlišit nelegální a legální migraci.

„A když hovoříme o takové jasné definici, tak také určitě potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené,“ pronesla před europoslanci von der Leyenová. „Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná.“ Německá politička také řekla, že Evropská unie musí jasně vědět, kdo na její území vstupuje, stejně jako to, kdo ho opouští. EU by měla také bojovat s převaděčstvím.

Von der Leyenová rovněž podpořila myšlenku fyzické ochrany vnějších hranic EU. Stavy evropské pobřežní a pohraniční stráže však podle ní rostou příliš pomalu. „Myslím, že deset tisíc lidí ve Frontexu v roce 2027 je příliš daleko. Musí to být výrazně, výrazně dřív,“ uvedla.

Podle von der Leyenové by se nicméně Evropa neměla starat pouze o vlastní problémy. „Musíme ale také investovat do svého sousedství, do afrických zemí, do jejich dobré správy, ekonomického rozvoje, do bezpečnosti a stability,“ řekla europoslancům. Takové financování podle kandidátky na šéfku eurokomise napomůže k tomu, aby lidé například z afrických zemí vnímali svou vlast jako perspektivní místo k životu.

Kreml slabost neodpouští

Tvrdý postoj pak projevila von der Leyenová vůči Rusku. „Kreml neodpouští slabost,“ řekla mimo jiné s tím, že Evropská unie vychází při jakémkoli dialogu s východní mocností ze silné pozice. EU tak vůči Rusku musí být schopná a připravená bránit vlastní principy a pravidla, ale zároveň připravená a schopná vést s ním dialog. „Vždy je lepší diskutovat,“ myslí si Němka.

Von der Leyenová mluvila před europoslanci také o anexi Krymu, která se udála na jaře roku 2014. Podle Němky to bylo poprvé od druhé světové války, kdy změnila vojenská síla hranice evropského státu. „Anexe Krymu je porušení mezinárodního práva.“

V kontextu ruské agrese uvaluje Evropská unie na Rusko ekonomické sankce, které v zemi vedly v roce 2014 k ekonomické krizi. EU sankce v červnu prodloužila o další půlrok.

Brexit je prasklá bublina

Von der Leyenová je dlouhodobou příznivkyní větší evropské integrace, podle ní by se měla Evropa stát federací po vzoru Švýcarska nebo Spojených států. „Mým cílem jsou Spojené státy evropské,“ řekla již v minulosti pro německý Der Spiegel možná následovnice Jeana-Clauda Junckera. Díky šestiletému působení na ministerstvu obrany se budoucí potenciální první dáma Bruselu často vyjadřuje také k tomu, že by uvítala vznik společné evropské armády.

Evropské země by podle Němky měly být pilířem NATO. Funkci Severoatlantické aliance a případné společné evropské armády vnímá jako různé strany stejné mince.

S evropskou integrací souvisí také role Velké Británie. Von der Leyenová prohlásila, že nehodlá znovu diskutovat o podobě brexitu s příštím ministerským předsedou Británie, a nebude tak zasahovat do předchozích diskusí mezi představiteli Evropské unie a Theresou Mayovou, napsal ve středu The Guardian. Přesto kandidátka, na níž se shodly hlavy evropských států na nedávném summitu, stále doufá, že Velká Británie v Unii zůstane.

O brexitu prohlásila, že jde o „prasklou bublinu prázdných slibů, kterou nafoukli populisté“, napsal britský deník. Britům podle ní slíbili populisté vše, ale nakonec budou na straně poražených oba tábory.

Doporučené