Ivermektin pacientům nepodáme. Nechceme je poškodit, říká lékař

Z ivermektinu se stalo především politické téma, tvrdí Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se od začátku pandemie starají o nejtěžší covidové pacienty.

„Premiér ve svůj prospěch přivádí národ k falešnému očekávání,“ říká Bláha v rozhovoru pro Seznam Zprávy na téma ivermektin. Podle něj se jedná o zcela nekompetentní zásah a velmi nebezpečnou manipulaci, která ve výsledku může poškodit zdraví spousty lidí.

Vaším oddělením prošly už stovky pacientů. Zkoušeli jste, nebo máte v plánu vyzkoušet léčbu ivermektinem?

Ne, my jsme ivermektin nikdy nikomu u nás nepodali a ani to nemáme v úmyslu.

Proč? Ministerstvo zdravotnictví vyzkoušení léku povolilo. Odkazuje se mimo jiné na studii FLCCC (Front Line Covid-19 Critical Care), což je skupina lékařů, která ivermektin prosazuje. V USA je to ale spíše okrajová studie, která nesplňuje všechny požadavky.

Z našeho hlediska jsou dosavadní výsledky dostupných studií neprůkazné. A protože existují i práce, které účinek ivermektinu na covid přímo vylučují, byť i na ně se samozřejmě lze dívat kriticky, tak tento lék při existujícím riziku poškození pacientů nasadit nechceme.

Opakovaně je potřeba zdůrazňovat, že nemáme žádné údaje o bezpečnosti jeho podání u pacientů s covidovou infekcí.

Hovoří se ale i tom, že ivermektin budou předepisovat i praktici v ordinacích. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, řekl, že se lék v nejbližší době rozveze do ordinací a praktici ho budou zkoušet.

Bojíme se toho. Na první pohled to vypadá sice logicky, dejme lék při prvním objevení se příznaků, dokud je pacient vlastně ještě skoro zdravý, a zabráníme tak rozvoji těžších stavů. Pokud by to bylo takhle jednoduché, to by bylo skvělé. Spíš se ale bojíme situace, že nekontrolované podávání by ve skutečnosti vedlo k poškození značného počtu lidí.

Když mluvíte o poškození zdraví, bylo by dobré nyní vysvětlil, co je ivermektin vlastně za lék. Kde se vzal?

Ivermektin se již přes 30 let úspěšně používá na některá parazitická onemocnění včetně například svrabu, ale zásadní je především jeho účinek na říční slepotu, velký problém rovníkové Afriky. Proto za jeho vývoj v roce 2015 Campbell a Ōmura dostali i Nobelovu cenu. Už i v předcovidové době byl ivermektin zkoušen i proti některým virovým infekcím, a to především proti RNA virům, tedy podobným virům jako je chřipka nebo právě SARS-CoV-2. Bohužel ale, přestože v laboratorních podmínkách na tkáňových kulturách blokoval vstup viru do buňky, na reálných pacientech se tento účinek nikdy prokazatelně nepotvrdil.

Podává se stonásobek běžné dávky, co to vlastně znamená? Údajně se používá pro koně, ovce atd., takže pro člověka je určena stonásobně větší dávka než pro koně?

Dávkování ivermektinu je v humánní i veterinární medicíně v podstatě stejné, protože se uvádí na hmotnost člověka nebo zvířete. Potřebná dávka pro koně je samozřejmě mnohem větší než pro člověka, ale dávkování je podobné. Zmíněný stonásobek běžné dávky se předpokládám váže k něčemu jinému - a to sice k faktu, že k dobrému účinku ivermektinu proti koronaviru bylo v experimentu na tkáňových kulturách nutno použít výrazně vyšších koncentrací než lze normálně dosáhnout v tkáních člověka po běžné nebo i vyšší podané dávce tohoto léku.

Co o léku a jeho účincích tedy víme?

Víme, že výborně funguje na některé konkrétní parazity. Jsou očekávání, že by mohl být úspěšný při léčbě malárie a v experimentálních laboratorních výzkumech byl popsán i antivirový účinek, včetně koronaviru. Ale je potřeba říci, že mezi úspěšným experimentem a možným klinickým použitím je obrovský rozdíl.

A naprostá většina skvělých laboratorních výsledků nikdy nedojde ani do fáze klinických zkoušek. Ne proto, že bychom o výsledky nestáli, ale proto, že úspěšný výsledek v laboratoři neznamená i úspěšný účinek při léčbě. A toto je právě problém ivermektinu. Lék je skvěle klinicky úspěšný proti parazitům, ale proti virům je úspěšný pouze v laboratoři. Žádná klinická studie zatím léčebnou úspěšnost ivermektinu proti covidu jasně bohužel neprokázala.

Bylo by úžasné mít v ruce fungující a bezpečný lék. Realita je ale taková, že podle všeho se ivermektin zařadí do dnes již velké skupiny nepotvrzených nadějí v léčbě covid-19, podobně jako například remdesivir nebo isoprinosin. Remdesivir také funguje jen za určitých podmínek.

Za jakých podmínek?

Zdá se, že největší efekt má u těch pacientů, kteří se zhoršují, ale jejichž orgány nejsou ještě těžce poškozeny. Jinými slovy se nesmí podat pozdě, ale ani moc brzy. Princip jeho účinku je, že brání množení viru v buňkách. Takže může účinkovat ve fázi masivního množení viru v těle člověka, u kterého to jeho imunitní systém nedokázal zastavit sám. A určitě už nebude fungovat ve fázi, kdy tím hlavním problém pacienta již není samotný virus, ale komplikace jako následky jeho přítomnosti, to znamená příliš velká obranná reakce a mikrotrombózy orgánů. Vše by se vyřešilo, pokud bychom byli předem schopni poznat, u kterých pacientů bude mít covidová infekce lehký průběh a u kterých těžký. Jenomže to bohužel nedokážeme.

Co říkáte na experiment kardiologa Michala Rezka, primáře kardioangiologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny, který podal ivermektin svým pacientům (30 pacientů s koronavirem) a tvrdí, že se vyléčilo více lidí, než by se vyléčilo bez tohoto léku. Je to průkazné? Co je na tom experimentu špatně?

Problém je v tom, že alespoň jak je to v médiích prezentováno, se nejedná o experiment. Lék byl několika pacientům podán a do médií je vzápětí prezentováno, že funguje. Ne sice, že zázračně, ale všichni se zlepšili. Nikdo neumřel. Máme lék proti covidu, aleluja! Omlouvám se primáři Rezkovi, jestli to bylo jinak, ale tohle není žádný experiment, to je pouhá dojmologie. Nevíme, jestli by se pacienti nezlepšili i tak, nebo jestli naopak u nich nebyl průběh horší, než kdyby lék nedostali.

Proto se ptám, jaký je stav pacientů za měsíc? Není třeba stav pacientů po měsíci horší, protože to už se třeba se zpožděním projevily i nežádoucí účinky léku? Prohlašovat po několika podáních, že lék funguje a nemá nežádoucí účinky, co na to říct? Je těžká a stresující doba, zvláště v intenzivní péči, takže je strašně snadné podlehnout přesvědčení, že jsem to konečně vyřešil, ale přání je tady asi otcem myšlenky. A znovu říkám, že bohužel.

Abychom mohli o jakémkoli léku říci, že funguje, musíme ho testovat standardním postupem, abychom vyloučili všechny ostatní faktory, které by mohly náhodně výsledky ovlivnit. Pozitivně i negativně. Proto se dělají studie na velkém počtu pacientů, randomizované a s kontrolní skupinou, která dostala pouze placebo. Vlastně se ani nezkoumá, jestli lék funguje, ale jestli funguje lépe než placebo, protože placebo má vždy pozitivní účinek.

Nicméně můžete vyloučit, že by ivermektin na koronavirus nebyl účinný?

To nemůžeme. Ale ani nemůžeme jakkoli říct, že účinný je. A tady je asi ten základní problém, kdy veřejnost nechápe, jak mohou lékaři podávání ivermektinu odmítat, když se přeci jedná o lék, který se používá roky a nemá moc nežádoucích účinků, takže to nejhorší, co se může stát, je, že nebude fungovat. Jenže takto jednoduchý pohled je bohužel velký a nebezpečný omyl.

V čem?

Ten hlavní omyl je v předpokladu, že podání ivermektinu je bezpečné. Ano, je, ale pokud jím léčíte parazitární onemocnění. Říční slepota je problém především rovníkové Afriky. Miliony pacientů, kteří ivermektin v minulých letech bez větších komplikací dostali, protože měli parazitární onemocnění, tedy s vysokou pravděpodobností neměli civilizační choroby typu obezity, cukrovky nebo hypertenze ani jiná závažná onemocnění, nebylo jim 65 let a víc, ale především neonemocněli covidem-19.

O ivermektinu víme, že může poškozovat játra, ledviny nebo nervový systém (tak koneckonců parazity zabíjí). A v této souvislosti vůbec netušíme, co tyto možné toxické účinky ivermektinu udělají u pacienta s probíhající covidovou infekcí, u které, při těžkém průběhu, hrozí poškození plic a dalších orgánů včetně mozku a jater. Takže v situaci, kdy nemáme žádné relevantní důkazy, že lék vůbec funguje, a současně nevíme, jestli nemůže poškozovat, tak ho s výjimkou přísně vymezeného, kontrolovaného experimentálního výzkumného podání pacientům dávat nebudeme. To je naprosto základní princip - nepoškozovat.

Tudíž pokud by některé pracoviště chtělo, za naprosto standardních podmínek klinického výzkumu, lék zkoumat, možné to je. Ale nelze ho pouze v dobré víře rovnou nasadit jako možnou léčbu.

Politici ivermektin spíše prosazují. Proč prosazují podle vás něco, co ještě není dostatečně prozkoumané?

Protože se snaží ze sebe udělat spasitele. Za ten rok žití se strachem z covidu se samozřejmě spousta lidí bojí. O sebe, o své blízké a okolo sebe vidí spíše beznaděj. A najednou náš premiér, navíc jako jediný na světě, zařídil, že odteď budeme umět covid vyléčit. Je strašné, že tato falešná naděje a strach jsou zneužity pro politickou kampaň. Anebo si opravdu myslí, že léčbě covidu rozumí lépe než naprostá většina lékařů na celém světě, kteří tento lék odmítají? Vlastně nevím, co je horší.

Každopádně ministr zdravotnictví Jan Blatný je spíše proti. V Otázkách Václava Moravce v neděli řekl: „Očekávání pravděpodobně nebude naplněno. Není to lék primárně na koronavirus. (…) Já bych si ivermektin nevzal a ve chvíli, kdy bych jako lékař uvažoval o použití, postupoval bych podle protokolu. Lék je na koronavirus používán v několikanásobně zvýšených dávkách a může poškodit játra.“ Souhlasíte s jeho vyjádřením?

Ano, souhlasím. Ani já bych si ivermektin na léčbu covidu nevzal a stejné doporučení bych dal i všem ostatním. Je nepochopitelné, že do takto odborného problému vstupuje politika. Že premiér ze svého vlastního rozhodnutí nechá nakoupit tisíce dávek něčeho, o čem je jako jediný přesvědčen, že to funguje, a dokonce nutí lékaře, aby to začali předepisovat! Když je to tedy tak úžasný lék, tak proč se už dávno nepoužívá všude po celém světě?

Co říkáte na tvrzení, že se ivermektin nepoužívá, protože je údajně moc levný a není to tak ekonomicky výhodné pro farmaceutický průmysl ani pro lékaře?

To je přece naprosto absurdní konspirace, které nemůže věřit ani naprostý hlupák. V situaci zcela přetížené intenzivní péče, kdy lékaři denně řeší problém s vyčerpanou kapacitou lůžek, zdravotních sester i svou, že bychom odmítli fungující lék? Takovou hloupost může říct nahlas nebo napsat opravdu jenom úplný idiot. Pardon.

Proč se podle vás akademici nehrnou do studií ivermektinu pro covid nemocné pacienty? Nevěří mu? Nebo nejsou peníze?

Protože doposud dostupná data nedávají reálnou naději na úspěch. Síly jsou napnuty jiným směrem, který se zdá mnohem účelnější. Ale určitě to není otázka peněz. To spíše naopak. Kdyby se zdálo, že lék může fungovat, byly by to právě farmaceutické firmy, které by do výzkumu okamžitě daly peníze.

Je omyl si myslet, že cílem farmaceutického průmyslu jsou hlavně drahé léky. Ty dostane relativně málo pacientů. Ale mít k dispozici lék, bez nákladného vývoje, který nestojí moc, takže ho může snadno dostat každý pacient, který ho potřebuje, a těch pacientů jsou stovky milionů, tohle je zlatý farmaceutický grál. Takže pro konspirátory, jestli by někdo stál o masivní používání ivermektinu, jsou to právě farmaceutické firmy.

Ale i jeho výrobce dává od proticovidového použití ivermektinu ruce pryč, takže ten důvod bude opravdu asi v tom, že funguje skvěle na parazity, ale na koronavirus moc ne. A hlavně že nemůže ručit za jeho bezpečnost v této indikaci.

Jaký je podle vás postoj veřejnosti, myslím obyčejných lidí, k tomuto léku? Vyžadují ho? Řekl jste, že již jsou náznaky, že lidé chtějí i podávat žaloby, pokud lék nepodáte.

Ano, vyžadují. Již se setkáváme se situacemi, že ho příbuzní pacientů v těžkém stavu nějakou vlastní cestou seženou a přinesou do nemocnice. A po nás chtějí, abychom ho pacientovi podali. Chápu to, každý chce pro svého blízkého udělat maximum. A jestliže se najednou tak masivně mediálně mluví o preparátu, který může zachránit životy, a přitom je skoro neškodný, je jasné, že se této naděje chytají.

Bohužel falešné naděje, která je vzbuzena nekompetentními lidmi. Je dnes někdy i pro odborníky velmi těžké se zorientovat, co je a co není pravda. Abychom právě předešli chybnému vyhodnocení všech dostupných údajů, včetně rozpoznání těch falešných, proto se v medicíně řídíme především prokazatelnou evidencí a ne našimi přáními a dojmy. Škoda, že to tak nedělá i naše vláda, už rok by se nám žilo mnohem líp.

Co říkáte ale na argument lidí, že je tu světová pandemie, stav nouze a tento lék, byť není dostatečně ověřený, se jeví jako šance pro lidi nemocné koronavirem?

Že šance je jen jedna strana mince, ta druhá je riziko. A že v moderní medicíně, i při světové pandemii, musí šance na úspěch být vždy významně větší než riziko poškození pacienta. V případě ivermektinu velikost rizika pro pacienty s covidem-19 neznáme, může být vysoké nebo nízké, ale šance je každopádně malá. Za této situace je tudíž nasazení nevyzkoušené léčby vysoce rizikové a neetické. Léčba podle důkazů a ne podle domněnek, to je přesně rozdíl mezi současnou moderní medicínou a minulostí. To je ten hlavní důvod, proč je dnes medicína o tolik úspěšnější, než byla dříve. Proč dokážeme vyléčit onemocnění a stavy, na které se dříve umíralo.

Co říkáte na to, že si lidé lék snaží shánět přes černý trh a aplikovat si ho bez lékařského dohledu? Jaké následky to může mít?

Pro některé pacienty i těžké. Každý lék má svou toxickou stránku a jeho užití musí být vždy s rozmyslem. Týká se to paralenu i ivermektinu. A znovu je potřeba všem říci, že máme představu o nežádoucích účincích u léčby lidí, kterým byl ivermektin podán proti parazitům, ale že vůbec nevíme, co to může udělat u lidí, v jejichž těle se množí koronavirus.