Hlavní obsah

Jediné hlasování, které rozhodne o Hamáčkovi

Foto: Profimedia

Schopný stratég by dokázal Babišovy plány překazit. Ale Hamáček není Gross, říkají v ČSSD.

Reklama

19. 11. 6:00

Chudým brát a bohatým dávat. Takové jsou výsledky spolupráce ČSSD s Andrejem Babišem v roli premiéra.

Článek

Většina politiků jednou prožije Waterloo, drtivou porážku, ze které se už nevzpamatuje.

Na vicepremiéra Jana Hamáčka čeká pravděpodobně ve čtvrtek dopoledne, když Sněmovna bude hlasovat o zrušení superhrubé mzdy.

Verdikt poslanců definitivně ukončí první a zároveň poslední revoltu, při níž se předseda ČSSD pokusí zbavit své závislosti na šéfovi hnutí ANO.

První dějství se odehrálo 28. srpna na vládní tiskové konferenci.

Andrej Babiš společně s Janem Hamáčkem tehdy představili plánované změny v daních a dávkách. Z dílny sociální demokracie šlo o tzv. rouškovné, tedy jednorázový příplatek důchodcům ve výši pěti tisíc korun, Babiš jménem ANO oznámil zrušení superhrubé mzdy a zavedení nové, patnáctiprocentní sazby daně z příjmu. Bude ji platit každý, pouze u příjmů nad 140 tisíc měsíčně se sazba zvýší na 23 procent. Tehdy Hamáček neprotestoval a na dotaz novinářů bez mrknutí oka připustil, že se snížením daní zvýší schodek o desítky miliard.

Klid zbraní vydržel jen do konce října. Šestadvacátého odeslal premiér do Sněmovny pozměňovací návrh k daňovému zákonu. Podle srpnové dohody s Hamáčkem doporučil sazby u daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Ovšem o den později poslal vicepremiér návrh, ve kterém žádá sazby 19 a 23 procent. Koaliční rada třetího listopadu Babiše s Hamáčkem nesmířila a spor má rozhodnout právě čtvrteční hlasování.

Protinávrh předsedy ČSSD má logiku.

Ministerstvo financí naplánovalo v rozpočtu na rok 2021 schodek 320 miliard. Snížení sazby daně z příjmu podle Babiše způsobí další výpadek 88 miliard, přitom většinu ztráty ponese státní rozpočet.

Tak velké zadlužení si podle rozpočtových expertů ČSSD v čele s prvním místopředsedou Romanem Onderkou nemůže Česko dovolit tím spíše, když Babiš chce zároveň uvolnit rozpočtová pravidla, aby se budoucí vlády mohly zadlužit částkou dva a půl bilionu.

Na první pohled měla Hamáčkova vzpoura šanci. Radikální snížení daní zpočátku podporovala jen Okamurova SPD, se kterou má ANO pouze 97 hlasů. Patnáctiprocentní sazbu žádá tradičně ODS a plán oprášila vlastním pozměňovacím návrhem k daňovému zákonu. Odmítala však bilionové uvolnění rozpočtových pravidel, a proto bylo ještě před týdnem možné spekulovat, že Babišových patnáct procent spadne pod stůl.

Naděje takřka vyhasla minulý čtvrtek, když občanští demokraté ohlásili, že podpoří Babiše, když neprojde jejich návrh. ODS má s ANO dohromady těsnou většinu 101 hlasů.

Šéf ČSSD nejde ve čtvrtek do předem ztracené bitvy. Při složitém hlasování o desítkách pozměňovacích návrhů k daňovému zákonu by schopný stratég uměl Babišův plán překazit.

„Jenže to by dokázal Standa Gross, u Hamáčka pochybuji,“ hodnotí vyhlídky jeden ze sociálnědemokratických pamětníků.

Případná porážka při hlasování o superhrubé mzdě a nových daňových sazbách bude důkazem, že definitivně zkrachovala Hamáčkova politika.

V únoru 2018 nastupoval do čela ČSSD s tím, že trestně stíhaného premiéra Babiše není možné tolerovat, o programu že však je s ANO možné jednat. „ČSSD je strana, která se chce zaměřit na výdaje i příjmy státního rozpočtu,“ vysvětlil Hamáček svou motivaci pomoci změnami v rozpočtu chudým rodinám.

V červnu však už přestal vadit Babiš na místě premiéra. V listopadu ho ČSSD dokonce podržela v premiérském křesle při aféře s únosem jeho syna.

Naděje na programovou spolupráci vzaly za své, když Babiš navrhl patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu. Přenáší daňovou zátěž z bohatých na chudé a současné rozdíly v příjmech se zvětší.

To je pravý opak cílů, se kterými sociální demokracie do vlády vstupovala. ČSSD, která se v průzkumech pohybuje na hranici volitelnosti, ještě může kvůli tomu vystoupit z koalice. Tak razantní opatření ale těžko čekat před sjezdem odsunutým kvůli covidu na 9. duben.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené