Hlavní obsah

Česko na cestě k řeckému scénáři? Nesmíme zaspat, varuje ekonom

„Současná dráha státního dluhu je dlouhodobě neudržitelná, strategie, jak se vrátit do normálu, chybí,“ varuje ekonom David Marek. (Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy)

Reklama

29. 10. 11:50

„Letošek znamená pro ekonomiku čtyři ztracené roky vývoje,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Současná dráha státního dluhu je podle něj neudržitelná.

Článek

Jak se díváte na navrhované rozvolňování rozpočtových pravidel?

Teď je opravdu potřeba využít fiskální politiku jako nástroj, který pomůže ekonomice, ale ruku v ruce s tím musí přijít plán na konsolidaci. Poté, co se vyrovnáme s pandemií, musíme mít plán, co s veřejnými financemi v letech 2021 a dál, protože ta současná dráha státního dluhu je dlouhodobě neudržitelná. Takže ano, teď pomozme ekonomice i přes vysoké deficity, ale mějme strategii, jak se vrátit do normálního, stabilního stavu.

Má vláda tuto strategii?

Pokud vím, tak si Poslanecká sněmovna vyžádala vypracování takovéto strategie, ale prozatím žádný takový materiál nevznikl. Možná se na něm pracuje, ale zatím si myslím, že ještě oficiálně neexistuje.

Kam se současná dráha státního dluhu může dostat?

Už v letošním roce se můžeme dostat s dluhem vládního sektoru ze 30 procent na konci loňského roku na 40, možná dokonce až 45 procent HDP na konci letošního roku. V příštím roce se podle návrhu státního rozpočtu příliš šetřit nemá, a když se nebude ekonomická situace vyvíjet příznivě, můžeme poměrně snadno přelézt i hranici 50 procent HDP. Tady už se začínáme blížit k hodnotám, které pro ekonomiky našeho typu nemusí být zcela bezpečné.

K řeckému scénáři je daleko

Co by hrozilo?

První je většinou zdražení financování státního dluhu. Zkrátka pokud se dostáváte do skupiny zemí, které už nejsou nejbezpečnější, musíte platit i vyšší úroky za dluhopisy, jež vydáváte, za peníze, které si půjčujete. Komplikovalo by nám to způsob budoucího snižování veřejného dluhu. Když máte vyšší úroky, tak se to zkrátka dělá draze a obtížněji.

Hrozí, že by Česko mohlo dopadnout jako Řecko?

K řeckému scénáři máme zatím opravdu velmi daleko. Řecko se dostalo na několikanásobně vyšší poměry dluhu vůči HDP, než je aktuálně Česko, ale… Ono je to podobné jako s pandemií, nesmíte si nechat utéct začátek. I teď v době, kdy máme nízkou úroveň zadlužení, je potřeba být zodpovědný a držet se v dobré kondici.

Jak jsme na tom ve srovnání s okolními státy?

Česká republika má jeden z nejnižších poměrů dluhu vůči hrubému domácímu produktu v celé Evropě. Ta naše výchozí situace je docela dobrá a také to nás opravňuje k tomu, abychom se snažili opravdu použít fiskální politiku k tomu, abychom pomohli firmám, které v té druhé vlně už jsou opravdu finančně značně vyčerpané. Měli bychom se inspirovat Německem, případně Spojenými státy, kde ty fiskální stimuly jsou násobně větší, než prozatím byly v České republice.

Rozpočet počítá s deficitem 320 miliard pro příští rok. V tom ale není zahrnuto případné zrušení superhrubé mzdy. Bude vyšší?

Myslím, že by bylo opravdu dobré vlastně navrhovat rozpočet až poté, co budou zahrnuty opravdu všechny položky. Dodatečně měnit rozpočet v průběhu roku je zbytečná komplikace. Pokud už teď vláda ví, že bude chtít měnit některé parametry daňového systému, potom by měla být i připravena varianta rozpočtu, která už toto bude zohledňovat.

Jestli to bude 320 miliard korun, nebo více, to při té současné nejistotě je obrovsky těžké zodpovědět, ale myslím si, že ještě v příštím roce budou následky té současné pandemie natolik citelné a budou natolik sužovat českou ekonomiku, že se asi vysokému deficitu nevyhneme.

Můžeme přijít až o osm let

Jak moc a na jak dlouho tato pandemii Česko poznamená? Jak dlouho se bude ekonomika vzpamatovávat?

Uvidíme, jak dlouho ta současná krize a recese bude trvat. Výsledky za letošní rok se ale už dají tušit, čeká nás pokles mezi osmi až deseti procenty HDP. Za normálních okolností je to zhruba takový objem, který jsme schopni si, v uvozovkách, vydělat někdy za tři nebo čtyři roky. Takže letošní rok znamená až čtyři ztracené roky dalšího vývoje.

Otázka je, jestli se dokážeme na příští rok připravit a nepodstupovat zbytečné karantény a omezení. Pak by mohlo přijít silné oživení, které by mohlo nemalou část letošních škod smazat. Možná bychom se za tři čtyři roky mohli dostat na úroveň, na níž jsme byli na konci roku 2019. Pokud ovšem nebudeme připraveni, bylo by to vyrovnání se s těmi ztrátami opravdu dlouhé.

My máme v záloze i jeden scénář, který počítá s další recesí i v roce 2021 – pak bychom mohli přijít o pět až osm let dosavadního ekonomického vývoje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené