Hlavní obsah

Johnsonovo „Get brexit done“ se začíná plnit. Zákon jde dnes do sněmovny

Foto: Profimedia.cz

Staronový britský ministerský předseda Boris Johnson.

Reklama

20. 12. 2019 7:26

Britský parlament bude odpoledne hlasovat o zákonu o rozvodové dohodě s EU, nová vláda předloží Dolní sněmovně takzvaný prováděcí zákon. Hlasování by neměly provázet žádné překážky – premiérova Konzervativní strana totiž po předčasných volbách drží v parlamentu potřebnou většinu. Stávající termín brexitu, 31. leden 2020, se tak pravděpodobně již nezmění.

Článek

Konzervativci v čele se staronovým britským premiérem Borisem Johnsonem minulý čtvrtek suverénně vyhráli předčasné volby do Dolní sněmovny. Ziskem 365 křesel si zajistili pohodlnou osmdesátimandátovou většinu.

Johnsonovi tak už nic nebrání v dokončení svého „Get brexit done” plánu, tedy dotáhnout brexit do zdárného konce. Dokázat to bude moci v pátek odpoledne, kdy bude dolní komora britského parlamentu schvalovat brexitovou dohodu. Tu se mu s Evropskou unií podařilo vyjednat letos v říjnu.

Johnson tak může očekávat úspěch na rozdíl od své předchůdkyně Theresy Mayové. Ta se s parlamentem nedokázala shodnout na podobě smlouvy – její návrh britská Dolní sněmovna třikrát odmítla.

Pokud se očekávání naplní a Dolní sněmovna zákon schválí, musí ještě putovat do Sněmovny lordů. Tam se ale nedostane dříve než po vánočních prázdninách, které končí 6. ledna. Poté zákon s případnými připomínkami znovu proberou poslanci v Dolní sněmovně a nakonec dá souhlas královna.

Brexitovou dohodu musí ještě schválit Evropský parlament, což by se mohlo stát v týdnu od 13. ledna.

Zákaz prodloužení přechodného období

Britský premiér chce navíc rozvodovou dohodu rozšířit o pasáž týkající se takzvaného přechodného období, které má začít s odchodem Británie z EU a trvat má do konce příštího roku. Během něj budou ve Spojeném království nadále platit unijní pravidla, Britové už na ně ale nebudou mít žádný vliv. Podle současné dohody mezi Londýnem a Bruselem je možné přechodné období jednou prodloužit až o dva roky, nová část zákona by ale toto období zakazovala prodloužit.

Británie by s Evropskou unií měla do konce roku 2020 vyjednat veškeré dohody o budoucích vztazích, především těch obchodních. Vláda tím chce podle agentury Reuters vyvinout tlak na evropskou sedmadvacítku, aby s Británií uzavřela souhrnnou dohodu o volném obchodu. Podle kritických hlasů, které zaznívají nejen z Bruselu, ale 11 měsíců na vyjednání tak komplexní dohody nemůže stačit.

Jakoukoli smlouvu musí ratifikovat nejen parlament v Británii a Evropský parlament, ale i národní zákonodárné sbory všech 27 členských zemí EU. V případě, že by se obchodní dohodu nepodařilo během 11 měsíců vyjednat, musely by Británie a EU obchodovat na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Konec ministerstva pro brexit

Pokud Británie opravdu vystoupí z Evropské unie k 31. lednu, zanikne i tamní ministerstvo pro brexit v čele se Stephenem Barclayem. Pár dní po předčasných volbách to oznámil premiér Boris Johnson.

Ministerstvo zřídila v roce 2016 tehdejší ministerská předsedkyně Theresa Mayová v reakci na výsledky referenda. Nynější kabinet hodlá podle vyjádření mluvčí předsedy vlády pomoci zaměstnancům s hledáním nové práce.

Johnson se chystá místo ministerstva pro brexit vyčleněním z vnitra zřídit ministerstvo pro hranice a přistěhovalectví. Zároveň má v plánu spojit ministerstvo mezinárodního obchodu s resortem obchodu a energetiky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované