Hlavní obsah

Jourová bude mít s Polskem nejspíš hodně práce, Kaczyński chystá zjednodušit zatýkání poslanců

17. 9. 2019
Foto: Prawo i sprawiedliwość

Předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński.

Pokračování změn soudnictví, centralizace, oslabení parlamentu, snadnější trestní stíhání zákonodárců, soudců a zákon o novinářích. Takové změny avizuje polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost, pokud se jí podaří vyhrát říjnové parlamentní volby, což je podle dosavadních průzkumů téměř jisté.

Článek

Další štědré sociální programy, 13. a 14. důchody i výrazné zvýšení minimální mzdy. To jsou hlavní předvolební taháky strany Právo a spravedlnost (PiS), které popisuje na 232 stranách svého volebního programu.

Polský model blahobytu

Dokument s názvem Polský model státu blahobytu ale obsahuje i pasáže, jež by mohly zajímat českou nominantku na eurokomisařku Věru Jourovou. Ta bude mít totiž na starosti evropské hodnoty a transparentnost, se kterými mělo Polsko podle Evropské komise v posledních letech problém. Vládnoucí strana přitom hodlá ve změnách politického i právního systému pokračovat ještě v ostřejším kurzu než dosud.

„Není to proti demokracii, svobodě a vládě práva, je to pro svobodu, demokracii a vládu práva,” hřímal v sobotu předseda strany Jarosław Kaczyński, formálně pouhý poslanec, de facto nejdůležitější polský politik.

Komentoval tak rozbouřenou debatu o některých pasážích programu jeho strany. Ty nejkontroverznější se týkají omezení imunity poslanců a senátorů. Jejich trestní stíhání, zadržení nebo zatčení by měla být jednodušší.

Foto: Prawo i sprawiedliwość

Předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński na jedné ze stranických předvolebních konferencí.

Návrh na stíhání poslance dosud mířil k šéfovi Sejmu, tedy předsedovi sněmovny, odtud do polské obdoby mandátového a imunitního výboru a pak přímo před 460 poslanců, kteří rozhodují o tom, zda svého kolegu vydají. Vše je podrobně popsané v polské ústavě.

Všemocný prokurátor

Strana PiS teď plánuje změny. O zadržení či zatčení poslance má daleko volněji rozhodovat generální prokurátor, tedy nejvyšší státní zástupce. Tím je v současnosti ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Jeho rozhodnutí by pak potvrzoval místo parlamentu nejvyšší soud, který se přitom vláda snažila radikálně personálně obměnit k obrazu svému – narazila ale na odpor občanské společnosti a Evropské komise, a část svých reforem tak musela pozměnit.

„Dva senáty nejvyššího soudu jsou pod úplnou kontrolou současné vlády, protože byly zvoleny zpolitizovanou soudcovskou radou. Poslanci by čelili inkvizičnímu procesu, rychle by přišli o imunitu. Ta má chránit poslance opozice, aby je nebylo možné hnát před soudy pod politickým tlakem,” říká Seznamu právník Michał Wawrykiewicz z iniciativy Svobodné soudy vystupující proti změnám, které konzervativci prosazují.

Foto: Prawo i sprawiedliwość

Premiér Mateusz Morawiecki (zády) gratuluje ministru spravedlnosti a generálnímu prokurátorovi Zbigniewu Ziobrovi, který ustál hlasování o nedůvěře.

Roli nejvyššího soudu považuje za problematickou i právník a programový ředitel nevládní Nadace ePaństwo Krzysztof Izdebski. „Normálně bych zapojení nejvyššího soudu považoval za dobrý nápad, ale mám k němu výhrady kvůli způsobu jmenování jeho soudců, které volí soudcovská rada závislá na vládě. Na papíře to vypadá dobře, ale v praxi to znamená riziko,” napsal aktivista redakci.

Rozhodnutí o zadržení či zatčení poslance bude muset generální prokurátor předem představit vedení Sejmu a příslušnému výboru, který se v případě pochybností bude moci obrátit na ombudsmana nebo všechny poslance. Poslanci přitom dosud rozhodovali o trestním stíhání v každém případě.

Politolog Varšavské univerzity Tomasz Słomka v té souvislosti mluví o utahování šroubů a důvodu pro nervozitu opozice. „Omezení imunity, zvlášť materiální (tedy vztahující se na samotnou práci zákonodárce), je nebezpečím pro opozici. Očekával bych jasnou deklaraci, že materiální imunita zůstane, v programu ale napsaná není,” řekl politolog Seznamu.

Soudci a prokurátoři bez imunity

Změna se ale netýká jen zákonodárců: o imunitu mají přijít soudci a prokurátoři. Rozhodovat bude opět generální prokurátor, o jejich zadržení pak už zmíněný nejvyšší soud.

Další změny v soudnictví chce prý PiS konzultovat s Evropskou unií, uplatňovat přitom hodlá princip, že nejvyšším zákonem v zemi je ústava. Její změny má pak konzultovat s ústavní soudem – jenže ten dlouhodobě čelí kritice kvůli tomu, že si ho strana po vítězných volbách v roce 2015 personálně podmanila. Sama předsedkyně soudu doma často hostí Jarosława Kaczyńského.

„Budou se chtít vrátit k hluboké reformě systému soudů tím, že přeorganizují jejich práci. Například díky změně názvů soudů budou mít volnou ruku k ověřování soudců, kteří se staví k narušování jejich nezávislosti,” odhaduje Krzysztof Izdebski.

Právník Wawrykiewicz o konzultacích s EU pochybuje. „Nevěřím tomu. Ve vztahu k EU to bude buď stejné jako doteď, případně horší: konfrontační jednání polské vlády, které bude končit intervencí Evropské komise,” myslí si.

Zákon o novinářích

Změny ve stejném kurzu budou pokračovat i podle politologa Słomky. „Podle vlády ještě není vyřešená otázka médií, jejich nacionalizace. Obávám se, že výsledek bude vypadat podobně jako v Maďarsku,” naráží Słomka na další bod z programu PiS.

Politici doteď hovořili o potřebě „repolonizace” a „dekoncentrace” velkých soukromých médií. De facto by to znamenalo, že by stát na základě speciálního zákona vykoupil média, jejichž majitel má velký podíl na trhu. Vládnoucí strana se vůbec netajila tím, že by šlo o krok proti mediálním domům se zahraničními vlastníky, které jsou kritické k vládě.

Nově je v programu zapsáno přijetí zvláštního zákona, který by definoval, kdo je novinář a kdo není. Vzniknout by měla i profesní komora dohlížející na standardy práce a posuzující etičnost článků a reportáží.

Při vysokém stupni polarizace a politizace polských médií si však jde nezávislost samosprávy představit jen velmi obtížně, myslí si právník Wawrykiewicz: „Je to další profese, která má být zpacifikovaná a podřízená současné vládě. Zákon by měl určovat, co novinář může a co ne.”

„Po polských volbách bude mít hodně práce,” uzavírá politolog Słomka s narážkou na nové portfolio české komisařky Věry Jourové v Evropské komisi a pravděpodobnou výhru Jarosława Kaczyńského. Jeho straně průzkumy přisuzují zisk až 45 procent hlasů. Volby se konají za necelý měsíc.

Foto: Seznam.cz

Volební preference podle modelu agentury Instytut Pollster pro deník Super Express

Doporučujeme