Hlavní obsah

Kaczyńského nelegálně sledovala tajná služba, píše polský týdeník

Foto: Tygodnik Wprost, Seznam.cz

Týdeník Wprost píše o možném sledování Jarosława Kaczyńského.

27. 1. 15:33

Údajné sledování Jarosława Kaczyńského ještě v době, kdy byla jeho strana v opozici. Takové téma do polské politiky, a tím pádem i do našeho Středoevropského deníku, vnesl týdeník Wprost. Sledujeme i výsledky zemských voleb v rakouském Burgenlandsku, ve kterých se zadařilo sociální demokracii, i testování provozu opožděného nového berlínského letiště.

Článek

Sledování polských konzervativců?

Nelegální sledování a odposlechy. Metody, které měla podle týdeníku Wprost použít polská civilní kontrarozvědka ABW proti Jarosławu Kaczyńskému. Dnešního nejmocnějšího polského politika údajně nelegálně sledovala tajná služba v době, když byla jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) ještě v opozici. Konzervativci vystřídali koaliční vládu Občanské platformy a lidovců po vítězství ve volbách na podzim 2015. Sledování se mělo týkat i dalších politiků strany PiS.

Foto: Profimedia.cz

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński.

Týdeník Wprost v aktuálním čísle píše, že věc jako možné překročení pravomocí vyšetřuje regionální prokuratura v Krakově. Vyšetřování probíhá už od listopadu 2015, zpráva o možném sledování Kaczyńského je ale nová. Wprost cituje zdroj blízký službě ABW. Týdeník už o nelegálním sledování několika politiků psal před pěti lety.

Začaly testy nového letiště v Berlíně. O 9 let později

Po 13 letech výstavby, včetně 9 let zpoždění způsobeného chybami ve stavbě a protipožární ochraně, začaly v pondělí testy nového letiště Berlín-Brandenburg. Podílí se na nich 20 tisíc dobrovolníků. Simuluje se odbavování cestujících, přeprava zavazadel. Test se bude opakovat každé pondělí až do poloviny října. O dva týdny později se má letiště konečně otevřít a nahradit letiště Tegel a Schönefeld.

Foto: Profimedia.cz

Testování provozu nového berlínského letiště.

Vůbec nejrušnějším letištěm v Německu loni zůstalo to ve Frankfurtu nad Mohanem. Podle dat Pracovního sdružení německých dopravních letišť (ADV) přepravilo na 70 milionů cestujících. Čísla také ukázala, že v Německu od roku 2018 klesá počet pasažérů vnitrostátních a evropských letů. V roce 2019 jich bylo meziročně o téměř dvě procenta míň.

Pokud vás jako důvod napadá ochrana životního prostředí a ekologické kampaně proti emisím, které se podílejí na změnách klimatu, jste podle ADV vedle. Hlavním důvodem jsou totiž stávky v leteckých společnostech, snižování počtu linek i zpomalení hospodářství a ceny ropy.

Foto: Profimedia.cz

Letiště Berlín-Brandenburg se má po letech zpoždění otevřít letos v říjnu.

V Burgenlandsku uspěla levice

První úspěch rakouských sociálních demokratů (SPÖ) po dlouhé době. Rakouské levici se podařilo s téměř 50 procenty vyhrát zemské volby ve spolkové zemi Burgenlandsko na východě Rakouska. Absolutním vítězem se stal bývalý sociálnědemokratický ministr obrany Hans Peter Doskozil (v tweetu na fotce s předsedkyní strany Pamelou Rendiovou-Wagnerovou), který dostal 57 000 preferenčních hlasů. Lidovce kancléře Sebastiana Kurze volilo 30,6 procenta lidí.

Necelých 10 procent dostali v zemských volbách nacionalističtí Svobodní. Slabý výsledek spustil přestřelku mezi bývalým a současným předsedou strany. Exšéf FPÖ Heinz-Christian Strache z porážky obvinil současného předsedu strany Norberta Hofera. Ten pak na Twitteru reagoval snímkem Stracheho z kompromitující nahrávky z ostrova Ibiza, která stranu silně poškodila a byla důvodem pádu první vlády Sebastiana Kurze.

Slovenské průzkumy

Na Slovensku vyšel další průzkum volebních preferencí. Důležitější než přesná čísla jsou ale trendy. Směr Roberta Fica je sice první, už v několikátém průzkumu je ale pod hranicí 20 procent. Druhé místo už poněkolikáté patří fašistům mířícím ke 13 procentům. Za kotlebovci je pak pět až šest opozičních stran odstupňovaných zhruba po jednom až dvou procentních bodech. V parlamentu by mohlo zasednout až devět stran.

Ať bude vláda jakákoli, je jasné, že se bude rodit velmi těžce. Důležitou roli v tom bude mít i prezidentka Zuzana Čaputová. V médiích se už spekuluje o ústavních zvyklostech pověřit sestavováním kabinetu vítěze voleb.

Lupiči ve vile nobelistky

V noci ze soboty na neděli se někdo vloupal do vratislavského domu polské spisovatelky Olgy Tokarczukové. Ta je čerstvou nositelkou Nobelovy ceny za literaturu. Podle lokálních médií uloupili zloději hotovost v různých měnách, bulvární Fakt píše o v přepočtu 120 000 korunách. Policie zatím nepotvrdila, že jde o dům Tokarczukové. Spisovatelka je v současnosti v zahraničí.

Foto: Profimedia.cz

Oceňovaná polská spisovatelka Olga Tokarczuková.

75. výročí osvobození Osvětimi

Přesně před 75 lety osvobodila Rudá armáda německý nacistický vyhlazovací tábor Osvětim, svět si tak 27. ledna připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holokaustu.

Poláky organizované připomínky se v Osvětimi v pondělí odpoledne zúčastní na 3000 hostů, mezi nimi 200 přeživších holokaust a také představitelé desítek států. V plánu jsou projevy čtveřice přeživších. Z politiků má promluvit jen polský prezident Andrzej Duda. Ten nedávno nejel na připomínku obětí holokaustu do Izraele. Akci v době ostrého polsko-ruského sporu o výklad historie 2. světové války považoval za zpolitizovanou.

Kočner je v Pezinku už jako doma

Po dvou týdnech hlavního líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové stanul v pondělí Marian Kočner znovu před soudem. Mříže tak znovu na pár hodin vyměnil za blesky fotoaparátů před Specializovaným trestním soudem v Pezinku. Pokračuje totiž proces v kauze padělání směnek televize Markíza, ve které Kočner figuruje společně s bývalým šéfem Markízy a exministrem hospodářství Pavlem Ruskem.

Foto: Profimedia.cz

Marian Kočner se u soudu zdraví se svým obhájcem Markem Parou.

Znalkyně v pondělí u soudu řekla, že podpis na směnkách, na jejichž základě Kočner požadoval po Markíze 1,7 miliardy korun, může pocházet z pozdější doby než z let 2000 a 2001, jak tvrdí obžalovaní.

Místo varšavské kanceláře podkarpatský trh?

Polská Občanská platforma o víkendu vyměnila předsedu. Největší opoziční stranu, která vládla v letech 2007–2015, nově vede poslanec a někdejší ministr spravedlnosti Borys Budka. Zvítězil hned v prvním kole s podporou 79 procent. Dosavadní předseda Grzegorz Schetyna už nekandidoval, zkušený zákulisní politik ztrácel podporu ve straně setrvale minulý rok, kdy se opozici nedařilo oslovovat voliče. Kandidát, kterého Schetyna podporoval, získal u členů strany podporu jen 11 procent.

Foto: Platfroma Obywatelska

Nový předseda Občanské platformy Borys Budka (uprostřed).

Budka chce být blíž lidem. „Pokud chceme znovu získat důvěru voličů, musíme být mezi nimi. Musíme varšavské kabinety vyměnit za podkarpatský trh nebo lubelskou burzu,” řekl nový předseda pro bulvární list Fakt. Důležitou zkouškou budou pro nové vedení květnové prezidentské volby. Do těch strana posílá místopředsedkyni Sejmu Małgorzatu Kidawovou-Błońskou.

Babiš pro slovenské noviny

Slovenský deník Pravda přinesl rozhovor s českým premiérem Andrejem Babišem. Neurčitě odpověděl premiér na otázku, zda může stoprocentně vyloučit, že by kandidoval na prezidenta. „Vůbec to neřeším. Mám kopu práce jako premiér. Povedu hnutí ANO do dalších voleb, ve kterých chceme znovu výrazně uspět,“ dodal Babiš.

Reklama

Doporučené