Hlavní obsah

Když Češi byli uprchlíky. V Brně ukazují příběhy železné opony

Výstava mimo jiné ukazuje příběhy železné opony. Mluví o ní její kurátor Roman Řezníček. (Video: Markéta Kunclová, Seznam.cz)

12. 11. 21:01

Replika ostnatého drátu, strážní věže nebo původní uniforma Pohraniční stráže. Třicet let od pádu železné opony připomíná výstava v Technickém muzeu v Brně. Představuje i příběhy uprchlíků.

Článek

Neprostupná hranice mezi západní a východní Evropou – železná opona. Při pokusu o její překročení zemřely tisíce lidí. Pojem proslavil v roce 1946 britský premiér Winston Churchill. „Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona,“ pronesl ve fultonském projevu. O dva roky později po komunistickém puči spadla opona i v Československu.

Třicet let od jejího pádu připomíná výstava v brněnském technickém muzeu s názvem Železná opona 1948–1989. „Představí historii opony z pohledu Pohraniční stráže, ale i lidí, kteří se ji pokusili překročit,“ řekl garant výstavy Roman Řezníček.

Expozice je rozdělená do dvou částí. První představuje technická zařízení, která sloužila k zadržování lidí. K vidění je třeba zmenšená replika strážní věže nebo věrné kopie hraničních stěn z padesátých a osmdesátých let. Podle Řezníčka to byla smrtící zařízení. „Do drátěného zátarasu se pouštěl proud o vysokém napětí a v určitém období byl zesílený i protipěchotními minami,“ upozornil.

Další část představuje uniformy používané na státních hranicích. Mimo to i zbraně, odznaky nebo osudy lidí, kteří se státní hranice pokusili překročit. „Zapojili jsme i audiovizuální techniku. Promítáme dobové filmy nebo nahrávky příběhů konkrétních lidí,“ sdělil Řezníček. Návštěvníci výstavy si poslechnou například o úspěšném útěku dvou Slováků, kteří emigrovali přímo z paluby lodi. Vyskočili z člunu do Dunaje a doplavali na rakouský břeh.

Poklady u exilu

Podle spoluautora výstavy Pavla Holmana jsou zajímavé také předměty z části věnované exilu. „Šaty Áji Vrzáňové, ve kterých získala titul mistryně světa v krasobruslení, nebo uniformy a vyznamenání výsadkářů z druhé světové války,“ poznamenal.

Příprava výstavy trvala autorům dva roky. Exponáty zapůjčila řada institucí, kromě českých například i specializované rakouské muzeum ve Freistadtu. Nejsložitější byla doprava železobetonového jehlanu, takzvaného ježka, který sloužil k zatarasování silnic. Váží 400 kilogramů a zvedali ho za pomoci jeřábu.

Výstava končí příští rok v květnu. Podle Holmana si železnou oponu řada lidí nepamatuje a měli by do technického muzea dorazit. „Na rozdíl od jiných výstav nepřipomínáme politické a společenské události, ale technickou stránku ochrany,“ vysvětlil.

Při přechodu státní hranice zahynulo v Československu od komunistického puče do sametové revoluce celkem 282 lidí. Více jak polovina zesnula po střelbě pohraničních strážníků. Počet úmrtí vojáků Pohraniční stráže je téměř dvojnásobný, často umírali při nehodách či po úrazech, někteří spáchali sebevraždu.

Doporučené