Hlavní obsah

KLDR zase porušuje pravidla. Tajně prodává písek a vydělává miliony

Foto: Profimedia.cz

Vůdce KLDR Kim Čong-un.

11. 6. 6:00

Závěry expertů z Organizace spojených národů a dvou nezávislých analytiků z neziskovky C4ADS ukazují na to, že Severní Korea tajně těží, pašuje a prodává písek. Země by tím přímo porušovala sankce, které na ni uvalila OSN.

Článek

Dva zaměstnanci amerického Centra pro pokročilé obranné studie (C4ADS), neziskové organizace zabývající se průzkumem bezpečnostních dat, si v květnu loňského roku všimli poblíž severokorejského města Hedžu něčeho přinejmenším podivného. Poblíž města se shromáždilo kolem stovky lodí.

Lucas Kuo a Lauren Sungová v rámci své práce běžně monitorují provoz v severokorejských vodách. Pchjongjang byl totiž opakovaně obviněn z prodeje uhlí a dalších cenných materiálů ve velkém množství na volném moři, daleko od podezřívavých očí přísných celníků, kteří na vymáhání sankcí dohlížejí.

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrativní snímek.

Severokorejci pak o původu zboží prodaného z „lodě na loď“ lžou. Totalitnímu režimu Kim Čong-una přitom mohou vydělat desítky milionů dolarů. Prodej musí být rychlý a hlavně nenápadný. Dvojici výzkumníků proto velký počet plavidel zarazil.

Nezvyklou situaci začali záhy prověřovat a objevili operaci masivního rozsahu. V tajném prodeji cenného zboží by se podle nich mohlo angažovat až 279 lodí. Místo nelegálních zbraní, drog, padělaných peněz či ohrožených zvířat, což jsou komodity, které KLDR běžně pašuje, je Severokorejci překvapili prodejem zcela jiného zboží. Písku, který se na první pohled zdá naprosto nezávadným.

Severní Koreji bylo v roce 2017 na základě sankcí OSN zakázáno vyvážet zeminu a kámen, což písek, jako směs drobných kamínků různého původu, je. Obchodování s pískem je tudíž přímým porušením mezinárodního práva.

Nejdůležitější sankce vůči KLDR

Severní Korea je od roku 2006 terčem sankcí OSN, které patnáctičlenná Rada bezpečnosti postupně ještě posílila ve snaze omezit financování jaderných a raketových programů totalitní KLDR.

- Zbrojní embargo

- Omezení a limity na finanční transakce s KLDR

- Restrikce a kontroly severokorejské lodní a letecké dopravy

- Zákaz dovozu některých nerostů z KLDR, zákaz vývozu leteckých pohonných hmot do KLDR , zákaz dovozu mědi, niklu, stříbra, zinku a soch z KLDR , zákaz vývozu a dovozu luxusního zboží, úplný zákaz veškerého vývozu černého uhlí, železa, železné rudy, potravin mořského původu, olova a olověné rudy

- Vyhoštění představitelů KLDR a státních příslušníků třetích zemí zapojených do nezákonných programů KLDR

Severní Korea si v loňském roce vydělala prodejem písku až 22 milionů dolarů, tedy více než půl miliardy korun. Se zjištěním přišli vyšetřovatelé OSN, kteří se začali zabývat podezřelým prodejem písku paralelně s C4ADS. Došli také k závěru, že země během loňského roku vyvezla jednu megatunu materiálu.

Skládání střípků

Kuo a Sungová z C4ADS strávili pozorováním lodí několik týdnů. Všechna plavidla, která se objevila u severokorejských břehů, vykazovala napojení na Čínu. Některé měly čínské vlajky, jiné čínské názvy.

Koráby, které se obchodování z „lodě na loď“ účastní, bývají zpravidla registrovány v menších státech, kde neplatí přísná nařízení. Dvojice se proto rozhodla, že musí získat více informací. Zaměřili se na satelitní snímky, momentálně asi nejdůležitější nástroj mezi rostoucí komunitou zpravodajských služeb, které získávají informace z volně dostupných zdrojů.

Na snímcích, které analyzovali, je vidět probíhající těžba písku u břehů KLDR. Sungová proto pokračovala výzkumem severokorejské historie těžby a prodeje písku. „Našli jsme spoustu zpráv, které naznačují, že Severní Korea exportuje písek do sousedních zemí již od počátku 90. let,“ uvedla pro CNN. Na rozdíl od minulosti je ale podle Sungové nyní zřejmá snaha tuto činnost utajit.

Proč je písek cenný?

Moderní civilizace je postavena na různých typech písku. Je to klíčová složka v betonu, skle a dokonce i v procesorech, které pohánějí elektronické zařízení. Lidstvo spotřebuje asi 50 miliard tun písku ročně - více než jakéhokoliv jiného přírodního zdroje na planetě kromě vody.

Kvalita a využitelnost různých typů písků se liší. Písek, který pokrývá pouště je příliš jemný na to, aby byl mohl být využit ve stavebnictví. Naopak říční písek je zase nejlepší k výrobě cementu. Písek z oceánů je ke stavebnictví vhodný, ale nejprve se musí umýt a odsolit.

Pchjongjang byl v minulosti nejvýznamnějším dovozcem písku třeba pro svého souseda - Jižní Koreu. V roce 2008 prodala KLDR Jižní Koreji písek v hodnotě 73 milionů dolarů, tedy zhruba 1,7 miliardy korun. Země pak obchod přerušili a Severní Korea se obrátila na sousední Čínu.

Čínská lidová republika započala v roce 2010 naprosto bezprecedentní stavební boom. Peking spotřeboval mezi lety 2011 a 2013 více betonu než Spojené státy za celé 20. století. Přestože pak čínská spotřeba stavebního materiálu zpomalila, země stále používá více betonu než celý zbytek světa dohromady.

KLDR mlčí a Čína vše popírá

Sungová ani Kuo neví, co se s megatunou písku stalo poté, co byl dopraven do různých čínských přístavů. Pašování písku je v Číně velký problém a obchod s ním je notoricky neprůhledný. Čínské ministerstvo veřejné bezpečnosti spustilo v loňském roce rozsáhlou kampaň, která cílí na rozbití ilegálních písečných operací podél řeky Jang-c’-ťiang. Do loňského října vyšetřily úřady 90 skupin v 10 různých provinciích a zabavily 251 milionů dolarů, tedy zhruba 6 miliard korun.

Pokud jde o severokorejskou operaci, Peking popřel obvinění z jakéhokoli přestupku. Čínské ministerstvo zahraničních věcí pro CNN uvedlo, že země „vždy plnila své mezinárodní závazky“ a dodržuje sankce OSN.

Na obvinění OSN odpověděla Čína prohlášením, že země „přikládá velký význam vodítkům, které experti poskytli v souvislosti s pašováním písku.“ Úřady v zemi však „nemohou potvrdit, že byl písek přepraven do čínských přístavů. “

Severní Korea zatím na obvinění nereagovala. Sankce často označuje jako „nepřátelské“ a zpochybňuje jejich legitimitu. Kdo a proč písek vytěžil, tak zůstává i přes důkazy a spekulace záhadou. Určit přesného pachatele je obtížné. Žádná z 279 lodí, které C4ADS zpozorovala, neměla tzv. IMO číslo, tedy unikátní číslo, pomocí kterého lze identifikovat vlastníka lodi či správcovskou společnost.

Je také možné, že KLDR pouze prodala těžební právo jedné z čínských společností. S těžbou písku se pojí značné finanční a logistické náklady. Vyplatí se proto pouze ve velkém množství, na což má čínská strana kapacity.

Další možností je záměr Pchjongjangu rozšířit přístav ve městě Hedžu. Severní Korea mohla uzavřít smlouvu s čínskou společností, jejíž flotila by s přestavbou pomohla a jako platbu by jí pak poskytla písek.

Podle Kua je rozhodně překvapivé, že operace zůstala vzhledem k počtu lodí dlouho bez povšimnutí. „Jde o jeden z nejunikátnějších případů porušení severokorejských sankcí, kterého jsme byli svědky“ popsal Kuo. „Jsme stále zmatení.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené