Hlavní obsah

Klíště už můžete chytit na horách nebo zahradě. Změna klimatu mu prospívá

Foto: Profimedia.cz

Ideální podmínky pro klíšťata jsou teplo a vlhko.

Reklama

20. 6. 2020 10:39

Počasí posledních týdnů klíšťatům prospívá, počet nakažených encefalitidou a boreliózou je vyšší než v minulém roce.

Článek

Klíště je nepříjemný parazit, který obtěžuje život mnoha lidí převážně v letních měsících, kdy je jeho výskyt nejvyšší. Hezké teplé počasí doprovázené vlhkem mají klíšťata nejraději. Právě proto byl v několika posledních týdnech zaznamenán jejich nadměrný výskyt.

„Počet klíšťat se zatím neliší od předchozích let. Momentálně ale jsou pro klíšťata ideální podmínky, cítí se jako v inkubátoru. Je teplo a vlhko a proto se výskyt v posledních několika týdnech zvýšil a klíšťata jsou velice aktivní,“ říká vedoucí laboratoře Protean, která se zabývá infekčností klíšťat, Miroslava Burýšková.

Klíště může číhat nejen ve vysoké trávě, ale i v listnatých lesích, v okolí řek, na zahradách či parcích. „Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky nebo i horské oblasti,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.

Odborníci dokonce zaznamenali výskyt klíšťat až do nadmořské výšky 1500 metrů. Důvodem je tak podle Burýškové celkové oteplování a změna klimatu, kdy i ve vyšších nadmořských výškách klíště díky teplu přežije.

Počet nemocných je vyšší než v minulém roce

Jaké číslo se ale rozhodně zvýšilo, je počet nakažených klíšťovou encefalitidou, který je oproti loňsku vyšší. Do konce května letos onemocnělo encefalitidou padesát lidí, loni to bylo 33 a 774 za celý rok, což je nejvíc za posledních osm let.

Encefalitida postihuje nervový systém. Může způsobit například epilepsii, obrnu, meningitidu a v krajním případě hrozí smrt. Nemoci lze předcházet očkováním, není však proti ní lék.

Stoupají i případy lymské boreliózy, kterou se letos nakazil už dvojnásobek lidí než v minulém roce. Na rozdíl od encefalitidy, proti borelióze zatím není dostupná vakcína, kterou by se mohli chránit lidé, očkují se zatím pouze psi.

Podle Burýškové je však borelióza nejnebezpečnější nemocí, kterou klíšťata přenášejí.

„Nejvíce nebezpečná je borelióza, protože je problém, když se pozdě odhalí. V prvním stádiu se projevuje tím typickým flekem, který když se vytvoří, tak se dá dobře odhalit začátek nemoci a dá se zaléčit. Ale zhruba 40 procentům lidí se tento flek vůbec nemusí udělat a pak se nemoc projeví až v druhém stádiu. Může se na ni přijít až za dva nebo tři měsíce a potom už je dost těžko léčitelná a bývají z toho až doživotní následky,“ varuje Burýšková.

Mezi doživotní následky pak podle Burýškové patří i částečné ochrnutí například lícních svalů. Borelióza napadá také klouby nebo srdeční sval. Následků tak může být několik.

„Nejlepší způsob, jak zjistit, že boreliózu máme, je nechat si vyšetřit odstraněné klíště. Pokud má v sobě klíště borelie, je tam riziko, že ji máme. Samozřejmě ten přenos ale není stoprocentní, udává se zhruba 30 procentní riziko. Také závisí na době, jakou bylo klíště přisáté. Pokud bylo přisáté 2-3 hodiny, není to ještě indikace k léčbě,“ říká Burýšková.

Čas tak hraje hlavní roli a vždy bychom se měli snažit co nejrychleji se klíštěte zbavit.

„Není pravda, že člověk může onemocnět až po 24 hodinách, přenos byl zaznamenán i po šesti hodinách. V případě, že člověk ví, že měl infikované klíště a začne se po 8 - 10 dnech po přisátí léčit, tak stačí jedno balení antibiotik a má jistotu, že borelióza se nerozvine,“ vysvětluje Burýšková.

Samotné protilátky se totiž v krvi objeví až po měsíci, co bylo klíště přisáté, a to už je poměrně pozdě. Léčba pak může trvat měsíc a není jistota, že nevzniknou nějaké následky.

Jak správně vyndat klíště?

Otázkou pak je, jak nejlépe klíště vyndat, aby zbytečně neuškodilo ještě více, než je nutné.

„Klíště by se určitě nemělo dustit žádnou mastí nebo olejíčkem. Ideální je ho mechanicky odstranit a především, co nejrychleji,“ radí Burýšková. Doporučuje tak použití háčku nebo karty se zářezy, která klíště vytrhne. „Pokud zůstanou kusadla v kůži, tak se nic neděje, protože se vydrolí jako tříska,“ říká. Rozhodně by se klíště nemělo nijak mačkat. Klíště se dá také snadno vyviklat pomocí vatičky a mýdla.

Ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek zase doporučuje použít pinzetu.

„Klíštěte se nedotýkáme, nejvhodnější je použít pinzetu, kterou klíště vikláme. S klíštětem manipulujeme jemně, nemačkáme ho, abychom ho nepřetrhli,“ říká Ciupek. Po vyjmutí je potřeba opět dezinfekce. Klasická je třídenní vyrážka. Pokud se ale objeví skvrna týden až dva po odstranění, doporučují hygienici vyhledat lékaře.

Cizokrajná klíšťata se vyskytují i u nás

V Čechách se teď objevují i cizokrajná klíšťata a počet míst, kde se nacházejí, narůstá. Klíšťata pocházejí převážně z jihu Evropy a subsaharské Afriky a do republiky se dostaly na stěhovavých ptácích. Klíšťata mohou přenášet infekční onemocnění, a to především na zvířata. I když riziko nákazy v ČR je nízké, nelze ho úplně vyloučit. „Například pro koně může být až smrtelná,“ řekl parazitolog David Modrý, zakladatel projektu Najdipijaka.cz, který se snaží lépe zmapovat výskyt tohoto druhu klíšťat.

Podle Modrého jsou nepůvodní klíšťata rozpoznatelná pro člověka pouhým okem. Jsou větší a dosahují délky až 2,5 centimetru a mají pruhované končetiny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované