Hlavní obsah

Kolektivní imunita? Britové sahají po zákazech, Nizozemci po kontrole

Foto: ČTK

Britský premiér Boris Johnson.

17. 3. 18:55

Co země, to jiný přístup. Některé evropské státy se rozhodly vyrazit do boje s novým koronavirem tvrdými restrikcemi, jiné zase razí taktiku „méně je více“. Tedy aspoň doteď. Jak to vypadá v zemích, které se dosud pokoušely předejít plošným zákazům? A co je ona kolektivní imunita?

Článek

Průkopníkem se v tomto případě stala Velká Británie. Minulý čtvrtek předstoupil před národ premiér Boris Johnson v živém televizním vystoupení. A prohlásil, že nebude následovat příklad Irska nebo Itálie. Nezavře tedy školy a nezruší sportovní akce kvůli tomu, aby omezil šíření nákazy.

„Toto je nejhorší zdravotní krize celé generace. Někteří ji přirovnávají k sezonní chřipce. To bohužel není správně. Vzhledem k nedostatku imunity je tato choroba mnohem nebezpečnější. A bude se šířit dál. A musím s vámi jednat na rovinu, musím jednat na rovinu s britskou veřejností: mnoho dalších rodin přijde předčasně o své blízké,“ varoval také ve svém projevu šéf britského kabinetu.

Johnson také uvedl, že ve Spojeném království může být podle odborníků až 10 tisíc nakažených. Potvrzených případů bylo tehdy na 600, o necelých šest dnů později je jich skoro 1600. Obětí je v tuto chvíli 55.

Premiérův plán byl vytvořit v Británii skupinovou imunitu vůči viru SARS-Cov-2. „Není možné zastavit to, že se všichni nakazí. A také to není žádoucí, protože chceme mít v populaci nějakou imunitu, jež by nás v budoucnu chránila,“ řekl před pár dny hlavní vědecký poradce vlády Patrick Vallance podle serveru Financial Times. Nákaza by se podle plánu rozšířila mezi zhruba 60 procent britské populace, která by si proti viru vytvořila imunitu. Podle Vallance by v opačném případě, kdyby Británie virus skrze opatření příliš potlačila, mohlo přijít druhé kolo epidemie na podzim.

Foto: Profimedia.cz

Poloprázdná obchodní centra v Londýně.

Pomalý přesun k zákazům a opatřením

Na premiérovu hlavu se ale snesla hlasitá kritika, a to i z řad Konzervativní strany. Proti se vyjádřil třeba Johnsonův někdejší (neúspěšný) vyzyvatel ve volbách na lídra strany Jeremy Hunt. Bývalý ministr zdravotnictví a v současnosti šéf zdravotního a sociálního výboru Dolní sněmovny uvedl, že jde o postup překvapivý a znepokojivý v situaci, kdy je Británie čtyři týdny před stadiem, ve kterém je nyní Itálie. Hunt vyzval k agresivnější reakci – třeba uzavírání domovů pro seniory.

Do britských médií navíc unikla utajovaná zpráva Anglického úřadu veřejného zdraví (Public Health England), která popisuje nejhorší scénář šíření nového typu koronaviru ve Spojeném království. Podle něj epidemie potrvá do jara 2021 a koronavirem se nakazí 4 z 5 Britů. Hospitalizace může být v krajním případě nutná u necelých 8 milionů obyvatel Velké Británie. A zemřít by mohlo až půl milionu lidí.

Osazenstvo Downing Street teď od svého uvolněného přístupu upouští – v posledních dnech pomalu přichází s opatřeními, nebo spíš radami, které trochu připomínají ty „mainstreamové“ evropské. Jasně to bylo znát v Johnsonově pondělním projevu, kdy premiér apeloval na Brity, aby se vyhýbali místům s větší koncentrací lidí. Třeba hospodám. Vyzval také pracující, aby, mají-li tu možnost, pracovali z domova. Stejně tak uvedl, že by se měli lidé starší 70 let a těhotné ženy vyhnout jakémukoliv sociálnímu kontaktu.

Právě senioři by mohli jít do povinné několikaměsíční karantény. Stejně tak i lidé s vážnými zdravotními problémy. A podle britských médií dojde nakonec i na zákazy – například hromadných akcí. Podle pondělního projevu ministra zdravotnictví a sociálních věcí Matta Hancocka v parlamentu se začne i více testovat. „Navýšili jsme počet testů na pět tisíc za den, teď jsme na cestě k 10 tisícům testů za jeden den,“ uvedl Hancock s tím, že jich potom bude ještě víc.

Zpomalit a budovat

Strategii „skupinové imunity“ vůči novému koronaviru přijalo v pondělí i Nizozemsko. To mělo v úterý odpoledne podle statistického serveru Worldometers přes 1700 pozitivních případů s 43 oběťmi.

Foto: ČTK

Nizozemský premiér Mark Rutte při pondělním mimořádném projevu.

„Realita je taková, že v blízkém budoucnu bude velká část nizozemské populace infikovaná,“ řekl premiér Mark Rutte v mimořádném televizním projevu s tím, že se vláda rozhodla jít cestou maximální kontroly. Rozhodla tak, že zemi neuzavře ani nenechá virus volně šířit.

„Můžeme šíření viru zpomalit a budovat přitom kolektivní imunitu,“ navrhl. Podle Rutteho potrvá měsíce, než na něco takového dojde. „Během té doby musíme chránit nejrizikovější skupiny, jak jen to bude možné,“ uvedl Rutte.

Premiér nastínil, jak to bude v zemi v příštích měsících vypadat. „Některá nařízení by mohla být víc flexibilní. V následujících měsících budeme neustále sledovat vývoj situace. Přijmeme nezbytná opatření a necháme běžný život i nadále co nejvíce fungovat,“ popsal Rutte.

Kolektivní imunity vůči novému koronaviru chce dosáhnout i Švédsko, ačkoliv podle vládního vědeckého poradce Anderse Tegnella je to běh na dlouhou trať. „Není to hlavní taktika, tou je zpomalit šíření nákazy, aby zdravotníci měli rozumné množství práce,“ řekl Tegnell deníku Svenska Dagbladet. „Tyto dva cíle se ale nevylučují,“ dodal. Zároveň uvedl, že kolem viru SARS-Cov-2 a vytvoření skupinové imunity je stále spoustu nezodpovězených otázek.

Světová zdravotnická organizace (WHO) je v ohledu kolektivní imunity skeptická. Kritizovala už také plán Spojeného království. „Tento virus není v naší populaci dost dlouho na to, abychom věděli, jak se chová z imunologického hlediska,“ řekla podle Financial Times mluvčí WHO Margaret Harrisová.

Expertka: Spoléhat se na kolektivní imunitu je odvážné

Do jaké míry je takový plán riskantní, ukáže podle epidemioložky Dany Göpfertové z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy čas. „To vám nikdo neřekne spolehlivě, střílel by od boku. Je to ale odvážné, spoléhat na kolektivní imunitu,“ připustila odbornice. Myšlenka kolektivní imunity není žádnou novinkou – jde o fungující věc ověřenou na vakcinačních programech.

„Můj osobní názor je, že se opravdu postupně všechny populace tímto virem promoří, takže je to otázka času. A například náš český program je spíš o postupném promoření populace, jde ale o to zabrždění, aby se získal čas na vhodnou reakci zdravotnictví. A nebyl to náraz,“ řekla Göpfertová.

U zemí, které cestu nového koronaviru nebudou kormidlovat, hrozí zejména zahlcení zdravotního systému. A to právě nárazovým promořením populace, zvýšením počtu všech nemocných. „Jestli oni se svými kapacitami toto vydrží, to já těžko můžu odhadovat,“ uvedla epidemioložka.

„S tímto typem pandemie ještě nemáme zkušenost. Velkou praxi mají státy, jako je Jižní Korea nebo Hongkong a Tchaj-wan, z minulé pandemie viru SARS v roce 2003. A je pravda, že tyto země letošní pandemii zvládaly podle dostupných informací lépe,“ podotkla expertka. Právě Jižní Korea i další jmenované oblasti bojovaly s novým koronavirem časnými a tvrdšími opatřeními.

Pořád je ale podle ní možnost, že si to nový koronavirus „rozmyslí“. „To je možné, že ubere na virulenci a změní svou charakteristiku. Ale o tom původci, o pachateli celé záležitosti, se ví ještě hodně málo. A tam to začíná a končí – na vlastnostech viru,“ dodala expertka.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené