Hlavní obsah

Komentář: Politici nechtěně svlékli maskáče a oblékli rudé oblečky

„Přátelství nemá hranice, nezná vzdálenosti“. Obávám se, že tohle přátelství hranice má (na fotografii zásilka čínské pomoci proti koronaviru).

Reklama

2. 4. 2020 10:00

Koronavirus nám všem připravil velkou zkoušku. A zatímco se zdá, že obyvatelé reagují veskrze věcně a oscilují mezi rozumem a srdečností, u mocných se dočkáváme jen trapného pochlebování Číně.

Článek

Není žádnou novinkou, že vypjatá situace odhaluje vlastnosti, které bývají v klidných dobách více či méně skryty.

A v koronavirové krizi, která zasáhla všechny aspekty lidské činnosti, se to ukazuje dvojnásob.

Ne náhodou členové bezpečnostních sborů s potem ve tváři a po dvou hodinách spánku říkají, že náročnější situaci ještě nezažili. A že na tenhle typ tragédie „nestačí“ ani povodně nebo výbuch muničního skladu.

Nepřítel nás všech – koronavirus – je neviditelný, plíží se nenápadně, a když zasáhne, tak silně. Jeho intenzita oslabuje nejen nemocné, ale nepřímo i ty, kteří stojí v čele státu a kteří byli zvoleni, aby mimo jiné řešili krizi za masu.

Slabiny a neschopnost

Zatím tuto schopnost ale prokazují právě „obyčejní“ lidé, kteří obstarávají roušky zdravotníkům, starají se o důchodce a vybrali miliony na plicní respirátory. V tom všem vláda jaksi zaspala.

Politici jsou vlivem nejen těchto událostí zahanbeni. Kabinet ukazuje svoje slabiny, svoji neschopnost řešit ty nejdůležitější úkoly a v případě selhání se k němu přiznat. Nevím, jaký pocit zaplavuje vás, milí čtenáři, při pozorování nekonečného seriálu tiskových konferencí vlády, ale mě jímá hrůza.

Kdo by si pomyslel, že krátce před výročím třicetileté republiky budeme muset přihlížet tomu, kdy jeden člen vlády obviňuje druhého, že nezvládl zabránit nákaze v domovech důchodců nebo že nesehnal ochranné pomůcky pro zdravotní personál v první linii.

V době, kdy v souvislosti s koronavirem zemřelo několik seniorů z domovů důchodců, jedna zdravotní sestra a byly nakaženy na dvě stovky zdravotníků, se její představitelé snaží veřejnost lživě přesvědčovat o tom, že neselhali a že nevidí důvod k vyvozování odpovědnosti. Naopak se snaží vyvolat dojem, že při hrdinském vítání čínských zásob ochranných pomůcek teď zachraňují všechno a všechny.

Co na tom, že pozdě…

Rudé dresy namísto maskáčů

Zatímco v dobách blahobytu prošlo politickým matadorům leccos, protože ve společnosti převládala abnormálně silná skepse a nezájem o věci veřejné, krize pomáhá tyhle zoufale nízké politické projevy odkrýt. Nyní se ukazuje, že vláda vyměnila své pomyslné maskáčové oblečky, za kterými se tak dlouho schovávala, za dresy v rudé barvě.

Premiér Andrej Babiš a jeho vládní společníci z hnutí ANO zjistili, že jim modrobílá kombinace hlásající do světa, že „bude líp“, už tak úplně nelichotí a že na mnohé maléry nestačí už ani modř Facebooku svítící u marketingových příspěvků premiéra či temná inkoustová viditelná v kaňkách Marka Prchala.

Umně se proto převlékli do rudé, která se hodí nejen na kšiltovky s nápisem „Silné Česko“, ale také na ranvej letiště, kam dosedají letouny z Číny s ochrannými prostředky, za které jsme draze zaplatili a ještě zaplatíme…

Jeden červený svetřík už pomohl

Také další členové vlády, kteří byli zvyklí stát stranou v oranžové zkombinované se zmíněným maskáčovým vzorem, po vzoru Babiše a spol. ochotně oblékli rudé hadříky. Ministr vnitra Jan Hamáček jakožto člen vítacího výboru čínských letounů z toho musí mít radost – vždyť jeden červený oděv už mu úspěch zajistil.

A ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zase určitě doufá, že se v odrazu jeho nového svrchníku schová červeň ve tváři, až ho premiér jako malého kluka zase jednou podrobí výslechu v živém vysílání.

Vláda pod tíhou svých přešlapů začala ochotně poklonkovat Číně a my tomu musíme v nelehké době, zavření doma v karanténě se sevřeným žaludkem, přihlížet.

Hranice ani vzdálenost

V tomto týdnu jsem měla možnost navštívit sklad, kam hasiči dovážejí všechny dodávky ochranných pomůcek přivezených na Letiště Václava Havla. Na krabicích s rouškami jsem si přečetla heslo, které bylo napsané pod českou a čínskou vlajkou. „Přátelství nemá hranice, nezná vzdálenosti.“

Obávám se, že tohle přátelství hranice má… A že jsme tu hranici už dávno překročili. A jestli nezná vzdálenosti, rozhodně zná svou cenu.

Mimochodem, vzpomínáte si ještě na hlavu státu? Prezident Miloš Zeman, takový ten nenávistný pán, nezklamal a jako talentovaný prognostik hrdě oblékl rudou dávno předtím, než se k takovému kroku rozhoupala vláda. Pohodlné rudé pyžamko se žlutými hvězdami koupil, stejně jako plynové masky, ještě dávno před krizí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované