Hlavní obsah

Komentář: Texas bez roušek je obří risk. Ale zaslouží opatrnou podporu

Michael Durčák
historik, novinář
Foto: Profimedia.cz

Guvernér Greg Abbott vítá prezidenta Joea Bidena na návštěvě Texasu. Podpory pro otevření státu se ale nedočkal.

Reklama

4. 3. 16:30

Nejhorší, co může Ameriku potkat, je rozštípnutí na červenou a modrou polovinu opatřeními proti pandemii.

Článek

Republikánský guvernér státu Texas Greg Abbott v dnešních dnech hodně riskuje. Ohlásil, že končí s protiepidemickými opatřeními a otevírá svůj „stát osamělé hvězdy“ na sto procent.

Demokratický prezident Joe Biden i další by ho měli velmi opatrně podpořit. A hlavně se snažit, aby se ze znovuotevírání ekonomiky zase jednou nestal stranický problém. Už se to v pandemii stalo několikrát, nikdy ku prospěchu věci. Bohužel se to dost možná stane znovu. Červená Amerika se bude otevírat, ta modrá zůstane ještě pěknou chvíli zavřená.

Greg Abbott není tak úplně obyčejný republikán. Už jenom kvůli tomu, že je prvním hendikepovaným guvernérem v dějinách Texasu. V roce 1984 na 26letého absolventa práv při joggingu spadl strom a od té doby je od pasu dolů ochrnutý, takže úřaduje na vozíčku. Guvernérské křeslo v Texasu vyhrál už dvakrát a za rok se bude ucházet o třetí období v úřadě.

Svůj dosud největší politický risk si vybral na začátku března. Na tiskové konferenci oznámil za potlesku publika, že zcela otevírá všechny firmy s platností od 10. března. Abbott zároveň zrušil povinnost nosit roušky, která v Texasu platila od loňského července.

„Covid náhle nezmizel, je však zřejmé, že podle počtu zotavených pacientů, očkování, snížení počtu hospitalizací a bezpečných postupů, které Texas používá, již nejsou celostátní restrikce zapotřebí,“ oznámil. Pokud však počet nemocničních lůžek obsazených covidovými pacienty překročí 15 procent celkové kapacity po dobu minimálně sedmi dnů v kuse, můžou okresy nařídit opatření na regionální úrovni. Stejně tak mohou firmy a podnikatelé nadále přikázat svým zákazníkům nosit roušku. Jinými slovy v restauraci vás pořád mohou odmítnout obsloužit, pokud si nevezmete roušku.

Pro mnohé Texasany se toho tím pádem zase tolik nezmění. Nemluvě o tom, že dodržování opatření už v USA podobně jako jinde po světě stojí spíš na osobní zodpovědnosti a snaze chránit zdraví své a svých blízkých než na direktivních nařízeních ze strany státu.

Abbottem se okamžitě inspiroval republikánský guvernér státu Mississippi Tate Reeves. „S platností od zítřka rušíme veškeré restrikce podnikání ve státě i povinnost nosit roušky,“ oznámil na Facebooku guvernér nejchudšího státu Ameriky.

Oba pánové mají důvody k optimismu. Počty hospitalizovaných Američanů jsou skutečně na hodnotách, na nichž byly naposledy na konci loňského října. Graf zároveň ukazuje, jaký efekt měla masivní vakcinace nejohroženějších skupin obyvatel.

Stejně tak nové případy z hrozivého více než čtvrtmilionu nemocných za den v lednu sklouzly díky vakcinaci na „pouhých“ několik desítek tisíc. Američané také vyočkují v průměru dva miliony dávek vakcíny denně, což je číslo, o němž se může Evropanům jen zdát.

Faktem ovšem je, že Texas ani Mississippi v tomto případě nepatří mezi přeborníky. Ve státě osamělé hvězdy dostalo alespoň jednu dávku něco málo přes 13 procent obyvatel, v Mississippi to je necelých patnáct procent.

Ve státech, kde vakcinace běží rychleji, jako je Jižní (21,5 procenta) či Severní Dakota (19,8 procenta), Nové Mexiko (23,1 procenta) či Connecticut (20,7 procenta), se zatím o ničem takovém, jako je „stoprocentní“ znovuotevření státu, neuvažuje.

Přesto je Abbottův krok naprosto klíčový. Dává totiž Američanům naději, kterou tak moc potřebují. A jeho krok ukazuje, že jedinou cestou zpátky do života bez pokrývek úst, prázdných restaurací, bez lockdownů a distanční výuky je očkování.

Chcete se jít zase beze strachu najíst do restaurace nebo se sejít v baru s přáteli? Dejte se očkovat. Jiná cesta z pekla jménem koronavirus neexistuje. A realita znovuotevřené ekonomiky je lepší reklamou na vakcínu než jakákoli marketingová kampaň, která má na pochybovače o očkování zapůsobit.

Pozitivní je, že Američané by měli zároveň mít dostatek vakcíny pro všechny dospělé na konci května. To je o celé dva měsíce dříve, než se původně předpokládalo. Přesto je s podivem, jak málo slýcháme o tom, že vakcíny jsou jedinou a rychlou vstupenkou do normálního života.

Mimochodem americký prezident Joe Biden, který květnový termín oznámil, dokonce naznačil, že doufá, že by se život v USA mohl vrátit „do normálu“ za rok.

Přesto Biden Texas ani Mississippi nepodpořil. Abbottův krok dokonce označil za „neandrtálské myšlení“.

Kritici guvernéra mají pravdu v tom, že podle všech doporučení CDC a WHO ještě není zcela bezpečné stát otevřít. Stejně tak počty nových případů a úmrtí v USA přestaly klesat a spíše stagnují. Podle některých zdravotnických modelů by pak v dlouhodobém meřítku mohl Abbottův krok znamenat fakticky až o polovinu více mrtvých Texasanů. Pokud se to stane, bude to pochopitelně jen a jen guvernérova vina, neboť bude zjevné, že znovuotevření státu uspěchal. Za to by pak měl nést následky. V tom je několikrát zmiňovaný Abbottův politický risk.

Dost možná je ale větším nebezpečím v dohledné budoucnosti možnost, že se Amerika rozdělí – jako už několikrát během pandemie – na červenou a modrou polovinu podle barvy vládnoucí strany. Přihodilo se to v debatách o cestovních restrikcích i o nošení roušek. Boj s pandemií se v Americe zpolitizoval snad víc než v jakékoli jiné zemi na světě.

Kromě Bidena a dalších demokratů odsoudil Texas a Abbotta třeba i guvernér Kalifornie Gavin Newson, který ve svém tweetu označil Abbottův krok za „absolutně nezodpovědný“. Kalifornie obecně pandemii nezvládla a má na svém území nejhůře zasaženou oblast vůbec – Los Angeles. Lockdown, který Newson v zimě nařídil, nezabral. A guvernér stát následně otevřel, i když bylo zdravotnictví v ještě horším stavu než před uzávěrou.

Lze jen doufat, že se v horizontu několika měsíců nedostane USA do situace, kdy budou republikánské státy takřka kompletně otevřené, zatímco ty demokratické budou nadále dusit obyvatele restrikcemi. Toto dělení země se už dnes téměř dokonale projevuje v přístupu k otevírání či zavírání škol. Za zavření škol často silně lobbují demokratům nakloněné školské odbory. Mnozí učitelé podmínili návrat do tříd tím, že budou naočkovaní. Když se ale dostali prioritně k vakcíně – například ve Fairfax County ve Virginii –, odbory otočily s tím, že to nestačí.

Pro podobné postupy nenašla pořádné zdůvodnění ani Bidenova šéfka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), ani 147 pediatrů dotázaných listem New York Times, zda je vakcinace učitelů potřebná k tomu, aby šlo školy opět bezpečně otevřít.

Jedna z nejhorších možných variant budoucího vývoje pro USA je, že republikáni budou chtít své státy natruc vládnoucím demokratům otevřít, zatímco demokraté budou stejně slepě sledovat svou stranickou linii a opatření uvolňovat nebudou. Snad se to nestane.

Ostatně ono politikaření a držení stranické linky za každou cenu je jedním z důvodů, proč má Amerika na kontě půl milionu mrtvých. Ochotu hledat „common good“ (společné blaho) má v poslední době skutečně málokdo. Ještěže vakcínu politikaření nezajímá a působí na republikány i demokraty stejně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované