Hlavní obsah

Komentář: Vláda pořád nebere vážně čísla. V přízemí už hoří

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: vlada.cz

Prý jsme se stali obětí svého úspěchu. Takže kdo za to může?

Reklama

17. 9. 12:00

Celkový dojem z Andreje Babiše posledních dní? Půl Jakeše, půl Trumpa.

Článek

Podívejme se konečně číslům o covidu-19 zpříma do očí, psal jsem tu na začátku minulého týdne. Nemám podobné apely úplně ve zvyku, ale situace mi přišla už docela vážná. Takže čas na obezličky typu „…ale není tolik vážných případů“, nebo dokonce cynické „…ale nepřibývá úmrtí“ vypršel. Dokonce jsem použil příměr, že stojíme zády ke zdi.

Uplynuly další dny, padly další rekordy – a zatím (do čtvrtka dopoledne) se v principu nezměnilo prakticky nic. Na úrovni vlády, státu, kompetentních míst.

Kánon se sice trochu upravil, situace už není „nadmíru výtečná“, ba dokonce nějaké to „ano, přiznejme si, staly se i chyby“ padlo. A zlý muž Prymula promluvil.

Přesto – a teď už mluvím hlavně o nejvlivnější politické síle, tedy hnutí ANO – převládá názor, že „boj s koronavirem funguje“. Blahosklonnost. Viz například neuvěřitelné odpovědi plzeňského lídra ANO Romana Zarzyckého v předvolební debatě ČT (v záznamu od času 3:00).

To bylo ve středu večer, kdy jen do 18. hodiny přibylo 1 293 ohlášených případů!

To, co říkal Andrej Babiš v neděli a v úterý, působilo jako ukázky z dialogu Donalda Trumpa s Milošem Jakešem. Na palubě Titaniku, ne na Červeném Hrádku. Bohužel ani v roce 1989, ani teď to nebylo k smíchu.

A kromě toho Babišovo úterní „tolik, co my testujeme, nikdo netestuje“ je jednoduše lež. Mezinárodní srovnávací tabulky ji vyvracejí.

Bohužel po půl roce s covidem-19 je stále nutné korigovat politiky vedenou rozpravu úplně banálními poučkami a myšlenkovými úkony. Tak jako ekonom a statistik Jakub Steiner: „Je potřeba rozlišovat mezi úrovní a trendem“, mezi tím, co se dělo, děje a co se – takřka nevyhnutelně – bude dít.

Ano, to, že se zrovna tento týden neodlomil (ve skutečnosti se odlomil) kus ledovce v Grónsku, neznamená, že ledovce netají. S covidem-19 je to úplně stejné. Dobrý den.

Neboli necvičit s daty podle toho, jak se nám to hodí. Což platí i pro příslovečné „strašení“, ale momentálně v první řadě pro případy, kdy se z čísel a křivek někteří politici snaží, i když už je to skoro nemožné, vyloupnout nějaké to „ale“, kterým se budou ohánět. A tím pádem bagatelizovat to, co je očividné jako kůl v plotě.

Hrozná je Babišova proklamace, že Česko se stalo obětí svého úspěchu (toho z první vlny pandemie, protože se dostalo mezi země, které se brzy otevřely). Klíčové slovo: oběť. Zase jsme v tom nevinně a nezaslouženě, my šampioni, zradily nás vnější síly nebo cizí mocnosti, no prostě okolnosti. My tím pádem za nic nemůžeme. Naše profi vláda to dělala tak dobře, až na to doplatila! Slzy dojetí kanou po respirátoru. Jsme nejlepší – když už ne v koronaviru, tak v sebelítosti.

Premiér se ještě nedávno obracel k národu s křišťálovou koulí v ruce a předtím v červnu se slovy: „Takže čau, lidi, zase je neděle a poprvé bez roušky. Hlavně proto, abychom co nejdřív na ten vir zapomněli… Skutečně se nebojte, my jsme na tu druhou vlnu připraveni.“ A jsme zase u celkového dojmu: půl Jakeše, půl Trumpa.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené